Venuše i rytiny. Hlučínský badatel přibližuje svou verzi dávných záhad

  12:56
Že byli naši předkové chytřejší, než si myslíme, se už několik let snaží dokázat hlučínský badatel Jiří Sonnek. Experimenty ověřuje, k čemu kdysi sloužily dnešní archeologické nálezy. Výsledky bádání teď prezentuje v Muzeu Hlučínska. Jeho exponáty lidem přiblíží pravěk i tajemství pouště Nazca.

Podle amatérského badatele Jiřího Sonnka sloužily čtyři otvory na hlavě Věstonické venuše k vlepení vlasů, nikoli k zasunutí ptačích pírek. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

K vidění je třeba mamut v životní velikosti vyrytý podle kresby z jeskyně do vrstvy sádry na polystyrenu nebo model Petřkovické venuše, který si lze potěžkat i osahat.

Lidé si tam vyzkoušejí předměty, jimiž se kdysi rozdělával oheň, otestují důvtip na 25 tisíc let starém hlavolamu či vyrobí provaz dávnými technologiemi. Uvidí také, jak by vypadala venuše ozdobená vlasy.

Sonnek totiž rozporuje informaci, že čtyři otvory na hlavě Věstonické venuše sloužily k zasunutí ptačích per.

„Venuše se neukládaly do vitrínky. Putovaly s majitelem tisíce kilometrů, pravděpodobně v kapse nebo uvázané pod oděvem. Pérka by tak dlouho nevydržela. Mám jiné vysvětlení. V otvorech mohly být vlepené vlasy dotyčné dámy. Návštěvník výstavy si může udělat vlastní představu z vystaveného modelu,“ říká badatel, který nedávno objasnil i dvě rytiny na mamutích klech z Předmostí u Přerova a nedaleko Pavlova.

„Rytina z Předmostí, zvaná Geometrické venuše, doposud popisovaná jako dílo možná provedené pod vlivem drog, je věrně vyrytý model ležící ženy, vyrobené z vrbového proutí,“ říká Sonnek.

Rytina z Pavlova, vysvětlovaná jako mapa Pavlovských vrchů s meandry řeky Moravy, je podle Sonnka zábavný hlavolam, bludiště. „Je to tak velký posun v nahlížení na schopnosti gravettienců, že s tím budou mít i archeologové určitě problém. Muzeum Hlučínska tak poprvé představí vysvětlení nálezu světového významu,“ komentoval badatel.