Hasičů je už přes 340 tisíc. A jejich počty rostou

Praha - Kdyby museli v příštích letech profesionálové ještě více šetřit, na jejich dobrovolné kolegy nejspíše přejdou některé další povinnosti.

"Někdo nám sebral z tomboly několik cen, nemůžeme pokračovat. My teďko zhasneme, bude tma, a v této nastalé tmě ten, kdo to odcizil, ten to tam zas odnese…" hlásil do sálu předseda plesového výboru při pohledu na vykradenou tombolu v legendárním filmu Miloše Formana Hoří, má panenko.

Netřeba dodávat, že pokus o navrácení cen do tomboly na hasičském bále skončil neúspěchem. Miloš Forman ovšem tehdy přesně vystihl obecné povědomí o dobrovolných hasičích. Od té doby se jejich prestiž přece jen zvýšila.

Dokládají to i čísla. Vedle včelařů jsou dobrovolní hasiči asi jedinými zájmovými sdruženími, kterým členská základna přibývá. Hasiči jsou dokonce vůbec největší zájmovou organizací v Česku. Na konci loňského roku Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska evidovalo přes 345 tisíc členů a dalších téměř 73 tisíc dobrovolných hasičů bylo ve výjezdových jednotkách obcí a podniků.

„Je sice méně sborů, ale rok co rok počet dobrovolných hasičů stoupá. A musím říct, že i jejich odbornost se zkvalitňuje," uvedl mluvčí sdružení hasičů Josef Nitra. Zlomovým bodem byly zřejmě povodně na Moravě v roce 1997 a v Čechách o pět let později. „Je stále více lidí, kteří chtějí pomáhat," vysvětluje si zvyšující se zájem Josef Nitra.

O kvalitě českých dobrovolných hasičů se ví i za hranicemi, zejména v požárním sportu. Společně s Rusy totiž patří ke světové špičce, což naposledy dokázali na olympiádě dobrovolných hasičů, která se před třemi roky konala v Ostravě a kde vyhrávali, co se dalo. Příští rok by rádi svoje úspěchy zopakovali ve Francii.

Nicméně dobrovolní hasiči si jenom nezvyšují kondici na závodních dráhách, ale musejí zasahovat při ostrých akcích, kde vypomáhají svým profesionálním kolegům. Ti v posledních dvou letech museli výrazně šetřit, a tak záchranný sbor opustila řada lidí. Pokračovat v tom budou i letos.

„Celkem dojde ke snížení o 300 míst občanských zaměstnanců a příslušníků v denní směně," říká mluvčí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Nicole Zaoralová.

Větší nároky

Kvůli škrtům začátkem jara navrhovali  profesionální hasiči zpoplatnit některé služby, které zatím dělají zadarmo. Mimo jiné by se platilo za likvidaci bodavého hmyzu, shrnování sněhu ze střech nebo odchyt zvěře chovatelům, při němž by museli nasadit výškovou techniku.

Krácení rozpočtu profesionálů by se přitom dotklo i dobrovolných hasičů. Pokud by v příštích letech museli profesionálové ještě více šetřit, podle Josefa Nitry lze očekávat, že na bedrech jejich dobrovolných kolegů přistanou ještě větší nároky.

„Hlavně by to bylo asi v oblasti prevence. S tím bychom však měli dostat i větší pravomoci. Šlo by třeba o kontroly komínů, přednášky a podobně," upřesnil mluvčí.

Možná to ale nakonec nebude potřeba. Ministerstvo vnitra ještě nedávno počítalo pro příštích roky s razantními škrty, nyní však zavládl mírný optimismus. „V tuto chvíli ještě nemáme potvrzenou částku na příští rok, ale už nyní víme, že rozpočtové výhledy nebudou takové, jak jsme očekávali. Zatím to vypadá slibně," říká mluvčí ministerstva vnitra Pavel Novák. Jasno by mělo být už ve středu, kdy by o penězích pro hasiče měla  jednat vláda.

Elitní velitel: O svoje kluky mám vždycky strach

„Když nebude hořet!" Podmínka, se kterou přislíbil rozhovor a se kterou počítá každou hodinu svého života. Jaroslav Novotný je profesionálním hasičem už třicet šest let a svou prací žije. Do sboru nastoupil hned po vysoké škole, kde studoval požární ochranu. Dnes velí četě hasičů v Novém Jičíně a ve volném čase hasí s jednotkou dobrovolných hasičů z Kopřivnice. Za své úsilí získal v květnu ocenění v celorepublikové anketě jako třetí nejlepší Velitel roku.

Svůj velký úspěch vnímá jako uznání pro celý tým. „Člověk může být sebelepší borec, ale sám v naší práci nezmůže vůbec nic," zdůrazňuje Jaroslav Novotný. Velí hasičům, kteří jsou o generaci i o dvě mladší, a ke členům své party chová takřka otcovský vztah.

„Už kolikrát jsem měl a pořád mám o ty svoje kluky strach. Při každém zásahu hrozí nebezpečí. Může to být elektrický proud, výbuch nebo otrava," vyjmenovává Jaroslav Novotný.

„Lidé okolo si často myslí, že jediné, s čím se musíme při požáru vypořádat, je nějaký ten dým. Jenže při zásahu běžně nedohlédnete ani na vlastní ruku a nemáte tušení, co je před vámi," podotýká Jaroslav Novotný. Hned však dodává: „Člověk musí mít k ohni vždycky respekt, přitom se ale nesmí bát. A musím zaklepat, že nad námi svatý Floriánek vždycky stál a nikdy se nic vážného nestalo." Zasahoval u tisíců případů. Pomáhal také při povodních v roce 1997, stejně jako při velké vodě o pět let později. Byl první u železniční nehody ve Studénce v srpnu 2008.

V práci má deset čtyřiadvacetihodinových směn za měsíc. Pohotovost ale drží také jeho dobrovolná hasičská jednotka v Kopřivnici. „V praxi to vypadá třeba tak, že ráno skončím v Jičíně a jedu hlídat do Kopřivnice," popisuje Jaroslav Novotný.

Zbytek volného času rád tráví nad šachovnicí – za Kopřivnici hraje šachy dokonce závodně. A v dobré fyzické formě, kterou u hasičů prověřují každoroční testy, se udržuje běháním. Rozhodně neplánuje nechat se předhonit svými mladšími kolegy. I on pocítil škrtání v rozpočtu hasičského záchranného sboru. „Platy šly dolů. Kdo chtěl, ten odešel. Samozřejmě, každý se musí starat o rodinu, vydělávat peníze. Já to ale neberu tak, že bych měl skončit, mě to baví a u hasičů zůstávám," konstatuje Jaroslav Novotný. Vyzdvihuje přitom hasiče jako jedinou složku integrovaného záchranného systému, která podle něj dokáže reagovat opravdu bleskově: „Jsme okamžitě schopní akce. Ze zákona musí hasičský sbor vyjet do dvou minut, my to někdy zvládneme i okolo minuty. A přitom je nás podle čísel vlastně pár – třeba proti vězeňské službě nebo policii. Proto jsme ale také závislí na dobrovolných hasičích."

ANNA DVOŘÁKOVÁ

Autor: Vilém Janouš