Palachův týden, kdy v lednu 1989 Prahou procházely několik dnů po sobě průvody nespokojených lidí, před 30 roky odstartoval intenzívnější informační tok z ministerstva vnitra a StB k nejvyšším komunistickým pohlavárům tehdejšího Československa.
Každý den dostávalo až deset nejvyšších soudruhů soupisy událostí, co se dělo mezi takzvaným vnitřním nepřítelem, tedy lidmi nespokojenými s komunistickým režimem, o závažných zločinech, o průšvizích způsobených československými nebo sovětskými vojáky na území ČSSR, o náladách mezi obyvatelstvem nebo stavu v podnicích.
V odtajněných dokumentech Ústavu pro studium totalitních režimů je i řada událostí z tehdejšího Západočeského kraje. MF DNES se zaměřila na období mezi 21. srpnem a 29. prosincem 1989, kdy byl zvolen Václav Havel prezidentem.
Co si prezident Gustáv Husák, generální tajemník ÚV KSČ Milouš Jakeš, předseda vlády Ladislav Adamec a další mimo jiné přečetli?
Západočeský a Středočeský kraj byly podle hlášení jediné, kde 21. srpna 1989 nedošlo k narušení veřejného pořádku ve spojitosti s 21. výročím internacionální pomoci, jak komunisté nazývali vpád vojsk pěti států ze srpna 1968.
Téměř každý den se ve svodkách objevovaly informace o výzvě Několik vět, pro soudruhy to byl pamflet.
Přestavba vyzývala ke zrušení vedoucí úlohy KSČ
„Dne 13. září 1989 bylo v Západočeském kraji sděleno podezření z přečinu proti veřejnému pořádku signatáři Charty 77 Janu Rampichovi, který organizoval podpisové akce k výzvě Několik vět. Při domovní prohlídce byly v bydlišti zajištěny podpisové archy a další materiály související s jeho činností v nelegálních organizacích. Náměstek krajského prokurátora rozhodl o jeho trestním stíhání pro trestný čin pobuřování,“ stojí v jedné ze zpráv.
V říjnu neušlo státní bezpečnosti doručení dvou anonymních dopisů s názvem Přestavba do blíže neurčeného místa v Západočeském kraji. „Vyzývají ke zrušení vedoucí úlohy KSČ v nové ústavě. Po rozšiřovatelích se pátrá,“ informovala bezpečnost komunistickou centrálu.
Pozdvižení vyvolal i otevřený anonymní dopis Okresnímu výboru KSČ v Klatovech, který obsahoval „nepřátelské výroky proti představitelům státu, hrubě napadající funkcionáře KSČ, příslušníky SNB a Lidové milice“. V první polovině listopadu 1989 pátrače zaměstnávalo i hledání lidí, kteří na nové stokorunové bankovky s Klementem Gottwaldem psali, že je vrah.
Po 17. listopadu 1989 dostávali soudruzi informace o shromážděních a demonstracích ve městech proti KSČ a zásahu SNB na Národní třídě v Praze. „K pokusu o narušení klidu a pořádku formou stávky došlo i v Komorním divadle v Plzni, kde byly čteny petice odsuzující ,brutální zásah‘ SNB. V prostoru hlediště se tohoto narušení zúčastnili členové plzeňské odbočky ‚Obroda‘ Stanislav Nedvěd a František Juřička. Plánované představení se z uvedených důvodů neuskutečnilo,“ hlásila SNB.
Mezi občany se rozšířily zvěsti o zdražování
V srpnu nechybělo v hlášení, že se mezi pracujícími státního podniku Chodos v Chodově a občany v okresu Sokolov rozšiřovaly zvěsti o dalším zdražování v září 1989. „Hovoří se o zvýšení cen masných výrobků (bůček 60 Kčs/kg, dále uzené maso, paštiky, pasty, tlačenky, apod.), stavebnin (cement, vápno, tvárnice, izolační hmoty, barevné kovy). Úprava cen se údajně projeví i ve zdravotnictví, kde se má připlácet za předepsané léky. Má být snížena cena benzinu na 5 Kčs za litr,“ přečetli si soudruzi.
Mezi zaměstnanci turbínové haly Škoda Plzeň se v září podle informátorů šířily názory, že propaganda kolem 21. srpna 1989, včetně provedených zákroků SNB, byla vytvářena uměle, se záměrem dokázat, že máme vnitřního nepřítele, který brzdí náš další rozvoj. V ČSSR údajně přetrvává nedostatečná odpovědnost vedoucích představitelů za chybná ekonomická rozhodnutí, což spolu s jejich osobním obohacováním umožňuje přetrvávání „rudé šlechty“.
V říjnu měli obavy zaměstnanci železniční stanice ČSD v Domažlicích z radioaktivního ozáření spojovaného s nedostatečným zabezpečením přepravovaných volně ložených vagonů s radioaktivním odpadem na trati Furth im Wald–Domažlice–Klatovy–Dívčice.
Stráž zadržela 229 občanů NDR, kteří vnikli do ČSSR
„Zaměstnanci ČSD poukazují na skutečnost, že před vjezdem na území ČSSR odstraňují pracovníci spolkové dráhy NSR z vagonů speciální plachty. Naopak v ČSSR se z vagonů odstraňují výstražné nálepky s označením radioaktivity. Jediná ochrana nákladu spočívá v tom, že transport musí být veden mimo město s velkou koncentrací obyvatelstva, proto byla vybrána trať na Klatovy,“ stojí v hlášení.
Druhá polovina roku 1989 byla ve znamení útěků obyvatel z NDR přes pražskou ambasádu Spolkové republiky Německo na Západ. Nejvyšší komunisté si tak přečetli, že v úsecích chebské brigády pohraniční stráže a Správy ochrany hranic Ústí nad Labem zadrželi jen 5. října 1989 celkem 229 občanů NDR, kteří vnikli do ČSSR s úmyslem emigrovat.
„Zadržení občané NDR se chovají arogantně a pod vlivem vysílání západoněmeckého rozhlasu prohlašují, že čs. orgány nemají právo je zadržovat, ale mají je posílat na zastupitelský úřad NSR v Praze. Od jednoho ze zadržených občanů byla získána neověřená informace, že se k ilegálnímu přechodu státní hranice do ČSSR připravují další skupiny,“ hlásili příslušníci Federálního ministerstva vnitra ČSSR.
Na podzim 1989 přibylo i pokusů o překonání drátěných stěn železné opony při útěcích z Československa do SRN nebo Rakouska.
Osmnáctého září 1989 kolem půl sedmé ráno přeletěl pomocí rogala vybaveného motorem z trabanta do SRN mezi Maxovem a Všeruby na Domažlicku padesátiletý primář rentgenologie. „Motivem činu bylo následování manželky, která i s nezletilou dcerou emigrovala v roce 1987,“ stojí v hlášení.
Učni měli při útěku cvičný granát a útočný nůž
Stejným způsobem se ale 28. října nedostal do Německa číšník z Prahy. „Za pomoci motorového rogala chtěl přeletět hranici do NSR, ale v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek havaroval,“ napsali k jeho zadržení u Nové Vsi na Domažlicku.
Z ČSSR chtěli uprchnout i tři učni z Havířova – tehdy jim bylo 15 až 16 let. Zadrženi byli 1. listopadu v Chebu.
„Byli vybaveni cvičným granátem a útočným nožem domácí výroby. Měli v úmyslu 2. listopadu nastoupit do mezinárodního rychlíku směřujícího do NSR, využít orgány pasové a celní kontroly jako rukojmí a vynutit si průjezd vlaku do NSR. Dva z nich byli přesvědčeni, že se jedná o ostrý granát a hodlali jej použít. Původně plánovali únos letadla z letiště Praha-Ruzyně, ale po provedeném průzkumu v polovině října se rozhodli překonat státní hranici vlakem. Do akce byly zapojeny další čtyři osoby z Havířova, tyto se však nedostavily k odjezdu. K úmyslu násilného přechodu státní hranice je inspiroval únos maďarského letadla z ruzyňského letiště učni ze Slovenska. Motivem byla vidina lepšího života a touha po dobrodružství,“ popsali čin pohraničníci.
Herec Jiří Císler vystoupil v Plzni, zprávu si přečetl Jakeš
Bdělým strážcům socialismu neuniklo plzeňské vystoupení herce a komika Jiřího Císlera z 1. listopadu 1989 v Plzni. Ten se představil ve sportovní hale TJ Lokomotiva na akci Móda, móda, móda pořádané Agrokombinátem JZD Slušovice.
Příslušníci krajské správy ve zprávě určené nejvyššímu komunistovi Milouši Jakešovi podrobně referovali, že herec ve svém vystoupení „tendenčně hodnotil“ zásah příslušníků SNB na Václavském náměstí.
„Divákům sdělil, že 28. 10. chtěl navštívit filmové představení v kině Alfa na Václavském náměstí. Při průchodu Jindřišskou ulicí narazil na kordon příslušníků SNB v bílých přilbách. Poté jim chtěl vysvětlit, že hodlá jít do kina. Byl jedním z nich, „mladíkem kolem 18 let s nepřítomným pohledem“, odstrčen plexisklem zpět. Poté uchopen dvěma příslušníky v civilu, odveden do blízkého obchodu, kde tito příslušníci sdělili vedoucímu, že jsou od kriminálky, aby ho tam nechal nebo že mu jinak rozbijou držku,“ napsali do hlášení.
Dále zaznamenali hercovo povídání, jak po 28. říjnu navštívil jednu z pražských vysokých škol, „odkud vycházejí doktoři, kteří pak dělají do politiky“. V auditoriu před 62 posluchači mu byl položena otázka týkající se jeho názoru na události v Praze 28. října. Na tu odpověděl příhodou, která se prý stala známému pracovníkovi z Filmového studia Barrandov.
Ten údajně přijel ze své chalupy na Šumavě do Prahy, kde se šel projít se ženou po pěší zóně. Při této procházce byli zasaženi proudem z vodního děla, po pádu na zem byli naloženi do antonu, vyvezeni 40 kilometrů za Prahu, kde byli v noci vysazeni s tím, ať se do Prahy dostanou, jak chtějí. Své vystoupení uzavřel sdělením, že když tuto příhodu vyprávěl na zmíněné vysoké škole, všichni diváci tleskali. Potleskem bylo doprovázeno i jeho vystoupení v hale TJ Lokomotiva, napsali v obsáhlém hlášení příslušníci.
