Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sláva chebských krovů stále roste, v Německu vznikla jejich kopie

  15:04
Historický unikát, jehož věhlas už přesáhl hranice republiky. To jsou krovy měšťanských domů ve starém centru města Chebu. Některé pamatují vládu Karla IV. Dokonce vznikl i první model, a to v Německu.

Tesařský mistr Josef Hauer (vpravo) u modelu krovu chebského Gablerova domu. Dílo vzniklo bez lepidel či hřebíků. | foto: archiv města Cheb

O jedinečném souboru krovů, který začal vznikat už ve 14. století, se v Evropě mluví stále hlasitěji. Na skvěle zachovalých konstrukcích mohou odborníci z Česka, ale i Německa, Rakouska či Slovenska studovat práci starých tesařských mistrů, život obyvatel nebo třeba tehdejší způsoby ochrany dřeva.

„Zájem předčil očekávání. Loni se konalo 46 komentovaných prohlídek,“ uvedla Marcela Brabačová, která se na chebské radnici věnuje cestovnímu ruchu.

Podle stavebního historika Michala Panáčka z České Lípy vznikaly chebské krovy od poslední čtvrtiny 14. století až do poloviny století dvacátého. Ty nejstarší pamatují dokonce vládu krále Karla IV.

„V žádném jiném českém nebo moravském městě není dochován tak pestrý, ucelený a početný soubor historických krovů. I v rámci Evropy jde o unikát, s nímž jsou svým významem srovnatelné pouze některé konstrukce v západní Evropě, například až ve švýcarské Basileji,“ vysvětlil Michal Panáček.

Chebský fenomén oslovil i osmasedmdesátiletého tesařského mistra Josefa Hauera z německého Parksteinu, který se historickým střešním konstrukcím věnuje. V jeho dílně vznikají přesné kopie krovů v měřítku 1:15, a to pouze způsobem, jakým pracovali tehdejší řemeslníci. Vytvořil například krov baziliky sv. Martina v Amberku či zámku Friedrich ve Vohenstraussu.

Teď se Josef Hauer zaměřil na krov chebského Gablerova domu. „Práce na pozdně gotickém krovu trvala přibližně dva měsíce. Model je do nejmenších detailů propracovaný, sestavený bez použití lepidla či hřebíků, přesně v duchu historické předlohy,“ popsala Marcela Brabačová dojmy z prohlídky díla.

Doplnila, že v Německu vznikne i model krovu pozdně gotického kostela Zvěstování Panny Marie, který je součástí františkánského kláštera v Chebu a jehož presbytář kryje nejstarší známý krov na současném území naší republiky, datovaný do roku 1319.

Obě díla doplní výstavu v chebském františkánském klášteře, která se střechám historického centra věnuje. Do Chebu letos přijedou zkoumat historické krovy zástupci cechu pokrývačů z německého Bayreuthu, kteří s sebou přivezou i novináře. Zástupci Chebu jsou také v kontaktu s Památkovým úřadem ve Vídni, který podobně jako město Cheb nechal zpracovat pasportizaci historických krovů.

Avšak i tady má Cheb náskok. Kromě samotného seznamu památek už může nabídnout publikaci a českoněmeckou výstavu, navíc má vlastní prohlídkovou trasu, kde je možné si krovy na vlastní oči prohlédnout.

„To je naprosto výjimečné. V řadě měst jsou totiž historické domy soukromé a není možné na jejich půdy vstupovat. Také proto jsme vídeňské památkáře pozvali do Chebu a těšíme se, že z připravovaného setkání vznikne dlouhodobější spolupráce,“ doplnila Marcela Brabačová.