Učitelkou chtěla být odmala. Na gymnáziu měla výborné kantory na matematiku a fyziku a ti ji tak nadchli pro své obory, že je šla studovat na pedagogickou fakultu.

„Pak jsem patnáct let učila na strojní průmyslovce a poté uspěla v konkurzu na pedagogickou fakultu a přišla jsem sem učit didaktiku matematiky a další předměty. Mezitím jsem si doplnila další vzdělání a stala se autorkou učebnic,“ říká děkanka pedagogické fakulty Helena Koldová.

Proč jste začala psát učebnice?
S kolektivem spoluautorů jsme vytvořili novou řadu učebnic, které na trhu před třinácti lety nebyly. Vedou dítě k tomu, aby si utvářelo poznatek samo. Nový pojem si konstruuje na základě situací a řešení úloh, které vycházejí z toho, co už umí. V naší učebnici je vždycky první motivační část, pak následuje část aktivit, ze kterých si dítě vytváří nový poznatek, a nakonec si to procvičuje. Já jsem takto učila celý život, takže pro mě to nic nového nebylo.

O matematikáře se ředitelé škol tvrdě přetahují. Patří i u vás tito absolventi mezi nejžádanější?
Fakt je, že jakmile u nás končí absolvent se specializací matematika s čímkoliv, fyzika s čímkoliv, informatika i přírodopis, má okamžitě práci. Dokonce po něm sahají i ředitelé středních škol, protože tito učitelé na trhu práce chybí nejcitelněji. U nás se na učitelství matematiky s jinou aprobací ročně zapisuje do bakalářského studia 60 uchazečů, v navazujícím studiu jich máme dvacet. Z toho je vidět, že i tady máme rezervy a je třeba se víc věnovat těmto studentům už od prvního ročníku, aby se učiteli stali.

Kde má fakulta další rezervy?
Velké rezervy jsou u nás v oblasti motivace a schopnosti dobře finančně ohodnotit mladé kolegy, kteří by u nás mohli učit. Nyní řešíme na některých katedrách generační problém. Při současném stavu financování vysokého školství ale nemáme peníze, abychom mohli nové mladé kolegy k práci na fakultě přitáhnout. Pohybujeme se ve stejné mzdové hladině jako střední školy v regionu.

Čím se naopak chlubíte?
Tím, že o studium na naší fakultě je velký zájem, že sem míří uchazeči z celé republiky. Podporujeme studenty, kteří s námi spolupracují na projektech, jež souvisí s popularizací vědy. Děláme třeba akci Fyzika na Lannovce, vedeme studenty k propagaci myšlenky, že vzdělávání je dobrá věc. Dnešní společnost pohlíží na vzdělanost spíš z pohledu výhodnosti a ne z principu, že vzdělání člověka kultivuje.

Jste spokojena s délkou dosavadní praxe studentů během studia, nebo uvažujete o jejím posílení?
V nových akreditacích připravujeme její výrazné navýšení ve školách. Chceme studentům nabídnout více možností vidět praxi už v bakalářském studiu. Nemusí být přímo oborová, míním praxi na chod školy obecně. I tady ale narážíme na nedostatek peněz, potřebujeme nejdřív získat peníze pro učitele, kteří nám ve škole své budoucí kolegy vedou.

Jak to vypadá s praxí nyní?
Teď je její těžiště přesunuto do navazujícího studia. Ale v nové akreditaci chceme připravit už v bakalářském cyklu nejméně o třetinu až polovinu víc praxí tak, aby studenti pod vedením našeho vyučujícího a školního kantora viděli inkluzi, školní management, klima třídy, dokázali pomoci s mimoškolními aktivitami a podobně.

Pomůže to změnit zažitý stav, kdy vám každý zkušený učitel řekne, že ho na fakultě nikdo nepřipravil na to, jak řešit výchovné problémy či jednat s rodiči?
Na katedře pedagogiky a psychologie máme odborníky, kteří se specializují na tyto oblasti vzdělávání, a právě proto připravujeme praxi už do bakalářského studia. Aby jeho absolvent už měl tyto dovednosti nejen teoretické, ale viděl je i v běžné škole, kde přibývá dětí se specifickými potřebami ve vzdělávání a spousta žáků má asistenta. Samozřejmě nové učitele nenaučíme všechno, ale minimálně jako na trenažéru uvidí, co se ve třídě může stát. Máme i spoustu pedagogů, kteří jsou přímo odborníci ze škol, a lákáme je k nám, ať své zkušenosti našim studentům předávají.

Stíhá fakulta držet krok s digitálními technologiemi?
Ano. Některé katedry se specializují ve svých výzkumných programech na to, jakým způsobem je využívat ve výuce tak, aby to bylo smysluplné a nebylo to jen promítání obrázků. Naše katedra informatiky patří k lídrům tohoto oboru v celé republice, udává směr v digitálním vzdělávání na pedagogických fakultách. A díky projektům, které jsme řešili v posledních letech, jsme vybavili naše pracoviště velmi dobře digitálními technologiemi, protože chceme být minimálně na úrovni základních a středních škol. A v navazujícím studiu jsme zavedli předmět, který vzdělává studenty třeba vtom, jak využít dotykové technologie, tablety, interaktivní tabule, ale i různá testovací zařízení při výuce.

Jak si stojíte ve srovnání s konkurencí?
Po kamenných univerzitách, jako je Univerzita Karlova, Masarykova univerzita a Západočeská univerzita, patříme k nejvýše postaveným pedagogickým fakultám. Každoročně máme dost uchazečů, takže nemusíme vypisovat druhé kolo řízení. Máme velkou kombinovatelnost oborů, pustili jsme skoro volnou, to má jenom Masarykova univerzita. To znamená, že nemáme fixně stanovené aprobace, ale student si může volit skoro ve všech předmětech volnou kombinovatelnost, což je pro něho velká výhoda.

Mění se už zažitý stereotyp, že maturanti volí pedagogickou fakultu jako snadné studium, a pak jdou cíleně jinam?
Myslím si, že se ten trend mění. Naši uchazeči si fakultu volí proto, že se rozhodli býti učiteli. A vypovídá o tom i to, že více než 70 procent našich absolventů má práci v oboru. Z našeho každoročního průzkumu mezi absolventy v posledních letech vyplývá, že to není jen škola přestupní, a z toho mám velkou radost. I když sama vedu semináře pro učitele, kteří studují na naší katedře matematiky, jsou to studenti, již se chtějí o své profesi dozvědět co nejvíce a využívají času, který tady jsou k tomu, aby nachytali co nejvíc vědomostí a zkušeností.