Až umřu, bude ještě mladá. Ústecký hejtman vychovává dítě po zabité dceři

  19:28
Život Oldřicha Bubeníčka, dlouholetého hejtmana Ústeckého kraje, se po násilné smrti jeho nevlastní dcery od základu změnil. Od roku 2016 je totiž své vnučce Nele, která po mladé ženě zůstala, zároveň i tátou. Ten pravý sedí ve vězení.

Vnučka Nela, o niž se hejtman po smrti její matky stará. | foto: archiv Oldřicha Bubeníčka

Podívejte, jak Nelinka dohnala Lukáše ve výšce. Už je dokonce o něco vyšší než on, i když jemu je o dva roky víc,“ ukazuje hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček na fotografii svých vnoučat, která vévodí monitoru počítače v jeho kanceláři. Na snímku se dvě smějící se děti drží za ruce.

„Tu fotku jsme pořídili loni na Dni záchranářů. Na akce se mnou oba chodí často, i když je tam musí hlídat babička,“ vysvětluje politik. 

Hned vedle obrazovky má dva malé smíšky zvěčněné na zarámovaných snímcích. I u nich pyšně popisuje, co právě dělali, když se mačkala spoušť. Vzápětí se zadívá směrem k zemi a na pár vteřin se zamyslí. Další slova potřebují svůj čas, protože ten někdy zkrátka rány nezahojí úplně.

„Běžným“ dědečkem je jen pro šestiletého Lukáše. Toho si „půjčí“ o víkendech nebo o prázdninách, aby ho pak zase odvezl zpátky ke staršímu synovi. U Nely to ale nejde. Tu má u sebe pořád. Už přes dva roky ji současně nahrazuje otce, který si odpykává trest za zabití Neliny maminky.

Hádka a pak rána nožem...

„Samozřejmě že to není jednoduché. Kdybych řekl, že je, lhal bych. Přeci jen už mám nějaký věk. Je velký rozdíl vzít si vnouče na víkend a permanentní péče. Ale společně s manželkou se snažíme dát Nelince maximum. Udělat všechno, aby měla dětství jako jiné děti,“ říká Bubeníček. 

Do očí se mu derou slzy. Čtyřletá holčička začala nedávno navštěvovat taneční kroužek a házenkářskou přípravku. „Snažíme se, aby měla záliby. Ta házená je zatím spíše na zkoušku, ale tancování ji opravdu hodně baví. Má na tanečky i svou vlastní velkou fantazii,“ vypráví hejtman.

Stalo se to 2. ledna 2016. Podnapilý dvaadvacetiletý mladík tehdy bodl svou o rok starší družku Ivu po hádce kuchyňským nožem do stehna. Přeťal jí tepnu a ona vykrvácela (podrobnosti k případu zde). 

„Ten den byla Iva nejdřív u nás podívat se na malou. Večer jela domů. Asi ve dvě v noci na nás zvonila policie, aby nám řekli, co se stalo,“ vzpomíná Bubeníček. Už v té době totiž měli Bubeníčkovi kvůli problémům mladé dvojice Nelu v péči.

Vztah to byl velice komplikovaný. Plný hádek i fyzického násilí. „Iva měla modřiny. Manželce přiznala, že on ji bije. Zároveň ale dodávala, že se tak děje jenom v momentech, kdy je rozrušený,“ vybavuje si Bubeníček.

„Nabízeli jsme jí bydlení, ale ona nechtěla. Pár měsíců předtím, než se to stalo, už si malou ani nebrala k nim domů. Signalizovalo to, že je to u nich hodně špatné,“ pokračuje hejtman.

Muž napadl i hejtmanovu ženu

Muž dostal za tragický čin desetiletý trest. Za mřížemi ovšem stráví o dva roky víc. Ivu totiž zabil, když byl v podmínce za to, že o pár měsíců dříve napadl ji i hejtmanovu manželku (více v článku Muž obviněný za smrt hejtmanovy dcery ji zbil již dříve, i s příbuznou).

Soud mu proto následně podmínku proměnil na trest odnětí svobody. „Nevím, co mě to popadlo. Jednal jsem v afektu,“ řekl před soudem o osudné noci, kdy svým jednáním zabíjel.

Mladík kdysi dokonce napadl i Bubeníčka. „Za tu dobu, co byli spolu, jsem se s ním mockrát neviděl. Iva vždycky říkala, jak pracuje. Jestli ale někdy nějakou práci opravdu měl, to nevím. Pochybuji o tom,“ odhaduje hejtman a starosta Bíliny v jedné osobě. 

Otcovských práv nicméně mladík zbavený není. Soud mu proto stanovil výši výživného. Tři sta korun měsíčně. 

„To celkem pravidelně chodí. Nelinka má přiznaný i sirotčí důchod, který jí ukládáme. Zároveň bychom chtěli dosáhnout toho, aby ještě předtím, než půjde do první třídy, měla naše jméno. Teď se jmenuje po mamince,“ podotýká Bubeníček.

Zatím si nechce příliš připouštět, že přijde moment, kdy Nely biologický otec vyjde z vězení a možná se bude chtít vidět se svojí dcerou. 

„Vím, že to jednou přijde. Dřív se o ni nikdy příliš nezajímal a já doufám, že mu tenhle přístup vydrží. Nechyběla mu předtím, tak proč by mu měla chybět za těch několik let?“ ptá se Bubeníček. Nejraději by ho už nikdy nepotkal.

Nela ví, že maminku už neuvidí

Dcerka se prý po svém biologickém otci nikdy neptala. A ví, že matku už nikdy neuvidí. „Přede mnou to sice neřekla, ale jednou přišla za manželkou, že ví, že maminka umřela. Asi se o tom baví ve školce,“ vypráví Bubeníček. 

Znovu mu chvíli trvá, než může mluvit dál. Pak se usměje. „Kdybyste viděla, kolik má v pokojíčku plyšáků. A to už jsme pytel darovali charitě. Na spaní má ale jenom dvě plyšové kočky. Ty už nejdou ani vyprat,“ usmívá se politik.

„Chtěla by domů nějaké živé zvíře, ale do toho se nám s manželkou nechce. Alespoň zatím. Snažíme se jí to trochu vynahradit a často ji bereme i s Lukášem do zoo. Jsem moc rád, že si s Lukášem rozumí a že má tak ráda zvířata. A kytky. Máme zahradu, na které je to pro mě největší relax. Nelinka už tam chodí se mnou a pomáhá mi,“ říká.

V politické kariéře se chystá Bubeníček pozvolna končit. O post hejtmana už se ucházet nebude. 

V domovské Bílině nicméně na podzim při komunálních volbách na kandidátce ještě chybět nechce. „To je přeci jen úplně jiná zátěž než hejtmanování,“ vysvětluje.

„Pak se budu moct daleko více věnovat Nele i Lukášovi,“ zdůrazňuje.

Svůj věk si pětašedesátiletý Bubeníček připouští kvůli rodinné situaci o poznání víc než jeho vrstevníci. „Vlastně mě až mrzí, že mi je už tolik. Až umřu, Nelinka bude pořád ještě hodně mladá. Víte, já vždycky říkal, že až přijde smrt, tak prostě přijde. Dneska si ale moc přeji, abych tu mohl být co nejdéle,“ vysvětluje a má k tomu ten nejpádnější důvod.