Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výkonnost ekonomiky v Pardubickém kraji kulhá za průměrem

  8:12
V posledních letech nekoresponduje nárůst ekonomické výkonnosti Pardubického kraje s celorepublikovým průměrem. Mezi kraji pak zůstává dlouhodobě hrubá přidaná hodnota na třetí nejnižší příčce.

Jedna z největších investic v Pardubickém kraji mířila do svitavského závodu Schaeffler. | foto: Jaroslav Hubený

Podle čerstvých údajů statistiků zvyšování hrubého domácího produktu v Pardubickém kraji zaostává za celostátním růstem.

„V posledních pěti letech se prohloubilo zaostávání za republikovým průměrem. Jestliže v roce 2011 dosahoval hrubý domácí produkt (HDP) na jednoho obyvatele kraje 83,5 procenta republikového průměru, předloni to bylo pouze 79,8 procenta,“ uvedla mluvčí pardubické pobočky Českého statistického úřadu Hedvika Fialová.

HDP zahrnuje vše, co se vyprodukuje za určité období na daném území. Poslední měřená hodnota za rok 2016 byla v mezikrajském srovnání pátou nejnižší, dlouhodobě je třetí od konce.

Také zvýšení regionální hrubé přidané hodnoty (HPH), vyjadřující rozdíl mezi celkovou produkcí a mezispotřebou jednotlivých odvětví v daném regionu, pokulhávalo za celostátním růstem. Například v roce 2016 se v celé České republice jednalo o nárůst 3,8 procenta, v kraji jen o 1,7 procenta.

„Mezi kraji zůstává dlouhodobě hrubá přidaná hodnota Pardubického kraje třetí nejnižší, nižší je pouze v Karlovarském a Libereckém kraji. Jen v roce 2015 byla nižší hodnota HPH než v Pardubickém kraji také v Kraji Vysočina,“ dodala mluvčí statistiků.

Zisk se často přesouvá do zahraničí

Podle Jiřího Doležala, předsedy představenstva Krajské hospodářské komory Pardubického kraje, může být nízká hrubá přidaná hodnota Pardubického kraje ovlivněna nízkým počtem obyvatel, nezohledňuje počet ekonomicky aktivních.

„Přesto, že je v našem kraji nízký podíl zemědělství a hodně průmyslu - elektrotechnický, strojírenský a chemický, tak se v těchto firmách může vytvářet nízký hrubý zisk, protože se v některých případech jedná o montovny, nebo o firmy, které mají sídla v jiných městech, většinou v zahraničí, kam se může tento zisk přesunout. V oblasti služeb máme určitě rezervy,“ říká Jiří Doležal.

První náměstek hejtmana Roman Línek zdůrazňuje, že HDP na jednoho obyvatele v Pardubickém kraji stále roste - v roce 2011 to bylo 165 tisíc korun, o pět let později 185 tisíc korun.

„Zaostávání za průměrem České republiky je do značné míry způsobeno velmi rychlým růstem Prahy se zásadním vlivem na růst HDP celé republiky. Z tohoto pohledu bezesporu ,zaostává´ velká část zbylých krajů. Nicméně jsme kraj s jedním z největších absolutních podílů na exportu,“ řekl Línek.

Jaká je šance na změnu vývoje HDP k lepšímu? Podle šéfa krajské podnikatelské komory je možné zvýšit hrubý domácí produkt především u firem, které spoléhají na své výrobky, mají svůj vlastní výzkum a inovaci výrobků, jsou na špičkové světové úrovni, a tím také vykazují vyšší přidanou hodnotu.

„Také je podstatné, aby si své vlastní produkty obchodovali sami, a ne přes zahraniční společnosti. Další zlepšení můžeme docílit v oblasti služeb, posilováním vědeckých a technických činností,“ dodal Jiří Doležal.

Kraj chystá investice za víc než osm miliard

Potěšitelnější byl v tomto desetiletí ukazatel tvorby hrubého fixního kapitálu neboli vývoje investiční aktivity v regionu. V roce 2015 dokonce rekordně vzrostl o 23 procent, což byl v porovnání s republikovým průměrem dvojnásobný přírůstek. Údaj za rok 2016 není zatím v regionálním členění k dispozici.

„V posledních třech letech se zvýšil počet investic v našem kraji především v oblasti dopravní infrastruktury,“ řekl Jiří Doležal.

Roman Línek věří, že po zahrnutí loňského roku bude pohled na vývoj investic lepší. Jen Pardubický kraj připravuje investiční projekty ke spolufinancování z evropských fondů v řádu přesahujícím 4,5 miliard korun, celkově má připravené investice za víc než osm miliard.

HDP na jednoho obyvatele v krajích

(průměr EU = 100%)

Česká republika 87,9

Hl. m. Praha 182,4

Jihomoravský kraj 84,9

Plzeňský kraj 82,1

Středočeský kraj 80,6

Královéhradecký kraj 78,0

Zlínský kraj 76,1

Moravskoslezský kraj 74,9

Jihočeský kraj 72,7

Kraj Vysočina 72,6

Pardubický kraj 70,1

Liberecký kraj 68,5

Olomoucký kraj 67,5

Ústecký kraj 64,9

Karlovarský kraj 58,5

„Za významné investice Pardubického kraje, které by mohly mít vliv na investiční činnost v Pardubickém kraji, by bylo možné označit investice do dopravní infrastruktury -silnic druhé a třetí třídy a řešení přivaděčů k připravované dálnici D35, obchvatů měst Svitavy, Chrudim, Slatiňany, Pardubice a dalších. Mezi největší investice budou patřit centrální příjmy v Orlickoústecké a Pardubické nemocnici, nový pavilon psychiatrie v Pardubicích, projekty související s Východočeským muzeem, Východočeskou galerií a Krajskou knihovnou, rekonstrukce areálu Do Nového SPŠ elektrotechnické Pardubice a mnohé další,“ dodal náměstek pro majetek, investice a kulturu.

Velkou měrou se na investičním rozvoji podílí soukromý sektor, kterému se podle něj v posledních letech daří lépe.

„V minulém roce jsem se mohl seznámit s několika velkými investicemi napříč krajem. Málo se ví například o několikamiliardových investicích v posledních pěti letech v pardubické Synthesii, kde s důrazem na ekologii modernizují chemickou výrobu. Významné investice jdou i do prostoru SemtinZone, kde působí na 120 firem. Nejnovějším investorem v SemtinZone je japonská firma Central Glass, která bude v rybitevské části závodu vyrábět elektrolyt pro lithium-iontové baterie,“ zmiňuje náměstek příklady z Pardubic, do kterých řadí i nové administrativní a vývojové centrum společnosti ERA.

Velkými nedávnými investicemi se může pochlubit i Kiekert v Přelouči, novým závodem za 2,5 miliardy svitavská společnost Schaeffler i další firmy.