Tři včely na zácloně nebo tající maso. Hasiče zaměstnávají bizarnosti

  8:42
Hasiče na Vysočině stále častěji zaměstnávají případy zneužívání tísňové linky. Až devadesát procent nahlášených událostí by se totiž mohlo obejít bez jejich pomoci. Některé loňské bizarní zásahy teď zveřejnili.

Operační centrum hasičů na Vysočině. Na tísňové lince přijmou více než sto tisíc hovorů ročně. Až 90 procent výjezdů se však ukazuje jako nikoliv nezbytných. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Na tísňové lince krajských hasičů zvoní telefon. „Dobrý den, můžete mi přijet zlikvidovat včely?“ ptá se muž operačního důstojníka.

Fotogalerie

Když hasiči přijedou na místo, zjistí, že „roj“ včel tvoří tři včelky zamotané do záclony. „I takové případy bohužel řešíme,“ uvádí ředitel Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina Jiří Němec. „Zatímco někdo by na hmyz vzal plácačku, my na výjezd musíme vyčlenit cisternové auto a čtyřčlennou posádku. Navíc, když dotyčný řekne, že je alergik, nemůžeme si dovolit nevyjet,“ vysvětluje Němec.

Hasiči na Vysočině v posledním roce stále častěji zaznamenávají případy zneužívání tísňové linky. Jenom loni evidovali více než 111 tisíc hovorů, přičemž mimořádných událostí ke kterým vyjížděli, bylo přes 10 tisíc.

„Přibývá opakovaných volání, kdy jde o uspokojení vlastního pohodlí. Naopak ubývá hovorů, kdy jde o záchranu života. Většinou se lidé spoléhají na to, že už někdo zavolal. My bychom ale více hovorů k nehodám a požárům uvítali, protože si během jejich přijímání můžeme lépe udělat obrázek o situaci na místě,“ připomíná Jiří Němec.

Na mimořádné události jsou lépe připraveni lidé na vsích

Když loni na podzim hasiči řešili mimořádně náročnou situaci při orkánu Herwart, kdy během tří dnů vyjížděli k 1 380 událostem, zbytečných a nepochopitelných telefonátů měli celou řadu.

„Volali nám lidé, že jim nejde elektřina a co mají dělat. Nebo se ptali, kde mají natankovat benzin. My v té době museli primárně řešit záchranu životů,“ připomíná šéf hasičů.

Každou hodinu například takto telefonoval jistý muž, který svůj výstup na tísňové lince začal tím, že se byl podívat v mrazáku a taje mu tam maso. „Takhle volal každou hodinu. Bohužel, takových případů nejsou jednotky,“ povzdechl si Němec.

Podobné hovory hasiči nejčastěji přijímají od lidí z měst. Lépe jsou podle ředitele Němce na mimořádné situace připraveni obyvatelé vesnic, kteří se s nenadálou situací umějí lépe vyrovnat.

„Lidé z měst bývají zhýčkaní. Ale nikdo jim to nemůže mít za zlé. Na vesnicích jsou lidé stále zvyklí dělat si zásoby potravin nebo pohonných hmot. Ve městě, kde je každý den do noci otevřeno několik supermarketů, to obyvatelé neřeší,“ vysvětluje Němec.

V určitých případech mohou operátoři tísňové linky volané číslo dočasně zablokovat. „Nejčastěji se to týká dětí, které si tímto způsobem nevhodně hrají. Zablokování telefonního čísla trvá hodinu až dvě. Měsíčně tento postup využijeme asi ve dvou případech,“ dodal.