Hana Jüptnerová byla statečná a obětavá, oceňují Vrchlabští chartistku

  14:10
Na vrchlabskou chartistku Hanu Jüptnerovou, která zemřela v pondělí v 67 letech, vzpomínají kolegové, studenti a přátelé jako na statečnou, skromnou a obětavou ženu. Dlouholetá učitelka češtiny a němčiny na jilemnickém a vrchlabském gymnáziu měla těžký osud.

Hana Jüptnerová ve Vrchlabí v roce 1989 o prvním výročí smrti Pavla Wonky | foto: archiv Paměti národa

V 18 letech při tragickém požáru přišla o celou rodinu. Přesto vychovala pět dětí, aktivně vystupovala proti komunistickému režimu a v roce 1988 se jako jedna z mála veřejně zastala kontroverzního disidenta Pavla Wonky.

Učitelka Jaroslava Nývltová z vrchlabského gymnázia byla nejprve studentkou Hany Jüptnerové a po letech se s ní sešla v jednom kabinetu.

„Byla to citlivá žena s nadhledem, kamarádka, se kterou bylo možné hovořit o jakýchkoli soukromých věcech. Milovala svou práci, vždycky v kabinetu ještě než zazvonilo, stála v pozoru a těšila se na hodinu. Nebrala se vážně, uměla si ze sebe udělat legraci. Mnoho nemluvila, ale když něco řekla, tak to byla perla. Pozornost vůči ní jí nebyla vůbec milá, byla skromná, nenápadná,“ vzpomíná Jaroslava Nývltová na bývalou kolegyni. 

Hana Jüptnerová pracovala na vrchlabském gymnáziu ještě před dvěma lety. Přestože měla pověst přísné učitelky, byla mezi studenty oblíbená.

„Někomu, kdo se učil nerad, to úplně nevyhovovalo, ale mě to s ní hrozně bavilo. Díky ní jsem získala lásku k jazyku,“ dodává Jaroslava Nývltová.

Fotogalerie

Mezi její studenty patřil současný vrchlabský starosta Jan Sobotka.

„Byla velmi přísná, ale zároveň spravedlivá. Už tehdy jsem ji vnímal jako velmi statečnou ženu a disidentku. Často jsem ji potom potkával i jako starosta, protože nám pomáhala s naším partnerským městem Baunatal. Už v dětském věku jsem také věděl o jejím pohnutém osudu, kdy při požáru přišla o celou rodinu a jen ona sama se dokázala dostat ven. Zasáhlo mne to, přestože v té době jsem ji ještě neznal,“ uvádí Sobotka.

Se slovy úcty a obdivu o chartistce hovoří také další. „Naposledy jsme se viděli před tři čtvrtě rokem v jilemnické nemocnici. Povídali jsme si o životě, velice srdečně se smála a byla optimistická. Byla to neuvěřitelně skromná, ochotná a obětavá žena,“ říká Josef Chvalina z Vrchlabí.

Dopisem žádala prezidenta Zemana o Wonkovo vyznamenání

Režisérka Libuše Rudinská se s Hanou Jüptnerovou setkala při natáčení kontroverzního dokumentu Pavel Wonka se zavazuje. Snímek z roku 2014 rekonstruuje příběh vrchlabského disidenta, jenž je považován za posledního politického vězně komunistického režimu, který zemřel ve vězení. Přináší do té doby neznámá fakta o jeho možné spolupráci se Státní bezpečností.

„Když jsem jí předala informace, které jsem o Wonkově spolupráci s StB v archivech zjistila, vůbec ji to nepřekvapilo a dávalo jí to logiku. Měla nějaké pochybnosti, najednou se jí to spojilo a postavila se k tomu naprosto střízlivě a věcně. Řekla mi, že je důležité, aby to šlo ven,“ říká dokumentaristka.

Hana Jüptnerová dokonce poslala prezidentu Miloši Zemanovi dopis, ve kterém ho žádala, aby pro Pavla Wonku zvážil udělení státního vyznamenání. In memoriam ho obdržel v roce 2013.

Proti totalitnímu režimu se vyhraňovala od 70. let, nechodila k volbám a v roce 1979 podepsala Chartu, přestože byla samoživitelkou a měla dvě malé děti. „Byla o něčem přesvědčená a měla pocit, že vyjádřit takto svůj nesouhlas je naprosto samozřejmé,“ zdůrazňuje Rudinská.

V květnu 1988 chartistka pronesla řeč při pohřbu Pavla Wonky nad jeho rakví: „Byl jsi příliš nepohodlný, příliš nekompromisní, příliš nebezpečný pro mocné této země, ale především tohoto kraje, této periferie, kde jako by se stále vznášel duch pohraničí, krutosti, bezohlednosti a tisícerých křivd.“

Z gymnázia odešla do cukrářské dílny a pak do skladu

Hana Jüptnerová vychovala dvě vlastní a tři romské děti v pěstounské péči, jejím synem je také politolog Petr Jüptner.

Učila na gymnáziu v Jilemnici a Vrchlabí, těsně před revolucí ze školství na čas odešla a živila se manuálně. Pracovala jako pomocná síla v cukrářské výrobně a chvíli také jako skladnice při stavbě čističky odpadních vod ve vrchlabské části Harta.

Po listopadu 1989 se angažovala v Občanském fóru, navazovala také kontakty se sudetskými Němci. Má zásluhu na vybudování pomníku na Věřině cestě ve Špindlerově Mlýně, v místě, kde bylo v květnu a červnu 1945 zastřeleno 22 německých usedlíků.

V roce 2017 jí organizace Člověk v tísni udělila Cenu Příběhů bezpráví. Loni v únoru se její životní příběh stal součástí sbírky Paměť národa společnosti Post Bellum, v projektu Příběhy 20. století.

Poslední rozloučení s Hanou Jüptnerovou se uskuteční v sobotu od 14 hodin v klášterním kostele sv. Augustina ve Vrchlabí.