Náměstek plzeňského hejtmana pro oblast regionálního rozvoje Ivo Grüner se domnívá, že částka pro Programu stabilizace a obnovy venkova Plzeňského kraje by měla být alespoň dvojnásobná. Obává se, že pokud nepůjde na venkov víc peněz, Plzeň, kam se mnozí z venkova odstěhují, se zhroutí pod tíhou aut. Přitom na vylidněných vesnicích zůstanou jen důchodci, a o ty nebude mít kdo starat.

„Buď dáme peníze, dokud je ještě čas, nebo se systém zhroutí. Plzní nebudeme moci projet autem a nikdo nebude chtít žít na venkově, kde nejsou uspokojeny základní potřeby, když tam není obchod, škola, lékař,“ líčí Grüner.

Argumentuje i tím, že více než polovina dotací, ale i provozních peněz, jde do Plzně. „Prioritně sem jdou peníze na opravy silnic. Já tomu rozumím, protože tak velké centrum je tu jediné, ale my potřebujeme mladé lidi i v Horažďovicích, Manětíně, Nečtinech, v Úterý,“ říká Grüner.

Starosta Chanovic na Klatovsku Petr Klásek, který dlouhodobě bojuje za zrovnoprávnění podmínek lidí ve městě a na venkově, dodává, že při přerozdělování daní v Česku je velký rozdíl v tom, jaký díl dostane Praha, Plzeň a Chanovice.

„Je to odvozeno od počtu trvale žijících lidí. Přitom plnohodnotný život chtějí lidé ve městě i na venkově. Ve městech byla vybudována infrastruktura – komunikace, vodovody, rozvody plynu, ale vesnice to teprve dohání,“ sdělil starosta.

Náměstek Grüner řekl, že Plzeňský kraj je specifický tím, že na rozdíl od jiných krajů má jen jedno velké centrum. Tím je Plzeň, se 170 tisíci obyvateli. Druhé největší město má jen 22 tisíc lidí, navíc je zde mnohem více malých obcí.

Dotace na obnovu venkova je proto určena malým obcím do 1500 obyvatel, kterých je v kraji kolem 460, z toho tři čtvrtiny s méně než tisíci obyvateli.¨

Podle Kláska je hlavním kritériem pro udržení lidí na venkově práce.

Chanovice by rády vzkřísily pojízdnou prodejnu

 „Její podmínkou jsou kvalitní silnice, protože bez nich sem firmy nepůjdou,“ uvedl. „Navíc rychlé a bezpečné spojení s městem může udržet mladé na vesnici a pomoci i seniorům. Dnešní sedmdesátnice už totiž není babička v šátku, ale je to dorostenka, která je-li fit, sedne do auta, a všude si dojede,“ přiblížil.

Chanovice společně s okolními obcemi žádá z programu obnovy venkova peníze na podporu pojízdné prodejny. „Před rokem a půl stát daňovými opatřeními typu EET přispěl k zavírání celé řady prodejen a hospůdek na venkově. Pojízdná prodejna má následky částečně vyřešit,“ sdělil Klásek.

Cílem je koupit dodávku, vybavit ji, najít provozovatele a obsluhovat desítky vesnic na Horažďovicku. Připomněl, že mnozí lidé na venkově se po příchodu demokracie v roce 1989 stali živnostníky, dělali takzvaně sami na sebe.

„Ale různé administrativní povinnosti, které na ně nakládá stát, způsobily, že si řekli: mám já to zapotřebí a odstěhovali se,“ vylíčil starosta. „Zkrátka stát nám to zbytečně komplikuje. Až mi připadá, že chce mít nad každým dohled a přehnalo se to. Třeba zákaz kouření způsobil zavření hospůdek na venkově, což je často jediné místo, kde se mohou místní sejít, připravovat akce a projekty,“ popsal Klásek.

Spousta lidí podle něj na venkově pracovala v lesnictví. „Dnes státní podnik Lesy ČR pořádá výběrová řízení na firmy hospodařící v lese. Tyto obří firmy ale nezaměstnávají místní, místo nich dováží Rumuny. Přitom mnoho zdejších lidí se uživilo obnovou lesa, péčí o něj nebo těžbou dřeva,“ doplnil Klásek, který bude z Programu obnovy venkova žádat pro Chanovice o peníze na údržbu místních komunikací. „Protože obce mají ve správě desítky kilometrů, které jsou velmi využívané a udržovat je v kondici je složité,“ sdělil starosta Petr Klásek.