Sprejerská kultura je různorodá. Řada takzvaných writerů bere Graffiti jako umění a jednotlivá díla si navzájem velice tvrdě hodnotí. Na zdi malují písmena, nápisy, obrazce nebo podpisy. Jak Rádiu Impuls řekl jeden z pražských writerů, tvorba Graffiti je velice přitažlivá, ne každý na to ale má talent. „Někoho na tom baví adrenalin, jiný má zase chuť tvořit. Člověk se při tom realizuje. Jestli ho baví malovat charaktery, nebo nějaké objekty, tak to maluje. Na internetu jsou dnes všelijaké návody a videa, takže to vypadá tak, jak to vypadá. Dělá to každý,“ vysvětluje a trochu si i stěžuje umělec, který chtěl zůstat v anonymitě.

Sprejeři se můžou realizovat téměř na stovce legálních ploch napříč republikou. Na jednu pražskou chodí i další z nejmenovaných oslovených sprejerů, který je od pohledu náctiletý. „Já chodím jen na legální plochy. Dělám takzvaný wild style. Je to divoký styl, který obsahuje například promotaná písmena a tak podobně.“ Na otázku, co konkrétně ho na tom baví, už odpověď nepřišla.

Proniknout do komunity sprejerů je velice složité. Rozhovor Impulsu přislíbil také jeden z prodavačů sprejerských potřeb. I ten ale po interview zpětně žádal o utajení jména. „Je to pro mě kultura. Je také spousta lidí, kteří ani nemalují, ale vnímají to a dokážou ohodnotit, jestli je to kvalitní, nebo nekvalitní.“ V komunitě sprejerů jde také o to, stát se slavným. Musí ale malovat hezky. „Umělci se podepisují takzvanými tagy - to je rychlá forma podpisu. Podepisují se proto, aby je bylo všude vidět, aby je lidé znali. Ale ten podpis musí být kvalitní. Když někdo udělá strašně moc tagů po městě a ty tagy jsou hnusné, tak ten člověk stejně nebude oceněný.“

Poslechněte si reportáž Tomáše Kabáta: