„Litoměřický vrt je už dvanáct let v konzervovaném stavu. Pokud chceme ve vrtu dělat nějaká měření, musíme se zpátky dostat ke stěně vrtu, a proto nyní pažnici vytahujeme,“ vysvětlil Tomáš Fischer, profesor přírodovědecké fakulty UK a ředitel infrastruktury Ringen.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii

Jednotlivé pažnice jsou spojeny kónickými závity a mají délku okolo devíti metrů.

„Musíme je vytahovat opatrně, protože nevíme, v jakém stavu jsou závity. Vytahovat je budeme pomalu, kus po kuse, což bude trvat zhruba dva dny,“ řekl manažer geotermálního projektu města Litoměřic Antonín Tym.

Po vytažení pažnic začne druhá fáze prací. „Vrtným dlátem zajedeme zpět do vrtu a budeme ho převrtávat tak, aby byl jeho průměr přístupný do maximální šířky. Průměr vrtu je v úvodní horní části 256 milimetrů a nejspodnější část se vrtala na 156 milimetrů. Po vyčištění bude vrt sloužit jako hlavní monitorovací vrt sítě, kterou chceme v Litoměřicích a v okolí vybudovat,“ sdělil Tym.

V roce 2007 se ve vrtu měřila jen teplota, nyní je potřeba udělat důkladný výzkum geologické struktury a toho, jak se hornina bude chovat při tlakových zkouškách.

„Než vrt v polovině října osadíme seismometrem, budou na něm probíhat různé testy, zejména měření horninového napětí a budeme zkoušet prostupnost horninového prostředí, což je klíčový parametr pro budoucí hluboké vrty a potenciální energetické využití,“ uvedl Tym.

„Musíme také zjistit, jaké jsou ve stěnách vrtu pukliny, které nám ukazují rozložení puklin v hornině. Chceme změřit geologické napětí, které ukazuje, jak se hornina bude chovat při různých stimulacích,“ doplnil Fischer.

Po vyhodnocení všech měření se začne vrtat druhý dvoukilometrový vrt. Ten bude maloprůměrový, experimentální a měl by být ve vzdálenosti zhruba sto metrů od prvního.

„Začít vrtat bychom chtěli na počátku roku 2021. Následně bychom se snažili oba vrty v několika místech propojit,“ předpokládá Tym.

Vytápění domácností by mohlo začít v horizontu deseti let

Práce na vrtech budou probíhat ještě řadu let. „Na otázku, kdy bude geotermální energie prakticky využitelná pro vytápění domácností v Litoměřicích, zatím nemohu odpovědět žádným přesným datem. Momentálně se budou ověřovat data a geologické podmínky,“ sdělil starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč

„Teprve pak bude možné zrealizovat vrt do hloubky čtyř až pěti kilometrů. A až bude tento vrt hotový, pak už se bude dát přesněji odhadnout doba, kdy by se udělaly další dva potřebné vrty, na které by navázalo vlastní vytápění města, což je naším konečným cílem,“ dodal Chlupáč s tím, že horizont deseti let je pravděpodobná doba, kdy by vše mohlo být dokončeno.

V červenci Litoměřice otevřely unikátní vědecké centrum, které bude zkoumat možnosti využití geotermální energie zemského jádra: 

Systém, který chtějí Litoměřice vybudovat, by byl první nejen u nás, ale i ve střední Evropě vůbec.

„Jedná se o systém petrotermální, to znamená, že voda se ohřívá od horké suché skály. V současné době je tento systém v provozu na jediném místě na světě, a to ve Francii v Alsasku v lokalitě Soultz-sous-Forêts,“ uvedl Tym.

Pro využití hlubinné geotermální energie je oblast Litoměřic nanejvýš vhodná.

„Ideální v tom, že se zde kříží dva tektonické zlomy - proto by měla být energie z hloubky posílena i o sálavé teplo z hlubších, magmatických vrstev,“ vysvětlil Tym s tím, že navíc do jednoho kilometru pod povrchem sahají tzv. permokarbonské sedimenty, které fungují jako „deka“ izolující žulové podloží, takže teplo moc neuniká k povrchu země.