Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Amerika je prostředí, v němž baví žít mladé lidi, říká bývalý konzul

  8:42
Někdejší generální konzul České republiky v Los Angeles Michal Sedláček si po návratu z diplomatické mise kus Ameriky přivezl i do Klatov. Založil baseballový oddíl. „Chtěl bych, aby atmosféra podnikavosti jako v USA vznikala i u nás,“ říká v rozhovoru Michal Sedláček.

Někdejší generální konzul České republiky v Los Angeles Michal Sedláček nyní žije v Klatovech. | foto: Martin Polívka, MF DNES

Po návratu z Ameriky zakotvil rodák z Plzně v Klatovech, odkud pochází jeho žena Veronika. Za prací ale dojíždí na ministerstvo zahraničí. Ameriku a hlavně její západní pobřeží popisuje jako vibrující prostředí, v němž baví žít mladé lidi.

Zažil jste v Americe už 90. léta, možná nejlepší období, kdy se navazovaly nové vztahy, kdy kongres tleskal Václavu Havlovi vstoje. Jak na to vzpomínáte?
Byl jsem tam už za velvyslance Michaela Žantovského a rok za Alexandra Vondry a bylo to opravdu zajímavé. Měl jsem na starosti vnitřní americkou politiku a bilaterální česko-americké vztahy. Pracovali jsme třeba na ratifikaci našeho vstupu do NATO v americkém Senátu. To znamenalo brát nejvyšší představitele Česka - Havla, Klause a další - vždy za nějakým senátorem a v podstatě je tváří v tvář přemlouvat. Oni nebyli úplně rozhodnuti, že náš vstup do NATO je správná věc. A parlament tam není jako u nás. Kongres je zcela nezávislý na exekutivě a neznamená to, že co prezident navrhne, to se schválí. To je koneckonců vidět i teď na Trumpovi.

Podruhé jste do diplomatických služeb vstoupil v roce 2010 jako generální konzul v Los Angeles. Jak se ty dva pobyty lišily?
Poprvé jsem končil na podzim roku 1998, ale pak jsem ještě pět let studoval v New Yorku na Kolumbijské univerzitě filmovou režii. Nechtělo se mi zpátky, jako student si to člověk opravdu užívá. Pro rodinu už to tak vhodné město není, je velice hektické. Kalifornie je naopak pro rodinu s malými dětmi úplně ideální. A já se mezitím oženil a narodily se nám dvě děti. Odlišností mezi pobyty bylo víc. Na velvyslanectví se řeší zejména politika, kdežto na generálním konzulátě se věnujete ekonomické a kulturní diplomacii, a zejména konzulární činnosti, tedy vydávání pasů a víz, ověřování listin, pomoci v nouzi našim spoluobčanům, když je třeba někdo okrade apod. Založil jsem tam filmový putovní festival Czech That Film, který každoročně ve dvaceti největších amerických městech představuje nové české filmy a dnes už je největší kulturní akcí České republiky v Severní Americe. V USA je 90 procent všech českých krajanů, kteří žijí někde ve světě. Zajímavé je, že teď už tam Češi nepřicházejí zdaleka jen za černou manuální prací, ale zaměstnávají je třeba firmy z oblasti informačních technologií. A ještě jedna odlišnost - v Kalifornii má člověk pocit, že zažívá nejnovější světové trendy, i sociální.

Co si pod tím představit?
Kalifornie udává směr i samotné Americe. Byla třeba prvním státem, který zakázal kouření v restauracích. Různé zelené iniciativy byly vždy první v Kalifornii. A je tam třeba Silicon Valley, centrum světových inovací. To je strašně zajímavé. Je tam takové vibrující prostředí, mladé lidi tam kvůli tomu fakt baví žít. A vytvářejí zvláštní podhoubí té společnosti. Velmi bych chtěl, aby to vzniklo tady v Plzeňském kraji. Nejde o to, aby stát něco podporoval spoustou peněz. Ale tam stát umožňuje snadný vznik malých firem. Nejdou cestou pobídek a podpor pro investory, oni podporují vznikající malé firmičky. Uspěje jedna z devadesáti, ale pak je z toho velký byznys. V lidech to vytváří ducha podnikavosti. Vědí, že každý má šanci.

Dovedete si představit, jak to přenést do našich podmínek?
To určitě jde, výborně to dělají třeba v Brně. Mají Jihomoravské inovační centrum spojené s Masarykovou univerzitou, jezdí do Silicon Valley dvakrát do roka, mladé startupy tam berou a učí je to hlavní - mít vizi a chtít na tom i vydělat. Tady se toho slova ještě pořád leckdo bojí. Uděláme si to takové malé české a bude to subdodávka do Německa. A budeme spokojení. Pak si stěžujeme na malé platy, ale důvod je také ten, že jsme obecně vzato na začátku toho dodavatelského řetězce. Největší odměnu vždy obdrží ten, kdo prodává finální výrobek. Posunout se, je běh na dlouhou trať, ale neznamená to, že nemůže začít.

Ta centra jsou tady v regionu taky...
Ale fungují jinak. Chtějí nájem nebo platby za služby. V Americe inkubátor nechce nic, a když se mu aspoň trochu daří, tak se třeba za tři měsíce dohodnou na pokračování. A zase ne za platby, ale třeba za podíl v té firmě. Jsou to proaktivní hráči. Jsem přesvědčený, že na to určitě existují i granty z Evropské unie. Pozice Plzně mezi Německem a Prahou je pro něco takového ideální. Praha je podobnými aktivitami přeplněná, těžko tam něco podpoří Unie.

Jaký je návrat do Čech po takové době?
V době po mém návratu hledali na ministerstvu zahraničních věcí specialistu na USA. To mě baví, mám šanci být s Amerikou dál v kontaktu. Dojíždím z Klatov, odkud je moje žena a kde jsme postavili dům. Založil jsem tam baseballový klub, protože naše děti měly ten sport rády. Jmenuje se Brewers - Sládci, protože děti měly hromadu reklamních triček tohohle skutečného amerického klubu doma. Tak mi to přišlo jako dobrý základ (smích). A třeba zástupkyně amerického velvyslance, s níž přicházím pracovně do styku, má děti horlivé do baseballu, takže přijela na naše baseballové soustředění do Žinkov a pomáhala nám.