Denně vaří pro 400 strávníků v Luhačovicích a dalších 200 v Ostrožské Nové Vsi. Násobeno třemi pokrmy to znamená skoro dva tisíce porcí každý den, ze kterých zůstávají zbytky.

Pracovníci lázeňských hotelů Royal Spa už netřídí jen papír, sklo a plasty, ale také takzvaný gastroodpad.

V celém Zlínském kraji se ho ročně zlikviduje zhruba 4 500 tun.

„Už to dávno není tak jako dřív, když si zaměstnanci zbytky jídel rozebrali domů pro prasata. To už dnes neexistuje. Jsme obrovský provoz a musíme splňovat přísné podmínky zákona,“ sdělila ředitelka lázeňských hotelů Miramare a Sirnatých lázní v Ostrožské Nové Vsi Veronika Záhorská.

Zbytky pokrmů nebo potraviny, které zbývají při přípravě jídla, se totiž rychle rozkládají, proto podléhají přísným hygienickým i veterinárním předpisům. Zaměstnanci musejí odpad skladovat ve speciálních nádobách, v oddělených místnostech a v chladu.

Stejné podmínky musejí splňovat školní jídelny, provozy v domovech pro seniory, nemocnice, hotely a restaurace v celém kraji. Co s gastroodpady řeší i města a obce, které přes své příspěvkové organizace provozují stravování.

„Více než osm let si platíme firmu, která splňuje zákonné požadavky a umí takový odpad ekologicky zlikvidovat,“ poukázal Pavel Dvořák, ředitel Základní školy Dřevnická ve Zlíně, která má 250 až 300 strávníků.

Likvidace je drahá

Právě konečná likvidace však není jednoduchá ani levná. Například Resort Valachy, který provozuje ve Velkých Karlovicích několik hotelů a restauračních zařízení, stojí likvidace gastroodpadů měsíčně desítky tisíc korun.

Společností, které jsou schopné tyto druhy zpracovávat, ve Zlínském kraji mnoho není. Dohromady sedm.

„Většina se ale zabývá spíše odpady z kuchyní, které jsou rostlinného původu. Kompletní likvidace gastroodpadů včetně těch, které mají živočišný původ, je složitá, legislativně přísná a ekonomicky náročná,“ vysvětlil Jan Vandík z krajského úřadu z oddělení vnějších vztahů a komunikace.

Proto se koncové likvidaci, kdy se odpad přemění na použitelný kompost, věnuje jen velmi málo firem. Například společnost Suez, která má pobočky na několika místech ve Zlínském kraji, odveze ročně kolem 80 tun gastroodpadu. Hlavně ze škol, sociálních zařízení nebo větších hotelů. A množství stále stoupá.

„Z některých provozů stačí třikrát týdně, ale třeba z nemocnic, kde je spousta strávníků, je potřeba odvážet každý den,“ poukázal manažer Jiří Kučera s tím, že sudy vozí k likvidaci do bioplynové stanice ve Vyškově.

Zlínský kraj žádnou vlastní stanici nemá. Likvidovat zbytky může v menší kapacitě třeba kompostárna ve Slavičíně, která se otevírala před osmi lety jako tehdy nejmodernější v republice. Stála zhruba 60 milionů korun a z poloviny na ni přispěl Státní fond životního prostředí. Ročně zpracuje kolem 60 tun gastroodpadu hlavně z Luhačovic a okolí.

Města chtějí gastroodpad svážet společně

Právě tato města se však chtějí domluvit na společném svozu a likvidaci v jiném zařízení.

„Chceme mít jistotu, že tyto odpady jsou ze všech zařízení likvidované povoleným způsobem a také vědět, kde tyto látky končí a jak se s nimi nakládá. Teď tuto jistotu nemáme,“ poznamenal bez dalších podrobností starosta Luhačovic Marian Ležák.

Chce se proto spojit s Uherským Brodem, Pozlovicemi nebo Slavičínem, aby se gastroodpad svážel společně. Zatím ale města zjišťují, jak by systém mohl fungovat a o jak velké množství odpadu by se jednalo.

Například uherskobrodské základní školy vaří denně pro zhruba dva tisíce strávníků. V Luhačovicích a okolí by se podle starosty jednalo ročně o zhruba 900 tun odpadu.