Teď se zkrachovalý podnikatel soudí se státem o náhradu škody. „Je to běh na dlouhou trať a není vůbec jednoduchý. Nechci to ale vzdát. Byť nám stát neustále hází klacky pod nohy, pomalu se suneme vpřed a už nás začínají brát vážně. Věřím, že nakonec uspějeme. Jsme odhodlaní jít až k Evropskému soudu. Dotace do soukromého podnikání nepatří. Chci vysoudit náhradu škody za to, že mi stát zlikvidoval firmu. A nejen mně. Těch příběhů je více,“ říká Petr Fryč, který kampaň proti ministerstvu průmyslu a obchodu spustil na podzim roku 2016.

Dotace rozvrátily polygrafický průmysl, říká zkrachovalý majitel tiskárny

Co se za poslední rok změnilo? Vím, že je proti vám vedeno několik soudních řízení, ve kterých věřitelé Východočeské tiskárny a stát naopak vymáhají peníze od vás.
Moje priority byly tenkrát udržet výrobu a zaměstnanost, takže jsem nakupoval materiál, platil energie a platy našim zaměstnancům. Dodavatelům jsem musel podepisovat avalované směnky. Ovšem už se nedostávalo na sociální a zdravotní pojištění. Věděl jsem, že toto platit musíme, ale jak zákazníci odcházeli za nižšími cenami do dotovaných tiskáren, peněz přicházelo stále méně, výroba by se zastavila a byl by konec. Ten stejně nastal, ale za zachování firmy jsem bojoval do poslední chvíle.

Kolika soudů se tedy momentálně účastníte?
Jde o šest soudních řízení. Tři už jsou pravomocně uzavřena, dvě proti mně běží a v jednom žaluji já stát (ministerstvo průmyslu a obchodu, pozn. red.). Je to náročné psychicky i časově. Neustále mi chodí pruhované obálky. Každý den je vlastně velký stres. Kdybych udělal nějaký podvod, tak to beru. Jenže já doplatil na to, že například firma vzdálená padesát kilometrů od Pardubic mohla dostat dotace na podporu podnikání, a my ne.

Můžete připomenout příběh, který stál na začátku vašeho konce v podnikání?
Největší průšvih se odehrál po roce 2007, kdy se naplno rozjely evropské dotace z programu OPPI - Rozvoj. Česká republika v rámci programu, který měl údajně podporovat zaměstnanost, začala selektivně pumpovat peníze do soukromých firem. Podle našich právníků stát porušoval a porušuje zákon o ochraně hospodářské soutěže.

Co to v reálu znamenalo pro celé odvětví?
V praxi to vypadalo tak, že úředníci ministerstva průmyslu a obchodu bez jakýchkoli analýz, jak mně sami při neoficiálních rozhovorech přiznali, poslali do české polygrafie přes jeden a půl miliardy korun. Musím navíc dodat, že se tak dělo v době, kdy se kvůli krizi i internetu během tří let (2007 až 2010) snížilo množství potištěného grafického papíru v České republice o přibližně 30 procent. Je tedy jasné, že se rozjel velmi tvrdý cenový boj, ve kterém měli příjemci dotací obrovskou výhodu, protože mohli jít s cenou dolů. V některých komoditách srazili ceny až o 30 procent.

Jaký to mělo podle vás dopad?
Podle údajů, které nám poskytl Český statistický úřad, se v těchto letech s pomocí dotací podařilo v polygrafii vytvořit několik desítek nových pracovních míst. Ovšem také je nutné dodat, že mezi roky 2007 až 2014 jich podle statistiků v rámci oboru v celé České republice zanikly zhruba tři tisíce. Dokonce se nebojím říct, že stát rozdělil tiskárny na chovné a tažné. Tady v regionu například tiskárna z Litomyšle dostala už více než 130 milionů korun. Další u Chlumce nad Cidlinou brala asi 85 milionů. Stát tak rozdělil tiskárny na ty, které si hýčká, a ty, které se drží zuby nehty, aby vůbec přežily.

Vy jste začal tím, že jste podal žalobu na český stát, že vám dotacemi zničil podnikání. Jak to s ní vypadá?
Posouváme se pomalu vpřed. Není to vůbec snadné. Bojovat se státem je náročné, protože úředníci bojují i za sebe. Kdyby přiznali, že udělali chyby, tak mají problém. Navíc by mohli přijít o práci. Nejsou dotace, není potřeba lidí na jejich správu. Podle našich odhadů dvě třetiny úředníků na ministerstvech řeší jen správu dotací. Navíc bych řekl, že zhruba dvě třetiny takzvaných alokovaných peněz z Bruselu spolyká právě správní aparát a na místo určení doputuje jen část peněz. Obecně bych ale řekl, že největší problém je v tom, že u nás jsme si na dotace ohromně zvykli a většina lidí je považuje za obecné dobro. Ve skutečnosti však likvidují podnikatelské prostředí a z dlouhodobého hlediska znamenají zhoubu.

Nyní bych se vrátil k žalobě, kterou jste podal na ministerstvo průmyslu a obchodu. Věříte, že má šanci na úspěch?
Podali jsme zatím tři žaloby a dvě další se připravují. První jsme podali v červnu loňského roku a je podpořena znaleckým posudkem, který nám dává za pravdu. Potvrzuje naše tvrzení, že podnikatelské prostředí v polygrafickém průmyslu dotace narušily. Stát porušil celou řadu evropských směrnic a hlavně zákon na ochranu hospodářské soutěže. Je tam jasný konflikt mezi evropským a českým právem. Jsme-li právním státem a před zákonem jsme si všichni rovni, pak tyto spory není možné prohrát. I stát a státní úředníci musejí respektovat zákony. Takže věříme, že máme velkou šanci uspět.