Cyklista cestou do práce vyfotil vlka, jak si odnáší zabité sele divočáka

  12:22
Nevšední zážitek si z lesa nedaleko Doks odnesl zdejší fotograf Jiří Rejn. Cestu mu zkřížil mladý vlk, který si zrovna odnášel svou snídani v podobě uloveného mláděte divokého prasete. Fotografií vlka s kořistí přitom mnoho neexistuje.

Mladý vlk si v tlamě nese ulovené sele divokého prasete. | foto: Jiří Rejn

„Naštěstí s sebou nosím stále fotoaparát, takže jsem rychle cvaknul a vyšly z toho dvě dobré fotky,“ řekl iDNES.cz Rejn. 

„Vlk si to štrádoval přes cestu, v tlamě malé prasátko. Když mě spatřil, chvíli mi koukal do očí, měřil si mě. Pak poklidně odběhl do lesa,“ popsal svůj zážitek.

Záběr pořídil vlastně náhodou. Jel na kole do práce. O přítomnosti vlků však už věděl předem a byl na ně připraven.

„Už v únoru 2017 se mi podařilo tu vlka vyfotit. Jsou tu pořád, odhaduji jejich  aktuální počty na sedm dospělých jedinců a tři štěňata. Občas nacházím jejich stopy, jindy zas stržená prasata,“ svěřil se Rejn.

Přesné místo nevšedního setkání ale prozradit nechce. „Postačí, když řeknu, že to bylo v lesíku kousek od Doks. Kdybych to místo přesněji specifikoval, nahrnou se sem davy fotografů a vlci přijdou o svůj klid,“ zdůvodňuje. 

Poprvé se vlci usadili u Mácháče

Právě okolí Doks a rezervace Břehyně – Pecopala je první místo, kde se vlci v Libereckém kraji v roce 2014 objevili.  Pak se ukázali v Ralsku a dokonce nedaleko Frýdlantu v Jizerských horách.

Poté jejich přítomnost prokázali v Lužických horách. Spekuluje se o tom, že brzy se vlci objeví i v Českém ráji. Výskyt šelem letos na jaře potvrdily i fotopasti v chráněném území - Národním parku České Švýcarsko.

Tam automatické kamery instalovala správa NP, mimo jiné kvůli monitoringu kopytníků. Fotopast umístěná poblíž jednoho z krmelců zcela nečekaně zachytila unikátní záběry - ulovení laně vlkem, které je názornou ukázkou situace, kdy se vlci podílejí na regulaci zvěře v lesích.

Natočit vlka se povedlo nedávno třeba členům vlčích hlídek:

„Dokazuje to, že Česko je jakousi křižovatkou cest, kudy migrují různé skupiny vlků. Když jsme jednomu vlkovi nasadili v Lužici obojek s vysílačkou, zachytili jsme ho až v Bělorusku, kde ho bohužel zastřelili. Ušel 1 500 kilometrů. Pokud si tuto vzdálenost nakreslíme jako přímku, kolem které uděláme kružnici, vychází nám, že vlci mohou skutečně migrovat po celé Evropě,“ vysvětluje člen Hnutí Duha, školitel Vlčích hlídek a lektor projektu Setkání se šelmami Jiří Beneš. 

To, že se šelmy občas podaří zaznamenat v blízkosti lidí, není podle zoologů nic nenormálního. Vlk ke svému životu nepotřebuje hluboké lesy, ale přizpůsobí se i životu v hospodářské krajině osídlené lidmi.

Důležitý je pro něj dostatek potravy a klid. Vlci pak mohou přicházet i blíže k vesnicím a obydlím, neboť jejich teritorium na ně často bezprostředně navazuje. 

V Česku se zdržují tři populace vlka obecného. Laik mezi nimi nepozná rozdíl. V okolí Máchova jezera se zdržuje středoevropská nížinná populace, která jinak obývá nížiny Polska a severovýchodního Německa, původem pochází z Pobaltí.

Z východní Evropy přišla do Čech i karpatská populace vlka, ta žije ponejvíce v Beskydech. Karpatští vlci jsou mohutnější a troufnou si na větší kořist. Z jihu pak přichází alpská populace, ta je v Česku nejvzácnější. Všechny tři populace se mezi sebou dokážou křížit anebo skrz ČR migrovat dál.