Oliho Helcla v Hranicích všichni roky potkávali s fotoaparátem na krku, co fotil ale zůstalo desítky let tajemstvím. Povolení uspořádat výstavu totiž za bývalého režimu nedostal. Nyní jeho dílo do 14. října představuje expozice Oli V. Helcl – U. M. O. ve výstavních sálech Staré radnice.
Fotky, na nichž se prolíná otupující každodennost života na malém městě s posádkou ruské okupační armády se spodními proudy nezávislé kultury, vydala pozůstalost loni náhle zesnulého umělce.
Ukázka fotografií z výstavy |
Kurátoři Zuzana Korábová a Aleš Mynář v ní našli celý archiv unikátních fotografií městských zátiší 70. a 80. let, přírodních kompozic, života dětí na sídlišti, fotky známých osobností tehdejší neoficiální umělecké scény či Helclovy autoportréty v panelákovém bytě.
„On si nebral fotoaparát s úmyslem ‚teď jdu fotit umění‘, ale zaznamenával neustále život kolem sebe,“ tvrdí kurátoři.
Jeskyně změnil v kulturní centrum, kam mohli i lidé z černé listiny
Helcl od konce 70. let pracoval ve Zbrašovských aragonitových jeskyních, od roku 1984 je vedl. Pořádal zde výstavy, koncerty a divadlo, čímž ve své době značně riskoval. Díky jeho vizi propojení atmosféry podzemí s uměním se mohli Hraničané seznámit s tvorbou Olbrama Zoubka, Arnošta Goldflama, Jozefa Jankoviče, Otty a Jany Bébarových nebo Luboše Dostála.
Na vernisážích se navíc objevovali vedle umělců i lidé z politického disentu či chartisté. Šlo třeba o spisovatele Ludvíka Vaculíka, literárního kritika Sergeje Machonina, pozdějšího porevolučního ministra kultury Ladislava Agnes Snopka nebo polozakázané hudebníky včetně Ivy Bittové a Pavla Fajta.
Samostatnou kapitolou byla podzemní divadla a vrcholem pak vystoupení slavného japonského tanečníka Mina Tanaky v letech 1985 a 1988, která Oli Helcl pořádal spolu s nynějším ředitelem Divadla Archa v Praze Ondřejem Hrabem.
„Na jeho fotografiích vidíme umělce, intelektuály, disidenty, kteří černobílou totalitní realitu činili barevnější, a tudíž i snesitelnější,“ řekl při zahájení výstavy Hrab.
„Společně s nimi ale na stejném pásu negativu najdeme i snímky lázeňských hostů v Teplicích, romského dělníka, vojáka v uniformě či známého zpěváka Jiřího Schelingera nebo spisovatele Ludvíka Vaculíka. Z fotografií vyzařuje silný cit pro člověka bez rozdílu společenského postavení či osobní blízkosti,“ dodal.
