Jídelny i fotokomory. V liberecké galerii ukazují, jak se bydlelo společně

  16:18
Pozoruhodnou etapu architektury a životního stylu – takzvané kolektivní bydlení – představuje nová výstava v liberecké Oblastní galerii. Jeho stopy mířily i do zdejšího kraje.

První kolektivní domy vznikaly již před druhou světovou válkou v kancelářích věhlasných funkcionalistů jakými byli Jiří Kroha nebo Jan Gillar, který je mimochodem také autorem obchodního domu Brouk a Babka v liberecké Pražské ulici. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Propagátorem kolektivního bydlení byl také světoznámý švýcarský architekt Le Corbusier. Právě jím se původně v nadějeplných šedesátých letech inspirovali tvůrci paneláku zvaného Hokejka na sídlišti v libereckých Ruprechticích.

„Původně nižší a jen jednou zalomená stavba měla stát na nožičkách, v duchu Le Corbusierova slavného obytného bloku Unité d’habitation. Přízemí autoři navrhovali jako otevřený monolitický skelet s podloubím a galerií obchodů. Po Le Corbusierově vzoru počítali s komfortní obytnou střešní terasou s krásným výhledem na ještědský hřeben, jak se píše v podrobném územním plánu,“ informovala Eva Novotná, autorka textů nedávné výstavy o sídlištích v Libereckém kraji.

V Liberci i Jablonci vznikaly hotelové domy

Zhruba v době kdy Hokejka vznikala na rýsovacích prknech se z kolektivního domu vyvinul další specifický typ bydlení, takzvaný hotelový dům.

„Experimentální hotelové domy byly většinou určeny svobodným jedincům nebo bezdětným párům a představovaly pro ně jakýsi mezistupeň k samostatnému bydlení,“ sdělil Randáček. Hned několik hotelových domů se dodnes dochovalo v místním regionu – v Jablonci, Vratislavicích i samotném Liberci.

Liberecký objekt na třídě 1. máje číslo 97 byl ubytovnou Pozemních staveb. „V suterénu byly hospodářská část závodní jídelny, vedení ubytovny, telefonní ústředna, fotokomora, rozhlasová ústředna, zdravotnické středisko a sklady prodejen. V přízemí společenský sál, jídelna, prodejna. V mezipatře pak bufet, klubovny a terasa. Zbylá patra byla obytná: pokoje o dvou a třech lůžkách, společné toalety a umývárny, nechyběly společenské místnosti, místnost pro praní a žehlení a klubovny,“ uvedl Jaroslav Zeman z libereckého pracoviště Národního památkového ústavu. Hotelovým domem byl i věžák ve vratislavické ulici Nad Školou číslo 1408.

„Obsahoval sto malometrážních bytů, k jižní části byla přidružená část se saunou, tělocvičnou a bytem správce, kavárna, bar, společenská místnost,“ podotkl Zeman.

V Jablonci byl pak hotelovým domem komplex na rohu ulic Poštovní a Budovatelů.

„Domu hotelového typu se blíží i věžák na Paseckém náměstí číslo 3358/2. Dole byla prodejna potravin, v domě pak terasa, společenská místnost a bufet,“ doplnil Zeman. Výstava o kolektivním bydlení potrvá v galerii do 10. června.