Do Rožnova pod Radhoštěm to má ze svého pracoviště v americkém Phoenixu přes půl světa, přesto sem Bernard Gutmann, finanční ředitel korporace ON Semiconductor, jezdí. Nedávno třeba proto, že americká firma do své pobočky na Valašsku investuje 2,5 miliardy korun.

„Je to uzavřený kruh. Když budeme investovat do high-tech vybavení, snad přilákáme lidi, které bude bavit na něm pracovat. A to nás zase bude nutit investovat,“ vysvětluje Gutmann firemní politiku.

Rožnovský ON Semiconductor vznikl jako jeden z přímých nástupců někdejší Tesly, v jejímž areálu také sídlí. Jak se společnosti z USA daří na Valašsku?
Výborně. Rožnovská firma je jednou z klíčových, protože technická znalost zdejších lidí je na velmi vysoké úrovni. Platí to jak o vývoji technologií, návrhu součástek, tak samozřejmě i o výrobě. To nám dává obrovskou konkurenční výhodu.

3 fotografie

Vyrábíte polovodiče, které se používají v elektronice. V jaké například?
Nebudu jmenovat konkrétní značky výrobců, ale když se podívám na telefony, které nám teď leží na stole... (úsměv) Obecně jsou naše výrobky součástí elektroniky v automobilovém průmyslu, telekomunikacích a průmyslové technice. Dostávají se do čehokoli, co využívá elektrickou energii.

Jak dlouhou tradici má rožnovská výroba?
Zdejší firma navazuje na tradici výroby polovodičů v regionu a téměř dvacet let je součástí koncernu ON Semiconductor. Celou tu dobu plynule roste. Když srovnám tržby v roce 2000 a loni, jsou víc než pětinásobně vyšší. Rosteme celosvětově, máme pobočky v řadě zemí světa a 85 procent tržeb je mimo Spojené státy. Rožnovský závod je z hlediska tržeb velmi významný.

V čem máte konkurenční výhodu díky Rožnovu?
Ve výrobě. To je klíčová věc, která nás odděluje od naší konkurence. Naprostou většinu výrobků, které prodáme, vyrobíme ve vlastních továrnách. Naproti tomu někteří konkurenti si je navrhnou, ale nechají si je vyrobit a vzápětí prodají pod svou značkou. My vyrobíme doma, za dobrou cenu, ve výborné kvalitě a pod vlastní kontrolou. Kvalita a včasnost dodávek je dnes absolutně rozhodující.

Vaše výrobní prostory v Rožnově připomínají laboratoř, pracovníci se v nich pohybují ve speciálních oblecích s rouškami a rukavicemi. Skutečně jsou polovodiče tak náchylné?
Čisté prostory jsou nezbytné, v nich je soustředěno 90 procent celé výroby. Jakákoli nečistota ze vzduchu by výrobek znečistila a znehodnotila. Neřekl bych tomu ale laboratoř.

Je to ovšem jemná práce a v rukavicích nemá člověk takový cit.
I lékař používá rukavice a odvádí dokonalou práci. Stejně tak naši zaměstnanci používají rukavice proto, aby nechráněným povrchem těla nepřenášeli na produkty prach a prvky obsažené v potu. Manipulují s krabičkami, ve kterých jsou umístěny křemíkové desky. Velmi zjednodušeně řečeno, operátor umístí krabičku na vstupní stanici stroje a ten se postará o zbytek.

Vydrží člověk v obleku celou směnu?
Není to ani třeba. Pracujeme v nepřetržitém provozu, takže se zaměstnanci střídají ve dvanáctihodinových směnách a z čistých prostor mohou vyjít, když potřebují na toaletu, přestávku na stravu a odpočinek. Nenařizujeme pevně, kdy mohou ven a kdy ne, ale omezili jsme celkovou dobu, kterou tráví venku. V obleku jsou dohromady zhruba 10 hodin.

Je to v oboru běžné?
V rámci republiky je náš provoz unikátní, protože je jediný. Stroje a vybavení, které máme, jsou z velké části vysoce specializované, stejně jako způsob zacházení s výrobkem. Ve výrobě je řízená teplota a vlhkost. Pokud by se změnila třeba jen o 1 až 2 stupně Celsia, stroj se zastaví a oznámí, že se bude 12 hodin kalibrovat, protože jinak by hrozily nepřesnosti. Náš systém vzduchotechniky to ale dokáže udržet bez výkyvů.

Ve firmě se nyní hodně staví, je to plošná investice podniku do poboček po celém světě, nebo je určená zvlášť pro Česko?
Zdejší investice je největší. Nebylo těžké rozhodnout se, jestli sem investovat, nebo ne. Vidíme teď na trhu velkou poptávku po našich produktech a rožnovská lokace má dlouhodobě velmi dobré výsledky. Spolu s výbornými technickými znalostmi lidí je jasné, že zvýšení kapacity má smysl.

Znamená to i navýšení počtu pracovníků?
Cílem je přijmout dvě stovky lidí. Zhruba dvě třetiny do výroby, kde nemáme specifické požadavky na vzdělání. Ale máme požadavky na zručnost a aspoň základní počítačovou gramotnost. Vyžadujeme také zodpovědnost a snahu se učit.

Jenže lidí je na trhu práce nedostatek. Kde je vezmete?
Na tom pracujeme nepřetržitě už asi deset let. Sponzorujeme technické vzdělávání na středních školách v regionu, spolupracujeme se zdejší Střední školou informatiky, elektrotechniky a řemesel či s valašskomeziříčským gymnáziem. Ale i s vysokými školami, především v Brně, jako je Masarykova univerzita nebo VUT. Studenti pro nás zpracovávají různá technická zadání a my sponzorujeme výuku. Vydali jsme skripta pro mikroelektroniku a někteří naši zaměstnanci i vyučují. Funguje to dobře, největší díl absolventů k nám přichází právě z těchto škol.

Když je zlákáte k práci v Rožnově, zůstávají tady?
Snažíme se, aby tady opravdu zapustili kořeny. Abychom jim to usnadnili, máme v rámci benefitů i příspěvek na bydlení či hypotéku.

Pověst Tesly mají lidé stále v paměti, dá se při náboru využít její nástupnictví?
Neděláme to, ale je pravda, že tradice tady je a je to dobře. Zaměstnanci sami říkají, že pracují v Tesle, a taky je pořád ještě řada lidí, která v ní opravdu začínala. Těžíme z těch technicky zdatných lidí, elektrotechnika se jako každé jiné řemeslo často dědí v rodinách.

Oproti Arizoně se zdejší kraj hodně liší, jak se vám líbí?
Líbí. Je tu krásná a neporušená příroda. Uvažuji o tom, že si při nějaké další cestě naplánuji projížďku na horském kole, abych to tu mohl poznat lépe.