Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jižní Morava filmaře táhne. Natáčet možná přijedou i světové hvězdy

  16:44
Celkem 35 snímků usiluje o dotaci z filmového fondu, která je podmíněna natáčením na jižní Moravě. Figuruje mezi nimi i Nabarvené ptáče režiséra Václava Marhoula se světovými hvězdami či Poslední aristokratka.

Režisér Václav Marhoul loni začal natáčet dlouho očekávaný snímek Nabarvené ptáče. Adaptace stejnojmenného románu Jerzyho Kosińského přináší osobité výpovědi židovského chlapce o podstatě a smyslu lidského života. A ve filmu s rozpočtem 166 milionů korun, v němž hrají i světové hvězdy Harvey Keitel, Stellan Skarsgard či Julian Sands, se můžou objevit záběry z jižní Moravy.

Marhoulův snímek je totiž jedním z 35 projektů, které by mohl finančně podpořit Jihomoravský filmový fond. Ten minulý týden ukončil příjem žádostí ve své historicky první výzvě.

To, kolik filmařů stojí o peníze z fondu, jejž teprve koncem loňského roku založil Jihomoravský kraj a Brno, je i pro jeho vedení příjemným překvapením – dorazilo totiž 21 žádostí v kategorii dokument a 14 pro hraný film. „Mezi přihlášenými jsou i projekty slavných českých režisérů,“ potvrdila mluvčí fondu Gabriela Peringerová.

Kromě Marhoula stojí o příspěvek z 8,5 milionu korun i tým pětinásobného držitele Českého lva Petra Zelenky a jeho Modeláře – psychologického snímku o klucích, kteří mají firmu s drony a rozhodnou se je využít jako vražednou zbraň. Na jižní Moravě by se mohl natáčet i film Poslední aristokratka podle stejnojmenné knižní předlohy dlouholetého kastelána zámku v Miloticích Evžena Bočka, jehož režie se ujal Jiří Vejdělek, autor známých snímků Účastníci zájezdu, Roming, Ženy v pokušení či Tátova volha.

Zájem o dotaci na své projekty mají ale i další slavná jména filmového světa – Matěj Chlupáček se snímkem Tři ženy, Jitka Rudolfová a její Hodinářův učeň, Milan Cieslar s projektem Ano, nebo ne, Vladimír Morávek a jeho Nikola Šuhaj či Petr Oukropec, který má připravený scénář k filmu Mazel a tajemství lesa.

„A přihlásila se i zahraniční produkce s projektem Svět dnešní noci určeným pro výstavu v prestižní londýnské Barbican Curve Gallery,“ podotkla Peringerová.

Filmový fond zájem o jižní Moravu zaskočil

Konečné slovo v tom, kdo peníze skutečně dostane, bude mít sedmičlenná správní rada. V ní sedí vedle představitelů kraje, města a Filmové kanceláře Brno také čtyři odborníci – scenárista Štěpán Hulík, marketingový specialista v oboru audiovize Marek Loskot, producentka Karla Stojáková a filmový distributor a umělecký ředitel slovenského Febiofestu Přemysl Martinek.

Filmaři, jimž dotaci přiklepnou, ji musí kompletně utratit v regionu. Při hodnocení budou hrát roli kritéria, jako jsou propagační potenciál projektu pro Brno a kraj nebo využití místních profesionálů a služeb. „Bude to pro nás velká výzva, vybrat mezi tolika kvalitními přihlášenými projekty ty nejlepší. O dotaci zažádala i řada brněnských a jihomoravských tvůrců se zajímavými nápady reflektujícími historii a témata města a regionu,“ poznamenala předsedkyně filmového fondu Ivana Košuličová.

Počet žádostí a zájem velkých režisérských osobností o natáčení na jižní Moravě ji zaskočil. „Svědčí to nejen o vizuální či tematické atraktivitě regionu, ale i o profesním potenciálu, který Brno a kraj nabízejí,“ dodala s tím, že fond v tuto chvíli připravuje další výzvu, v níž rozdělí půl milionu korun na scénáře.

Už neláká pouze Praha

Podobné regionální pobídky jako na jihu Moravy začínají fungovat po celém Česku. V krajích se rozvíjejí nejen filmové fondy, ale také specializované kanceláře, které filmařům pomáhají zejména při výběru vhodných lokací nebo při kontaktu s úřady.

„Jejich finanční nebo organizační podpora motivuje české producenty k využití lokací mimo Prahu, kde se v poslední době třeba podmínky pro zábory veřejných prostor poměrně zkomplikovaly,“ prohlásila ředitelka Asociace producentů v audiovizi Kateřina Weissová s tím, že 8,5 milionu korun, které mohou filmaři získat na jihu Moravy, je podle ní skvělá částka.

Srovnatelnou sumu v dubnu filmařům poskytl třeba také sousední Zlínský kraj, kde se díky tomu budou natáčet čtyři celovečerní snímky, pohádka a dětský seriál.

Regionální pobídky mají své výhody jak pro filmaře, tak pro samotné kraje. „Místně zakládané fondy skutečně dokážou do regionu přitáhnout filmaře a jejich působením posílit regionální ekonomiku. Během natáčení totiž tvůrci využívají místní služby a krátkodobě zaměstnávají obyvatele. V praxi to znamená, že regionální dotace je v daném místě také utracena, filmaři ji ‚nevyvážejí‘ mimo region,“ vyzdvihla Ludmila Claussová z národní Czech Film Commission, která mimo jiné koordinuje také činnost regionálních filmových kanceláří, včetně té brněnské.

Navíc je krajské natáčení pro regiony velkou reklamou. Filmová turistika zkrátka úspěšně funguje. Například na zámku ve Valticích na Břeclavsku už nyní těží z loňského natáčení dvoudílného koprodukčního snímku Marie Terezie. Jednou z hlavních atrakcí je tam letos výstava kostýmů z tohoto filmu. Jeho tvůrci za tři týdny pobytu utratili na jižní Moravě kolem 3,5 milionu korun.

V loňském roce se v kraji točil například také americký seriál Romanovci nebo film Skleněný pokoj o brněnské vile Tugendhat.