„Vieweghovy komerční hity připomíná i obsazení Marka Vašuta do hlavní role, který se podobně tragickým produkcím dlouhodobě nevyhýbá,“ okomentoval praktiky tvůrců na filmovém webu moviezone.cz redaktor Rimpsy.
Není Krasoň jako Krasoň
Snímků, které se ať už záměrně, či zcela omylem tváří jako pokračování či rovnou totožný film, jakým byl jiný úspěšný počin, najdeme v posledních letech nespočet. V tuzemských kinech se v těchto dnech například promítá animovaný film Princ Krasoň (v originále Charming). Ten řada uživatelů nejen na zmiňovaném portálu csfd.cz považuje za pokračování filmů o Shrekovi. Zde postava se stejným jménem vystupuje. Opak je však pravdou. Jde jen o schodu jmen, která chytře využili jak kanadsko-američtí tvůrci, tak český distributor Mirius FD. „Trochu vykrádačka,“ okomentovala snímek na csfd.cz uživatelka MoiJe.
Vychytralí distributoři
Samostatnou kapitolou jsou situace, kdy se snímek tváří jako úspěšnější „bratříček“ výhradně díky vychytralým českým distributorům. V roce 2003 se tedy například hromadně chodilo na snímek o stárnoucím playboyovi v podání Jacka Nicholsona a úspěšné stárnoucí dramatičce, kterou ztvárnila Diane Keatonová – Lepší pozdě nežli později (Something’s Gotta Give). Když se měl proto o jedenáct let poté začít v českých kinech promítat žánrově podobný film, ve kterém jednu ze dvou hlavních rolí opět ztvárnila Diane Keatonová (jejím hereckým kolegou byl pro změnu Michael Douglas), distributor CinemArt neváhal. Snímek, jenž se v originále jmenuje And So It Goes (v překladu A tak to chodí) vypustil do kin pod názvem – Lepší teď než nikdy.
„Český název evidentně odkazuje k filmu Nancy Meyersové Lepší pozdě nežli později, čímž chce pravděpodobně oslovit podobnou cílovou skupinu. Vzhledem ke stejnému obsazení je to snad i trochu opodstatněné. Někteří diváci nalákáni na očekávaný zážitek mohou ale velmi rychle vystřízlivět,“ komentoval podivný název na csfd.cz uživatel Orin.
Sám doma není sám
Do stejné kategorie jako Lepší teď než nikdy patří také snímek Sám doma a bohatý (Richie Rich), po kterém v devadesátých letech mnoho lidí sahalo ve videopůjčovnách v domnění, že jde o pokračování slavného filmového hitu o chlapci Kevinovi, kterého nechali rodiče doma.
Na úspěchy jiných snímků se dá odkazovat také zcela záměrně a s humorem. Režisér Rudolf Havlík proto pojmenoval svůj komediální český hit Po čem muži touží. Tím vzdal holt úspěšné americké komedii Po čem ženy touží z roku 2000.
Autor: Filip Jaroševský, deník METRO
