Před stadionem stojí muž na štaflích a pečlivě přelepuje všechny nápisy, mění barvy a loga související s místním hokejovým klubem. Ze žluté a modré se stává červená a černá, z Beranů jsou Vlci.
Hlavní linie filmu sleduje příběh šestnáctiletého hokejového brankáře Davida, jenž nastupuje do nového týmu zlínských Vlků, spoluhráči ho však mezi sebe nepřijímají.
„Hokejové prostředí je hodně tvrdé, dynamické. Do něj jsme zařadili náš příběh. V týmu vládne zákon smečky, jsou nastavena zvláštní pravidla. Hrdina se setkává se šikanou, snaží se najít cestu, jak v takovém kolektivu fungovat,“ popsal Tomáš Polenský, který hokej řadu let hrával.
„Se šikanou mám zkušenost z obou stran, jako oběť i agresor,“ přiznává.
Natáčení z prostředí mládežnického hokeje se do prostor zimního stadionu vrací po 37 letech. Tehdy stadion posloužil filmu Josefa Pinkavy Malý velký hokejista. Diváci tak mohou srovnat, že prostory i po desetiletích vypadají stále stejně.
„Jezdíval jsem z Kudlova autobusem do města právě kolem zimního stadionu a vždy mě fascinoval. To, že je ve stavu, v jakém je, je pro nás filmově krásné. Má svoji atmosféru, podobný bychom v republice asi těžko našli,“ přemítá Polenský.
V rolích hokejistů se mísí kluci s hereckou zkušeností a skuteční zlínští mladí sportovci. Pro hlavní roli brankáře Davida vybral režisér nesportovce, studenta brněnského gymnázia Tomáše Daleckého.
„Musel jsem se naučit, jak se obléká výstroj, aby to vypadalo přirozeně. Nejtěžší bylo oblékání dresu. Hokejový svět je pro mě úplně jiný, kluci jinak mluví, jinak se chovají. Byl jsem rád, že mě i přímo na place opravili, že se třeba něco říká jinak,“ tvrdí osmnáctiletý student, který uvažuje o studiu herectví.
Zatímco on se musel popasovat s hokejem, pro opravdové hokejisty zase bylo těžké zvládnout roli herecky.
„Ze začátku jsme se i nasmáli, když si nesportovci dávali dresy opačně a tak. Pro mě byl zase nezvyk vystupovat před kamerou. Vzájemně jsme si vypomáhali,“ popisuje student zlínské Středy odborné školy ochrany majetku Michal Dluhoš, který je v týmu juniorů Zlína.
Ulici bez stromů museli natočit v Praze
V dospělých rolích se objeví například Václav Vašák coby přísný trenér a Patrik Děrgel ztvární postavu jeho asistenta, který má pro mladé větší pochopení.
„Hokej jsem hrál deset let, naštěstí jsem šikanu nezažil. Je to však téma, o kterém se obětem asi těžko mluví. Když to člověk zažívá, nechce se s tím svěřovat. Takže je dobře, že se o tom točí a prolomí se toto tabu,“ domnívá se Děrgel.
Kromě zimního stadionu se ve filmu objeví zlínská střední zdravotnická škola, některé záběry štáb točil na Jižních Svazích a ve Vizovicích. Zlín zůstává Zlínem, nestává se z něj žádné fiktivní město. Jen klub se změní na Vlky Zlín.
„Jediné místo, které jsme potřebovali a ve Zlíně jej nenašli, byla ulice beze stromů. Zlín je strašně zelené město, všude nějaké stromy jsou. Tu ulici jsme museli natočit v Praze,“ usmívá se producentka Julietta Sichel.
Snímek vzniká v lotyšské koprodukci. Tvůrci jej chtějí představit na festivalech a do kin vstoupí na konci listopadu příštího roku.
