Když jsme si po telefonu domlouvali termín rozhovoru, tak říkal: „Raději ještě zavolejte někomu z vedení klubu, jestli s tím budou vůbec souhlasit.“ Motor v našem povídání žádný problém neviděl, ale 34letý obránce je prostě ze světa zvyklý.
„V cizině je to běžné. Kolikrát hráči plácají do novin nesmysly a za to pak dostává pokutu třeba i celý tým. A tady v Čechách to zatím asi není třeba, asi tu hrají samí rozumní kluci,“ vypráví s úsměvem Filip Novák, odchovanec českobudějovického klubu.
Hokejové dovednosti zdědil Filip po tátovi Josefovi, který v Českých Budějovicích hrál na postu obránce celkem 11 sezon.
„Pamatuju si, jak mě táta pořád brával do šatny, kde jsem si hrál s hokejkami, činkami a upíjel jsem vitaminy hráčům, jako byl Lála, Rákosník, Rob, Pýcha, Suchánek, Caldr nebo Korbela s Vondrkou. Ale bavil mě i fotbal, asi do 12 let jsem se pohyboval napůl mezi hokejem a fotbalem. Potom si už trenéři začali stěžovat, že na led chodím unavený, tak jsem si musel vybrat. Ani jsem ale o tom moc nepřemýšlel, hokej byl jasný,“ vzpomíná si.
NHL, KHL i titul mistra světa
Novák vyrůstal na českobudějovickém sídlišti Vltava a na dětství má jen pěkné vzpomínky. „Měli jsme partu dětí a pořád jsme něco hráli, to bylo super.“ V současnosti už tolik dětí pobíhajících na sídlištích jako na přelomu 80. a 90. let nenajdete.
Filip Novák (34 let)Obránce prvoligového Motoru se narodil 7. května 1982 v Českých Budějovicích. Od třetího ročníku základní školy chodil do sportovní třídy na ZŠ Grünwaldova. Pak přešel na střední elektrotechnickou školu v Hluboké nad Vltavou a odtud na obor strojírenské podnikání v budějovické střední škole. Po druhém ročníku už zamířil do Kanady. Tam v různých týmech i ligách nastupoval osm let. V NHL odehrál 17 utkání, v roce 2008 přešel do lotyšského týmu Dinamo Riga do KHL. V ní vybojoval v dresu Dynama Moskva dvakrát titul. V roce 2010 byl součástí zlatého národního týmu z Německa. V lednu se na zbytek sezony vrátil do mateřských Budějovic. S přítelkyní má dvouletého syna Filipa, bydlí v Doubravici. Baví ho golf, plážový volejbal či tenis. A rád cestuje. „Miluju Asii. Jednou jsem byl sám v Japonsku, to byl skvělý zážitek,“ líčí. |
„Bavil jsem se o tom nedávno s rodiči, a protože jsem na Vltavě už dlouho nebyl, tak mi to popisovali. Třeba třicet dětí, co spolu hrajou vybiku, hokejbal a podobně, to už mezi paneláky není. Doba se změnila. To vědí všichni,“ přemítá zkušený sportovec.
Z Novákova hokejového životopisu jde vyčíst hodně. Sedmnáct zápasů odehrál za dva týmy NHL, v sezoně 2005/2006 v Ottawě a o rok později v Columbusu. Desítky utkání nasbíral v soutěži AHL, druhé nejlepší zámořské lize po NHL, a pak i v ruské KHL. Tady dvakrát nad hlavu zvedl Gagarinův pohár, tedy trofej pro nejlepší tým ligy. Mistrem se Novák stal v letech 2012 a 2013 s týmem Dynamo Moskva.
Ještě větší „zářez“ si zapsal v květnu 2010. V Německu. To podceňovaný český národní tým získal zlaté medaile.
„Samozřejmě je to něco, čím se každý hokejista může pochlubit. Ale už jsem to říkal hodněkrát, zase tolik jsem toho v Německu neodehrál. Nastoupil jsem do třech zápasů a čtvrtý jsem odseděl kvůli zraněnému ramenu. Doteď jsem rád, že jsem se tehdy rozhodl a z Německa odjel, abych trenérům neblokoval místo v sestavě,“ míní hokejista.
Medaili dostal v Masných krámech
A známá je i historka, že zlatou medaili mu pak právě do Masných krámů, kde jsme si povídali, přinesl spoluhráč Jiří Novotný. „Musím být ale pyšný také na poháry z Ruska i na období v Kanadě i v Americe. Ty zkušenosti jsou k nezaplacení.“
Sám Filip Novák rozděluje svou dosavadní kariéru profesionálního sportovce přibližně na dvě poloviny. Jednu za oceánem a druhou v Rusku.
„Je to jiný svět, každý národ má odlišný pohled na hokej. I když takové to vlastenectví mají stejně vysoké, možná ještě víc je to vidět v Rusku. Jenže oni to mají strašně složité, ne všechny děti si tam mohou dovolit hrát hokej,“ říká s tím, že například v Moskvě znamená odvézt dítě na trénink hodinová čekání v zácpách nebo v metru.
„Většinou se o tyhle věci starají babičky a dědečkové. V Americe mají naprosto odlišné podmínky, třeba juniorka je už opravdová příprava na dospělý hokej. Ke klukům se tam chovají jak k dospělým profesionálům a to samé se vyžaduje od nich,“ vysvětluje.
A protože se Novák dost a rád zajímá o celosvětové dění a různá politická či společenská témata, tak mu neunikaly ani věci, které se hokeje netýkaly.
„V Kanadě i v Americe je jim jedno, co se děje ve zbytku světa. Ale v Rusku, když přišly do hry sankce, tak se to v kabině dost řešilo. I velká krize s Ukrajinou, to jsme probírali skoro denně. Ale nemůžu říci, že by na nás někdo nadával.“
„Rusové chápou, že tohle je vysoká politika a obyčejní lidé za to nemohou. Mám naopak pocit, že lépe se k nám, jako k Čechům, chovali v Rusku než v Americe. Rusové jsou výborní lidé, ale nesmíte je rychle soudit podle dovolené, kde se někdo hned opije, dělá vyrvál, anebo jen podle některých lidí z Moskvy, kteří jsou hodně sebestřední,“ přidává současný bek budějovického Motoru, který se musel rusky naučit až při angažmá v KHL.
„Ruštinu jsme už ve škole neměli, tak jsem začínal od nuly. Hodně jsem se naučil od spoluhráčů anebo v zácpách, když jsem si četl billboardy u silnic,“ směje se a dodává, že žít by už asi v Rusku nechtěl, ale za kulturou, přírodou či na dovolenou za kamarády by tam klidně a rád vyjel. „Obyčejní lidi se tam pro vás dokážou rozdat, což si myslím, že tady ve střední Evropě není obvyklé.“
Spokojený otec i podnikatel
Na začátku ledna se Filip Novák vrátil tam, kde s hokejem začínal. Do Českých Budějovic. Zatím má s Motorem podepsanou smlouvu jen do konce této sezony. A všichni v klubu doufají, že tento ročník skončí postupem do extraligy.
A co bude potom? „Uvidíme, co bude a jak to všechno dopadne,“ krčí rameny. „Zatím není důvod návratu litovat, to poznáme třeba až po sezoně. Ale hodně důležitá byla pro mě rodina, vždyť jsem v této sezoně hrál ve dvou týmech a už jsem je nikam dál nechtěl tahat. I když moje partnerka chápe, že je třeba hrát hokej na co nejvyšší úrovni, dokud to jde,“ míní.
Teď si ale Novákův syn užívá domácí péči i svých prarodičů. „Jsou mu dva roky a jmenuje se Filip, malej Slamáček,“ prozrazuje hokejista, který má přezdívku Slamák. „Užívám si to s ním moc, prakticky veškerý volný čas trávím s klukem.“
Filip Novák není jen šikovný obránce s výborným herním přehledem, ale i podnikatel. V Českých Budějovicích provozuje fitness centrum či podniká v IT oboru. Plán, že své vydělané peníze investuje dál, měl už delší dobu.
„Žádná náhoda to nebyla. Věděl jsem, že chci dělat dál něco, čemu rozumím a k čemu mám blízko. Hlavně jsem také chtěl, aby moje rodina měla kde pracovat a aby je to bavilo. Je jasné, že začátky byly těžké, ale teď už fitko šlape dobře,“ říká a přitom symbolicky zaklepe na stůl.
Podnikání Filipovi jde zatím tak dobře, že už na něj nemusí ani tolik myslet. „Občas něco zkontroluju, ale do fitka si spíš zajdu na kafe nebo do sauny, žádné kontroly od šéfa to nejsou,“ směje se.
I když se sám jednou s peněžní investicí spálil, tak mu podnikání vychází. „Poradil bych mladým hokejistům, aby vydělané peníze dali do nemovitostí. Je jasné, že podnikání je dneska risk. Spousta lidí se nechá napálit, i já to mám za sebou,“ neskrývá. I proto těm, kteří chtějí, rád poradí.
„Říkám jim, jak by to mohli udělat. A neměli by se stydět zeptat a třeba se radit i s rodiči. Základ je si napřed zhodnotit možnosti a hlavně nikdy se nevydávat ze všech peněz. Vždycky je dobré si nechat nějaký ‚polštář‘ k životu.“
