Skleník velký jako pět fotbalových hřišť bude dodávat rajčata celý rok

  10:44
Prvních 36 tisíc sazeniček rajčat čeká nyní v Rakousku, než se vydá 20. srpna na cestu do Kožichovic na Třebíčsku. Právě tam začne naplno fungovat největší skleník na Vysočině, zabírající plochu pěti fotbalových hřišť.

Společnost Farma Kožichovice v něm začne pěstovat rajčata s roční produkcí 1 100 tun. První sklizeň očekává již v polovině října. Veškerá úroda pak má jít na tuzemský trh.

Obří skleníky zabírají plochu 3,8 hektaru a nacházejí se na okraji průmyslové zóny v Kožichovicích. Skleník je rozdělen na dvě části. První, která má 2,5 hektaru je osvětlená. Druhá část na menší ploše 0,8 hektaru bude neosvětlená.

„Díky rozdělení skleníku na dvě části budeme schopni produkovat rajčata dvanáct měsíců v roce. Veškerou technologii máme už na místě. Nyní děláme poslední úpravy. Teď budeme například instalovat lepicí pásy proti hmyzu. Vše směřujeme k tomu, abychom byli připraveni na 20. srpna, kdy začneme sázet sazenice rajčat, které pro nás rostou na jihu Rakouska. Třicet šest tisíc sazenic bychom rádi zasadili během jednoho dne,“ usmívá se vedoucí provozu Aleš Konečný.

Uvnitř skleníku je instalováno tři tisíce světel, které budou rostlinám v noci svítit. A právě obavy ze světelného smogu jsou prý nejčastější otázky, které vedoucí provozu farmy od lidí dostává.

Podle Konečného jsou však skleníky vybaveny speciálním zatemněním, které je řízeno počítačově. Má zamezit úniku produkce světla ze skleníku na 98 procent. „Už jsme technologii zkoušeli, vše funguje tak jak má. Do okolí svítit nebudeme,“ ujišťuje vedoucí provozu.

Pro efektivní produkci zeleniny využívá společnost jako zdroj tepla a elektřiny vlastní kogenerační jednotky. „Máme obrovské akumulační nádrže, kde se bude zahřívat voda, která bude vytápět skleník,“ vysvětluje Konečný.

Kapková závlaha bude zajištěna díky dešťovce, která je shromažďovaná v laguně poblíž skleníků. „Objem tohoto bazénu je necelých sedmnáct tisíc kubíků. Když se na něj podívám, tak je už z osmdesáti procent plný,“ nahlíží z okna Konečný.

Sváděna je tam dešťová voda ze střech skleníků a expediční haly, rovněž tak vysrážená voda z vnitřní části skleníku. Do roku by měla být do laguny nasměrována i dešťovka z okolních průmyslových hal.

V pondělí je utrhnou, ve středu je máte na stole

Ve sklenících se budou pěstovat jenom rajčata, i když původní záměr počítal i s okurkami v menším skleníku. To se prý ale ukázalo jako nevýhodné. Volba proto padla na dvě odrůdy rajčat. Tou hlavní bude koktejlové rajče střední velikosti Brioso o hmotnosti 35 až 45 gramů. „Je to ideální rajče do kuchyně. Vhodné na grilování, přípravu salátů či jako zeleninová příloha,“ líčí Konečný.

Farmáři ale vysadí i dvě řady malých sladkých cherry rajčátek odrůdy Sweetelle.

Rajčata budou směřována pouze na domácí trh. „Trhat je budeme už zralá. Takže když je v pondělí utrhneme, ve středu už je můžete mít na stole. Nebudou nikde dva týdny jezdit po Evropě, tak jak to můžeme znát u dovážených rajčat,“ připomíná vedoucí provozu Farmy Kožichovice s tím, že do budoucna by společnost chtěla otevřít u skleníků i svou malou firemní prodejnu.

Pro pěstování rajčat zvolili farmáři holandský systém tzv. hydroponického pěstování. „K dispozici máme speciální rohože z kokosových vláken. Rohož disponuje otvory, do nichž se předpěstované rostliny vkládají. Ke každé se pak zapíchne hrot na kapkovou závlahu, která je řízena počítačově,“ dodal Konečný s tím, že po skončení pěstebního cyklu bude tento organický materiál zkompostován.

Opylení budou uvnitř skleníků zajišťovat čmeláci ze speciálních chovů. Řízeni budou prostřednictvím wi-fi. „Je to z toho důvodu, že největší skleník bude uměle osvětlen i v noci. Po tu dobu by ale měli čmeláci odpočívat tak, jak je v přírodě běžné. Takže jakmile v určitý čas čmelák zaletí do úlku, už nebude moci vylézt ven,“ vysvětluje technologii Aleš Konečný.

Zaměstnance čeká teplo jako v tropickém pralese

Proti škůdcům a k ochraně rostlin budou farmáři z Kožichovic používat výhradně biologickou ochranu. „Každý škůdce má v přírodě svého přirozeného predátora. My budeme využívat například brouka s latinským názvem Macrolophus, který se živí škůdci, jako jsou mšice a svilušky. Vše budeme konzultovat se specializovanou firmou, která se biologickou ochranou zabývá. Záležet bude i na tom, kteří škůdci se tu objeví, a podle toho budeme reagovat,“ poznamenal Konečný.

Farma zaměstná nově až 35 lidí. Zaměstnanci museli projít speciálním školením. Ve sklenících je čeká náročné klima podobné tomu v tropickém pralese. Tedy teplo a vlhko.

„Můžeme větrat, zapínat mlhování, které umí teplotu srazit až o osm stupňů. Lidé ve sklenících jsou schovaní ve stínu rostlin. Od zkušenějších kolegů v zaběhnutých provozech ale víme, že se na to klima dá zvyknout,“ dodává vedoucí provozu kožichovické farmy s tím, že pracovníci budou muset ve zvýšené míře dbát na hygienu a při příchodu do práce projdou takzvanou hygienickou smyčkou, a to právě z toho důvodu, aby se eliminovalo zanesení škůdcem, který by mohl rostliny napadnout.