„Doufám, že jednou budeme mít i robotické centrum,“ uvedl ředitel nemocnice a chirurg v jedné osobě Václav Šimánek.

Zástupkyně přednosty urologické kliniky Olga Dolejšová popsala, že v posledních dvou letech zaznamenávají na klinice mírný pokles počtu prováděných operací prostaty, protože pacienti odcházejí jinam.

„Jsme schopni udělat perfektní diagnostiku karcinomu prostaty, následně naplánujeme pacientovi chirurgický zákrok, ale někteří utečou za roboty,“ popsala Dolejšová, podle níž se jedná o módní trend.

„V průběhu posledních sta let přicházely různé módní trendy,“ přiblížil Šimánek. Jako laparoskopie, která se začala prosazovat zhruba před pětadvaceti lety. Zkoušelo se operovat všechno možné, ale nakonec se v průběhu let vybrala jen určitá část diagnóz.

Podle Šimánka jen malá část chirurgických pacientů bývá indikována pro robotickou chirurgii. „Praha je blízko a tomu malému procentu pacientů, kteří jsou indikováni, může bez problémů vyhovět,“ sdělil.

Přednosta Onkologické a radioterapeutické kliniky Jindřich Fínek ale připomněl, že lidé robotickou operaci vyžadují, i když nemají platný důvod pro použití určitého výkonu.

Připomněl, že cílem operace pacienta s rakovinou bývá, aby byl orgán při operaci odstraněn celý. Ve své praxi se prý ale setkal i s tím, že se to právě cestou robotické operace nepovedlo. „Zkrátka proto, že lidské ruce a oči stále hrají tu nejvýznamnější roli,“ popsal.

Podle něj je cílem nemocnice vyléčený pacient a například u karcinomu prostaty je s ohledem na výsledek naprosto jedno, jestli je operován otevřenou cestou, laparoskopicky nebo robotem.

Šimánek upřesnil, že robot přijde na desítky milionů korun, připočítat se ale musí velmi drahý spotřební materiál v podobě například jednorázových operačních nástrojů, které jsou několikanásobně dražší než potřeby nutné při laparoskopii.

Nejnověji provoz centra robotické chirurgie otevřeli letos v dubnu v pražské Fakultní nemocnici v Motole. V Česku začaly první robotické operace v roce 2005. Center, kde se s pomocí robotů operuje, je devět, v Praze dvě. Využívají se pro operace srdce a cév, gynekologické a urologické zákroky.

Ruce lékaře jsou nahrazené robotickými rameny

Od letošního roku je deset nových robotických operací v seznamu hrazených zdravotních výkonů. Pojišťovny sice robotické zákroky u některých diagnóz hradily i dosud, záleželo to ale na konkrétních dohodách, které měly s jednotlivými zdravotnickými zařízeními.

Operační robot se skládá ze čtyřramenného systému, přístrojové věže a konzole a pracoviště operatéra. Při operaci jsou do těla pacienta z několika vpichů zavedeny nástroje s pohyblivým kloubem, které ovládá chirurg z vnějšku. Ruce lékaře jsou nahrazené robotickými rameny, chirurg je řídí přes ovládací modul a vše vidí zvětšené na obrazovce.

Výhodami robotické operace jsou podle odborníků mimo jiné minimální ztráty krve a přesnost zákroku. Také následná léčba bývá kratší. Lékaři oceňují i to, že při několikahodinové operaci může chirurg sedět.

První robotická operace provedená ve FN Motol (19. 4. 2018)