Od roku 2005 stouply mzdy lékařů ve Fakultní nemocnici Plzeň o 100 procent, o 95 procent narostly platy zdravotních sester. Mezi lety 2015 a 2017 stoupl průměrný plat lékaře ze 77 na 83 tisíc korun měsíčně a u sester z 34 na více než 40 tisíc korun.
Jak uvedl ekonomický náměstek ředitele nemocnice Viktor Wendler, zvyšování platů je jediná cesta, jak pracovníky v nemocnici udržet a zabránit jim v tom, aby utíkali do jiných zdravotnických zařízení.
Prioritou nemocnice je podle náměstka i rozvoj. Fakultní zařízení, které provádí nejsložitější zákroky pro obyvatele Plzeňského, Karlovarského a část Jihočeského kraje, hodlá letos proinvestovat miliardu korun. Hlavní akcí je výstavba nového pavilonu psychiatrické kliniky za zhruba 350 milionů korun.
„Podíl se neustále zvyšuje. Já pamatuji, že před deseti patnácti lety byly roční náklady na zdravotnický materiál byly zhruba stejně vysoké, jako náklady na léky. Bylo to 400 až 500 milionů korun. Dnes jsou náklady na zdravotnický materiál plus minus stejné, zatímco náklady na léky se téměř ztrojnásobily. Je to dané koncentrací náročné lékové péče koncentrující se do specializovaných center. To je péče, která byla před deseti patnácti lety poskytovaná roztříštěně po všech možných zdravotnických zařízeních,“ říká Wendler.
Jaké měla fakultní nemocnice ekonomické výsledky v loňském roce?
Obrat byl 6,4 miliardy korun. Rok jsme uzavřeli hospodářským výsledkem před zdaněním ve výši přibližně 13,5 milionu korun.
To je každý rok zhruba stejné?
Je to tak. Důvodem je fakt, že účelem příspěvkové organizace není vytvářet zisk. Proto hospodaříme vyrovnaně a pravidelně se nám daří dosahovat takzvané černé nuly. Postupujeme v souladu s pokyny zřizovatele, kterým je ministerstvo zdravotnictví.
Obrat se výrazně zvyšuje. Uvedl byste hodnoty třeba pět, deset let zpátky?
Vývoj obratu je dramatický a je to dáno zvyšujícími se náklady na takzvanou centrovou péči, která je koncentrovaná do naší nemocnice.
To znamená, že do fakultní nemocnice jsou směřovány náročnější zákroky?
Jedná se především o specializovaná léková centra, kam patří třeba onkologické záležitosti, biologická léčba. Každý rok do této oblasti proudí víc a víc finančních prostředků.
Jakou část obratu tvoří léky?
Náklady na léky už jsou skoro 1,5 miliardy korun za rok. To je zhruba čtvrtina obratu.
Před několika lety to bylo kolik? Je koncentrace péče racionální?
Určitě ano, protože se na jednom místě - a v Plzeňském a Karlovarském kraji je to plzeňská fakultní nemocnice - provádí více zákroků než dříve. A jak říká profesor a přednosta Onkologické a radioterapeutické kliniky naší nemocnice Jindřich Fínek, kdo léčí často, léčí dobře.
Zaujala mě čísla týkající se mezd. Od roku 2005 stouply mzdy lékařů ve Fakultní nemocnici Plzeň o 100 procent a o 95 procent u zdravotních sester. Zní to astronomicky.
Důvodem je fakt, že platy každoročně rostou o pět až deset procent. Realitou jsou například i čísla, že mezi lety 2015 a 2017 stoupl průměrný plat lékaře ve fakultní nemocnici ze 77 na 83 tisíc korun měsíčně a u sester z 34 na více než 40 tisíc korun.
V posledních letech nemocnice přijala zhruba dvě stovky lékařů navíc, takže v současné době jich zde pracuje kolem 950. To vás asi hodně finančně zatížilo?
To se nedá říci. V souvislosti s novým zákoníkem práce, který začal platit v roce 2007, už lékaři nemohou sloužit tolik přesčasových hodin, takže lékaři přijatí navíc nám naopak redukují náklady na přesčasy, které jsou vysoké. Ale i když dnes nemohou lékaři a další zaměstnanci tolik sloužit, o peníze, které si dříve vydělali na přesčasech, nijak dramaticky nepřišli.
Protože platy stále stoupají.
Přesně tak. Kdybychom totiž lékařům a sestrám nepřidávali, odešli by do jiných nemocnic.
Připravují se obří investice - nový pavilon chirurgických oborů, psychiatrická klinika, buduje se i nový centrální příjem. Máte našetřeno na tyto investice?
Máme. Ve fondu investičního majetku máme podle posledního reportu z ledna 950 milionů korun. To je stabilní částka, s kterou pracujeme dlouhodobě.
Peníze potřebujete proto, abyste, když se objeví nějaká dotační výzva EU, měli na její dofinancování vlastními penězi?
Nejde tak ani o dotační prostředky z EU, protože teď je hodně výzev stavěno na 100 procentech dotace a na minimální spoluúčasti, ale musíme mít na dorovnání dotací ze státního rozpočtu. Příkladem je pavilon chirurgických oborů v hodnotě dvě miliardy korun. Až ho začneme realizovat, musíme počítat se spoluúčastí 30 procent. Bavíme se tedy o 600 milionech korun z rozpočtu naší nemocnice. Je to ale třeba vnímat v časovém kontextu, protože částku nebudeme muset vynaložit v jednom roce, ale po dobu realizace výstavby, která bude trvat tři, čtyři roky.
Na které investice budou ještě peníze zapotřebí?
Loni jsme proinvestovali téměř 400 milionů korun, ať už se jednalo o rekonstrukce nebo nákup zdravotnické techniky, z toho zhruba 100 milionů byly dotační prostředky. Plán investic pro rok letošní pracuje se sumou zhruba jedné miliardy korun, z toho zhruba 300 milionů by měly tvořit dotace. Hlavní akcí je výstavba nového pavilonu psychiatrické kliniky. Připravili jsme žádost o dotaci v rámci výzvy týkající se reformy psychiatrické péče, s žádostí jsme uspěli a nyní probíhá výběrové řízení na dodavatele stavby. Náklady by měly být zhruba 350 milionů korun. Letos budeme rekonstruovat stravovací provoz v bývalé vojenské nemocnici v borském areálu.
O borském areálu fakultní nemocnice se mluví jako o lokalitě, kterou nemocnice opustí. Jak to, že tam stále plynou investice?
Investice směřují do té části, která zůstane zachovaná, tedy do bývalé vojenské nemocnice.
Počítá se ale s vybudováním nového vjezdu a ten není v této části.
Buduje se v části, která bude opouštěná v pozdější fázi. Všichni si představují, že se postaví pavilon chirurgických oborů a celá borská část nemocnice se přesune na Lochotín. Tak to není. Realita je taková, že zhruba čtyři roky se bude stavět pavilon chirurgických oborů a dalších pět let se do něj budou postupně přesouvat provozy.
Takže vjezd bude nemocnici sloužit třeba na deset let?
Třeba. Není to tedy ztracená investice. Nejde vyloučit, že areál bude potřebovat kvalitní vjezd i poté, co jej nemocnice opustí. My investice do borského areálu velmi pečlivě zvažujeme. A navíc, když se v lochotínském areálu objeví místo, obory postupně přesouváme.
Po dostavbě pavilonu psychiatrické kliniky se uvolní také významný prostor. Kdo se nastěhuje místo psychiatrů?
To ještě není stoprocentně rozmyšlené. Teď se bude i ve vazbě na stavbu nové kliniky, s kterou se původně nepočítalo, zpracovávat nový generel nemocnice, což je jakési schéma využití prostor. Do prostor psychiatrie by se zřejmě měly přesunout nějaké interní obory. Musíme zajistit, aby nové uspořádání mělo logiku. Pavilon chirurgických oborů se buduje proto, aby se všechny operační obory přesunuly na jedno místo a měly jasnou návaznost na operační sály. Pavilon, kde byla psychiatrie, by měl být v budoucnu zřejmě centrem interních oborů. Generel by nám měl říci, jaké jsou tam kapacitní možnosti.
