Unijní dotace města v kraji zvelebily, průšvihů bylo jen několik

  8:08
Od vstupu České republiky do Evropské unie získal Pardubický kraj, ale také města a obce z dotačních programů miliardy korun. Peníze z Unie pomohly zlepšit veřejné prostory, opravit silnice a vybudovat mnoho objektů. Jsou ale i takové akce, které se nepodařily, a dotacemi se dokonce zabývala policie a soud.

K nejnákladnějším projektům z Unie patřila za posledních 15 let obnova zámeckého návrší v Litomyšli. | foto: Michal Klíma, MAFRA

V Pardubickém kraji se po vstupu do Unie zlepšilo kde co. Opravovala se náměstí, předělávaly se parky, budovala se hřiště nebo sportoviště, přibyly desítky kilometrů cyklostezek. Ovšem stovky milionů korun putovaly do oblastí, kde nejsou na první pohled jasně vidět.

Za posledních 15 let se například výrazně zlepšila likvidace splaškových vod a komunálního odpadu. S pomocí vysokých dotací od Bruselu vznikly a také se modernizovaly čistírny odpadních vod a rozšířila se kanalizační síť. Mnohé obce si pořídily kompostárny, kontejnery na tříděný odpad a sběrné dvory.

Všechny obce nad dva tisíce obyvatel v Pardubickém kraji tak už mají vyřešenou kanalizaci a čištění odpadních vod. Požadovala to směrnice Evropské unie, na vybudování města a obce získaly dotace z evropských fondů. Pro aglomerace obcí stačilo mít napojených na kanalizaci a čistírnu 85 procent obyvatel, vyšší podíl by byl nepřiměřeně nákladný.

Mezi nejnákladnější projekty patřila výstavba kanalizace a čistírny odpadních vod v Ústí nad Orlicí s evropskou a státní dotací 495 milionů korun, celkové náklady dosáhly zhruba 687 milionů korun bez DPH. Na obnovu zámeckého areálu v Litomyšli šlo z Unie 384 milionů korun. Česká Třebová vybudovala díky Unii za 331 milionů korun nový dopravní terminál u vlakového nádraží.

Čerpání z Unie by však v současném programovacím období mělo být rychlejší, aby země i region zbytečně nepřicházely o peníze. Unie zatím finančně podpořila v Hradecko-pardubické aglomeraci 106 projektů za 2,6 miliardy. Celkem je ale Brusel připraven poslat do regionu 3,7 miliardy. Ale má jednu podmínku. Oblast musí čerpat finance velmi rychle, nebo o část peněz přijde.

Podle zástupců ministerstva pro místní rozvoj se musí na východě Čech utratit do konce října přes 40 procent připravené sumy. Aktuálně je aglomerace 97 milionů korun ve skluzu.

„Nositelé ITI musí zrychlit své čerpání, protože jinak jejich rezervované prostředky převedeme do individuálních projektů, kde máme obrovský převis žádostí,“ uvedl náměstek ministryně pro místní rozvoj Zdeněk Semorád.

Na druhou stranu ze 106 projektů podpořených evropskými dotacemi je jich 14 už zcela dokončeno. Například Přelouč postavila terminál u vlakového nádraží, vznikly dvě trolejové tratě v Pardubicích, hradecký a pardubický dopravní podnik koupily nové trolejbusy. 

Dalších 85 projektů v aglomeraci Pardubic a Hradce Králové je ve výstavbě. V Ohrazenicích například vzniká depozitář pro Východočeské muzeum, rekonstruuje se pevnost Josefov v Jaroměři a opravuje se například Muzeum východních Čech v Hradci Králové.

„Po dnešním jednání věřím, že aglomerace je připravená dobře, že projektům čerpání zajistí. Jsou to projekty, které území hodně potřebují,“ řekl nedávno náměstek ministryně Semorád.

Pokud aglomerace nezvládne podat dostatek žádostí o platbu do říjnového termínu, sníží se jí alokovaná částka. Všichni zúčastnění věří, že se tak nestane.

Úkol číslo jedna: čerpat dotace

Řídicí výbor Aglomerace se zároveň připravuje na další dotační období v letech 2021 až 2027. Chce mít dostatečný zásobník strategických investic, které by se daly za evropské dotace uskutečnit. Města, kraje i obce by měly s přípravou projektů začít už letos. 

„Chceme se lépe připravit na nové období a velmi vážit, jaké peníze a jaké projekty vybereme,“ řekl pardubický primátor Martin Charvát z hnutí ANO.

Právě on se stal v posledním období terčem kritiky za to, že především pardubická radnice čerpá dotace velmi pomalu. 

„Situace vážně není dobrá (nejen v Pardubicích) a Pardubice musí v realizaci projektů šlápnout na plyn,“ napsal na Twitter třeba zastupitel za ODS Karel Haas, který však na oplátku sklidil ostrá slova od primátora. „Kritizuje nás za to, že čerpáme pomalu, ale pak svým hlasováním třeba blokuje výstavbu terminálu B, který má být právě dotován z Unie,“ uvedl primátor.

Mezi projekty, které lze v krajském městě hodnotit kladně a byly na ně využity dotace z Evropské unie, patří například rekonstrukce třídy Míru, opravené Tyršovy sady nebo třeba park Na Špici. Do moderních terminálů, oprav parků a veřejných prostor se ale zapojila i další města – a to právě s využitím evropských peněz.

U některých projektů však byly problémy. V minulém programovacím období ministerstvo financí navrhlo vyjmout z evropského financování pět problematických projektů z Regionálního operačního programu Severovýchod, který rozděloval dotace v Královéhradeckém, Libereckém a Pardubickém kraji.

V Pardubickém kraji šlo o projekt rekonstrukce pivovaru na školicí centrum a lůžkové a sociální centrum pro seniory v Chrudimi. Případ řešily i soudy. V roce 2016 za poškození finančních zájmů Evropské unie a dotační podvod dostal podnikatel Milan Jiruška pravomocně podmínku dva roky a čtyři měsíce vězení. 

Jiruškova firma Senior Chrudim přestavovala bývalý pivovar v Chrudimi na školicí středisko a lůžkové a sociální centrum pro seniory. V novém domově mělo být umístěno 120 starých lidí s různým stupněm postižení. Firma budující domov z evropské dotace nesplnila podmínky dotace a měla ji vrátit, skončila kvůli tomu v insolvenci. ROP na stavbu dal dotaci 36 milionů korun.

Před soud se dostala také kauza kladrubského hřebčína. Když se v roce 2011 připravovala oprava zchátralého Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem za 300 milionů korun, zástupci stavebních firem se začali podle obžaloby domlouvat, za kolik budovy opraví. 

V květnu 2013 si pro ně přišla policie a v poutech je odvezla k výslechu. Sedmnáct manažerů a pět firem je obžalováno ze spáchání zločinu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě. 

Dále pak ze zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie, dotačního podvodu, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži a přečinu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, při přípravě a realizaci zadávacího řízení v rámci projektu Obnovy součástí národní kulturní památky Hřebčín v Kladrubech nad Labem. Hrozí jim dva až osm let. Soud by měl rozhodnout do konce letošního roku.