Vynálezce z Blanska svými nápady předběhl dobu, žasnul nad ním i Edison

  12:32
Měl výjimečný talent. O cokoliv se zajímal, v tom přišel s nějakým objevem či vynálezem. Ericha Roučku, který v Blansku položil základ místního elektrotechnického průmyslu, proto nazývají někteří oprávněně moravským Edisonem.

Vynálezce Ericha Roučku, který v Blansku položil základ místního elektrotechnického průmyslu, někteří nazývají moravským Edisonem. | foto: archiv Muzeum Blansko

S tím skutečným se rodák z Velkého Meziříčí dokonce setkal a probíral s ním své nápady v době, kdy navštívil Spojené státy. Thomas Alva Edison o něm prohlásil, že předbíhá dobu, protože tehdejší technikou nebyly jeho návrhy uskutečnitelné.

Erichu Roučkovi, který daleko přerostl význam Blanska, je teď věnována nová výstava v tamním muzeu, kniha a také film. Na všech částech připomínky této osobnosti se podílel Jaroslav Šejnoha, který se bádáním o životě a díle tohoto významného vynálezce zabývá už více než dvacet let.

„Lákalo mě, abych si získané poznatky nenechal jen pro sebe, ale abych se vzácnými dokumenty o životě tohoto člověka, který svým dílem ovlivnil životy desetitisíců lidí, seznámil širší veřejnost,“ uvedl Šejnoha.

Roučka, který se narodil v roce 1888, se již od mládí zajímal o fyzikální pokusy a technické modely. V deseti letech zhotovil jednoduchý ampérmetr, ve čtrnácti pec na tavení mosazi, v sedmnácti akumulátor, elektromotor a rozvaděč.

Robota mu schválil Čapek

Právě v Blansku založil v roce 1911 první firmu v Rakousku-Uhersku na výrobu elektrických měřicích přístrojů. Některé přístroje, které Roučka vyrobil, mohli lidé spatřit v blanenském muzeu už dříve ve stálé expozici. Ta je ale teď zrušená kvůli plánované rekonstrukci budovy.

„Stálá výstava byla zaměřená vyloženě na měřicí přístroje a průřez jejich historií, současná expozice se týká konkrétně osobnosti Ericha Roučky,“ přibližuje ředitelka muzea Pavlína Komínková.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Týdeník 5plus2 najdete každý pátek ve stojanech na obvyklých místech.

Vedle exponátů je tak na výstavě k vidění i řada písemností a dokumentů přímo od Ericha Roučky, ke kterým se po jeho smrti v roce 1986 Jaroslav Šejnoha dostal.

„Erich Roučka toho udělal tolik, na co by jiný potřeboval tři životy,“ prohlásil Šejnoha.

Kromě továrny na měřicí přístroje Roučku bádání vedlo i dalšími směry. V meziválečném období se zajímal o parní kotle a automatizaci jejich regulátorů. Se svými kotli měl velký úspěch a může se pyšnit i jednou kuriozitou.

Automatický regulátor, který nahradil lidskou práci, nazval E.R. Robot. Na využití tohoto slova se domluvil přímo s Karlem Čapkem, který slovo robot, vymyšlené jeho bratrem Josefem, poprvé zmínil ve svém románu R.U.R.

„Roučka se s Čapkem potkal při cestě po Spojených státech,“ doplnil Šejnoha, který se měřicím přístrojům nevěnuje až teď v důchodu, ale celý život pracoval v podniku Metra Blansko, který přístroje dodnes vyrábí.

Komunisté mu vzali podnik i laboratoř

Mnohaletý zápal pro práci Roučkovo tělo vyčerpal. Když tedy ve svých 40 letech onemocněl, nasměrovalo ho jeho bádání k medicíně.

Zejména se věnoval výzkumu v oblasti boje proti rakovině. Vyvinul doplněk stravy s názvem Erbasit, který vytvořil na základě svého studia kmene Hunzů v Himálajích. Sestrojil však například i funkční model srdce a krevního oběhu.

Po komunistickém puči v roce 1948 Roučka ale přišel o svůj podnik i laboratoř. I když pracoval ve výzkumném ústavu, jeho návrhy se nerealizovaly, přestože byl z minulosti držitelem stovek patentů.

Koncem 50. let proto emigroval do Západního Berlína a s rodinou v Československu nebyl v kontaktu. V rodině to bylo tabu.

Jaký to byl výjimečný člověk, se dozvěděla jeho vnučka Zdeňka Roučková až teď na výstavě, která bude k vidění do konce října. „Jsem překvapená, kolik je tu o dědečkovi informací a fotografií,“ poznamenala.

Autor: