Chudé „špinavé“ kraje chtějí více z miliard vybraných za emisní povolenky

  12:53
Změnit dosavadní systém, kdy z nejchudších regionů odcházejí do státního rozpočtu miliardy, chce skupina senátorů z Karlovarského a Ústeckého kraje. Tlačí na vládu, aby upravila současnou praxi s využíváním zisků z emisních povolenek.

Elektrárna Prunéřov II je nejmladší uhelnou elektrárnou energetického gigantu ČEZ | foto: Martin Adamec, MAFRA

Oč jde? Elektrárny, průmyslové podniky a uhelní těžaři musí povinně platit za to, že svým provozem znečišťují ovzduší.

Peníze odcházejí do státního rozpočtu, ale od státu se podle mínění místních politiků nevracejí v dostatečné výši na zahlazení škod a ve prospěch obyvatel, kteří v průmyslových krajích žijí. Proto senátoři rozjeli petici, kterou chtějí předat vládě.

Od roku 2013, kdy se začaly povolenky dražit, přinesly do státního rozpočtu celkem 32,7 miliardy korun. V roce 2017 to bylo 5,2 miliardy korun, loni už ale výnos vzrostl na téměř trojnásobek, skoro 15 miliard. V roce 2018 totiž cena povolenek stoupla, za jednu tunu CO2 se v roce 2017 platilo 144 korun, loni už ale jedna tuna vyšla znečišťovatele na 399 korun.

Za většinu emisí v Česku v systému emisního obchodování (EU ETS) jsou přitom podle sdělení ministerstva životního prostředí (MŽP) zodpovědné hnědouhelné elektrárny, z nichž většinu provozuje společnost ČEZ právě v Ústeckém kraji.

Z Ústeckého a Karlovarského kraje, tedy dvou regionů, které téměř ve všech celostátních statistikách vycházejí jako nejhorší, tak za loňský rok přiteklo do státního rozpočtu na povolenkách 8 miliard korun. Oba kraje tedy zaplatily více než polovinu všech loňských ročních příspěvků.

Peníze mizí ve státním rozpočtu a nevrací se, říká senátor

„Jedná se o obrovské sumy peněz. Konkrétně se každý rok jen z Karlovarského kraje odvede 2,5 miliardy korun, z Ústeckého pak 5,5 miliardy. A tyto miliardy od nás odtékají, mizí ve státním rozpočtu a nevrací se, zatímco problémy v regionech zůstávají a narůstají,“ říká Miroslav Balatka (STAN), senátor za Sokolov.

Právě Balatka stojí za petiční akcí, která má tento přístup státu změnit. K jeho aktivitám se připojili další dva senátoři – Alena Dernerová z Mostu (SD-SN) a Přemysl Rabas (SEN 21) z Chomutova.

„Ministerstvo životního prostředí využívá výnosy z dražeb emisních povolenek na financování programu Nová Zelená úsporám, peníze směřují tedy primárně přímo do domácností,“ uvádí ale mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

„Bývalé uhelné regiony jsou v našich dotačních programech zaměřených na zlepšování kvality životního prostředí dlouhodobě zvýhodňovány, například vyšší dotací nebo bonusem přidělených bodů v projektových žádostech. Do bývalých uhelných regionů tak míří peníze z programů MŽP dlouhodobě přednostně,“ dodává mluvčí.

Senátoři by přesto chtěli, aby se do postižených regionů dostávalo peněz více. Podle nich totiž uhelným regionům hrozí sociálněekonomický kolaps v důsledku útlumu těžby hnědého uhlí. V horizontu několika let zaniknou tisíce pracovních míst.

Severozápad Čech řeší špatné životní prostředí i odliv mozků

Města a obce na severozápadě Čech přitom už teď řeší špatné životní prostředí, nízké platy, problematickou skladbu obyvatel či odliv mozků. I kvůli tomu se oba kraje potýkají s problémy, jako je vysoká nezaměstnanost a nevhodná vzdělanostní struktura obyvatel.

„Lidé o systému emisních povolenek moc nevědí, takže je bude nutné více seznámit se způsobem jejich fungování,“ doplňuje senátorka Dernerová s tím, že by bylo dobré, aby alespoň třetina finančního objemu mířila zpět do regionů.

Kolik by to ale mělo být doopravdy, zatím nikdo neví. „Konkrétní výše by měla být předmětem jednání, a v této fázi ještě bohužel nejsme. Teď nám jde o to, aby se vláda vůbec začala našimi problémy zabývat, aby je začala vnímat a přestala se k našim krajům otáčet zády,“ přibližuje Balatka s tím, že na neřešené problémy, se kterými se tato oblast už teď potýká, nakonec doplatí celá republika.