Zařízení za 61 milionů korun odčerpává přebytky elektřiny, které ohrožují elektrickou síť přetížením, a tuto nadbytečnou energii pak přeměňuje na horkou vodu, kterou ukládá v akumulačních nádržích, kde vydrží až několik dní.
Takové akumulátory už mají Teplárny dva. V nedávné době jeden vznikl přestavbou dlouhodobě nevyužívaných nádrží s lehkým topným olejem.
„Kvůli ochraně životního prostředí jsme ustoupili od spalování lehkých topných olejů a nádrže jsme přebudovali na akumulátory tepla,“ popisuje generální ředitel Petr Fajmon.
Oba akumulátory mohou skladovat až deset tisíc kubíků horké vody, tedy tři sta čtyřicet megawatthodin energie. Kotel je tak i pojistkou před výpadkem elektrické sítě.
„Přebytky elektřiny vznikají hlavně kvůli alternativním zdrojům, jako jsou třeba větrné elektrárny. Elektrodový kotel nám tak umožňuje flexibilitu ve výrobě i spotřebě v elektrické soustavě,“ vysvětluje výrobní ředitel Václav Klíčník.
Chystají se také rychlonabíjecí stanice pro elektroauta
Samotný kotel má objem sedmnáct kubíků a dovede ohřát vodu až na 140 stupňů Celsia. Pracuje na principu přímého průchodu elektrického proudu vodou.
Místo klasické spirály využívá tři ponořené elektrody. Molekuly vody se pod vlivem elektrického proudu rozloží, změní svou polaritu a následně se zase sloučí. A právě rozpad, změna polarity a opětovné sloučení je to, co tvoří teplo přímo v kotli. Elektrodové kotle mají velmi vysokou účinnost, okolo 99 procent.
Nový kotel není jedinou inovací, kterou brněnské teplárny chystají.
„Plánujeme vybudovat v Brně čtyři rychlonabíjecí stanice na elektroauta a také instalaci tepelného čerpadla v areálu Špitálka,“ odhaluje plány tepláren předseda představenstva Petr Hladík.
Vysoce ekologická tepelná čerpadla dokážou získat teplo z komínových spalin, které vznikají spalováním zemního plynu. Stále také pokračuje nutná přestavba parovodní sítě na horkovodní, každý rok je přestaveno zhruba šest kilometrů sítě.
