Před výbojem nikdo neuskočí. V Brně testují speciální ochranné obleky

  12:48
Práce u drátů vysokého napětí, ale i obyčejný „vypadlý“ jistič, zapojená svářečka nebo nahození pojistek. U všech těchto případů může při poruše snadno dojít ke vznícení a následnému výbuchu. Různě silný výboj je tak rychlý, že opravář často nemá šanci reagovat. I s ochrannými pomůckami tak utrpí vážné popáleniny. Jak se úrazům i psychickým následkům vyhnout, vymýšlejí pracovníci firmy E.ON.

ilustrační snímek | foto:  Petr Topič, MAFRA

 Pro své zaměstnance na brněnském Vysokém učení technickém nechali zátěžovým testem projít speciální obleky.

„Můžete být oblečení ve značkových a kvalitních montérkách, dodržovat bezpečnostní postupy, jenže stejně se popálíte. Obleky totiž často obsahují umělá vlákna, která se při vznícení seškvaří,“ upozorňuje Jiří Valenta z Ústavu výkonové elektrotechniky a elektroniky, který testování vede.

„Lidé si někdy říkají – kdyby se mi to stalo, otočím se nebo uskočím. Ale to je nesmysl, celý jev trvá milisekundy. Tak rychle nedokáže zareagovat nikdo,“ přidává se Petr Dadák ze společnosti E.ON.

Patentovaný oblek, který svým zaměstnancům dodávají v E.ONu, by však měl největší problémy eliminovat. Má delší a lépe kryjící štít, vysoký límec a další prvky, které bezpečnost maximálně zvyšují.

„Je však důležité, aby člověk měl vše správně dopnuté, připevněné a aby neodbyl oblečení kvůli vlastnímu pohodlí. To se často děje třeba kvůli vysokým teplotám, při kterých musí lidé v létě pracovat,“ popisuje Valenta s tím, že testy ukázaly, jak lehce nedopnutou kombinézu rozhalí tlak při explozi.

Co se při kritických situacích vlastně děje? Při rozpojení obvodu pod zátěží nebo při zkratu vznikne elektrický oblouk. U rozvaděčů v distribučních sítích je napětí v řádech desetitisíců ampérů. K vypnutí oblouku dochází díky pojistkám a jisticím prvkům během několika desítek milisekund. Přesto se během krátké chvíle uvolní velké množství energie a může nastat výbuch.

Podobný efekt jako při zkratu může nastat i při přelézání vlakových vagonů. „Možná je to pro lidi adrenalin, ale rozhodně nic bezpečného. Vše pak často končí popáleninami, ale i úmrtím,“ říká Valenta.

Takových případů se odehraje až pět desítek ročně a jedna vteřina pak ovlivní zbytek života. Jen léčení popálenin si vyžádá měsíce, psychické následky pak trvají mnohem déle. A to se podle Valenty nemusí hazardér drátu ani dotknout.

„Velkou roli hraje aktuální počasí, vlhkost a tlak vzduchu. Právě za vlhka se stačí přiblížit na desítky centimetrů a dojde k výboji,“ upozorňuje vedoucí laboratoře. Právě nebezpečí při přelézání vagonů chtějí v Brně ještě testovat a pro laiky vytvořit varovné video.

Podívejte se, jak vypadají zkratové zkoušky jističů na brněnském VUT: