Farma vrací do polí remízy. Traktoristé mi nadávali, směje se ředitel

  7:54
Do Štítné nad Vláří na Zlínsku se budou sjíždět tuzemští zemědělci, aby se naučili, jak hospodařit a být šetrní k přírodě. Zdejší ekofarma Javorník je v tom totiž podle ministerstva zemědělství vzorem.

Ekofarma Javorník ve Štítné nad Vláří. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

Svah se zvedá vysoko nad obec Štítná nad Vláří – Popov a střídá se na něm několik odstínů zelené. Tu a tam je přerušený řadami ovocných stromů. Nabízí přesně ten pohled, při kterém člověka napadne, že je tady pěkně.

Nebyl ale takový vždycky. „Dříve se tam oralo od vrchu až dolů,“ ukazuje Hedvika Psotová z firmy Arvita.

Odbornice na tvorbu krajiny a protierozní opatření stojí na protějším kopci se skupinou asi patnácti farmářů a zemědělců, které zajímá ekologické hospodaření. Za sebou mají sérii odborných přednášek a teď to, o čem slyšeli, vidí ve skutečnosti.

A čeká je ještě několik dalších zastávek v polích. Přijeli totiž na takzvaný Polní den, který se konal v místní ekofarmě Javorník.

Ta už za svůj přístup ke krajině, v níž hospodaří, posbírala řadu ocenění a nedávno ji ministerstvo zemědělství určilo jako vzorovou. Zájemci o ekologické hospodaření se tak od ní budou učit.

„Farma vhodně kombinuje rostlinnou a živočišnou produkci, pěstuje tržní plodiny v režimu ekologického zemědělství, používá statková hnojiva a vytváří protierozní opatření. To je jen několik bodů, pro které byla vybrána,“ uvedl Václav Tampír z ministerstva zemědělství.

Obcí už při deštích neteče bláto, jen dešťová voda

Právě tady, v kopcích Bílých Karpat, jsou protierozní opatření naprostá nutnost. Za tímto pojmem se skrývá návrat k polím rozděleným na menší plochy, odděleným remízy se stromy, které zadrží vodu, když prší. A k mezím, které mohou zmírnit sklon.

Voda pak nestéká tak rychle a stihne se vsáknout do půdy. Jsou to zároveň i principy stále častěji skloňovaného zadržování vody v krajině.

Na pohled je to prosté. Když farma začínala, měla pole o ploše desítek hektarů. Třeba z padesátihektarového lánu však udělali pět menších.

„Traktoristi mi tehdy strašně nadávali, nebyli zvyklí objíždět remízy,“ usmívá se ředitel farmy Josef Tománek.

Zemědělec je totiž běžně hodnocený podle výnosů, a když vjede s technikou na pole, potřebuje ho mít rovné, hranaté a pokud možno co největší.

Jenže z takového pole pak déšť snadněji smývá úrodnou vrstvu půdy.

„Když u nás zaprší, obcí už neteče bláto, jen dešťová voda,“ říká Tománek.

Svahy, které Štítnou i Popov svírají, jsou přitom hodně strmé a udržet na nich půdu, aby ji voda nesmývala, je problém.

Ukázka, jak správně hospodařit

Zájemci o ekologické farmaření se sem sjeli hlavně ze Zlínského kraje, ale taky od Bohumína či Brna. V současnosti se v zemi podle principů ekologického hospodaření obdělává asi 13 procent orné půdy.

V Javorníku chovají masné a dojné krávy, chlévská mrva obohacuje půdu na polích, kde pěstují mimo jiné krmivo, které vrací zvířatům do stájí.

Kromě toho provozují mlékárnu, pekárnu a pálenici, kde zpracovávají vlastní suroviny. Obdělávají přes 1 700 hektarů a jsou tak důkazem, že na těchto principech mohou fungovat i střední farmy, ne jen rodinná hospodářství.

„Jejich přístup je o to cennější, že jsou v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty,“ podotkl propagátor ekologického zemědělství Milan Drgáč.