Wiener vyhlíží z oken Sudety, čtenáři najdou v knize ztracené mládí

  11:30
Za okny jsou Sudety. Tak se jmenuje další kniha regionálního autora Egona Wienera. „To, co píšu, jsou takové krátké zprávy z minula, jejichž smyslem je pohladit,“ říká literát, jenž v březnu oslavil jedenasedmdesáté narozeniny.

Jsme česko-německo-židovská rodina, která tu žije stovky let. A užili jsme si svoje, říká o Sudetech autor. | foto: Tomáš Lánský, MAFRA

Wiener napsal již třináct knížek. „Upřímně, už jsem se dost vyčerpal. Těch dva a půl tisíce fejetonů, co jsem za uplynulých deset let napsal, mi vzalo hodně. Většinou se opírám o zkušenosti a znalosti svých blízkých a známých. Oni vyprávěli a já jsem poslouchal. Má témata byla zrcadlením vzpomínek mých nejbližších. Žel, už jich moc není a obávám se, že jednou budu muset skutečně skončit,“ prohlásil Wiener.

Aktuální titul nepřináší nic převratného, spíše doplňuje ty předešlé. „Navazuje na ty předchozí a jsem tomu rád,“ potvrdil Wiener. „Nerad bych šel s kůží na trh s něčím, o čem bych nebyl přesvědčen, že to čtenáři přijmou. U těchto příběhů tomu tak není.“

Jsme česko-německo-židovská rodina, která tu žije stovky let. A užili jsme si svoje, říká o Sudetech autor.

Pro koho píše? „Pro ty, kteří nehledají na mých textech to špatné nebo nedokonalé. Hledají v jejich obsahu a pátrají po tom, co ztratili: někdo mládí, jiný zase vztahy ke svým nejbližším. Stáří s sebou přináší osamění a to je to, co, pro koho a o čem já píšu. Nevím, kolik je kritiků, ale je hodně těch, kteří mne potkávají a děkuji za to, co jsem napsal a čím jsem se jim přiblížil,“ uvedl spisovatel.

Ve Wienerových dílech rezonují témata Sudet a sudetství, což by ještě před takovými deseti, patnácti lety vyvolalo bouři nevole. On sám ostatně má v kraji kořeny.

Z Wienerovy knihy bude předčítat herečka Tallerová

„Jsme česko-německo-židovská rodina, která tady žije už takových dvě stě, tři sta let. A užili jsme si tu svoje. Před válkou se tu mluvilo německy, ale dědeček byl český Žid. A první koho v Liberci po připojení Sudet k Německu zatkli, byl 2. října 1938 právě on. Babička zase měla sestru, jejíž děti bojovaly u Stalingradu. I babiččiny děti tam bojovaly, ale na opačné straně, u Rudé armády. Takže u nás je řada zajímavých vzpomínek, z nichž je možno čerpat,“ přiznal tvůrce, jenž záměrně používá dříve tabuizovaný název Sudety.

„Prezident Beneš vydal dekret, jímž používání tohoto označení zakázal. Skutečně! Dnes to už ale vyšumělo,“ soudí.

Veřejné čtení se uskuteční ve čtvrtek od 18 hodin v sále ve čtvrtém poschodí Krajské vědecké knihovny v Liberci. Předčítat bude krom jiných i herečka Divadla F. X. Šaldy Markéta Tallerová.