Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Luhačovice mají atmosféru, kterou jinde ztratili, říká lázeňský šéf Bláha

  8:16
Eduard Bláha stojí osm let v čele akciové společnosti Lázně Luhačovice, šestnáct let je ředitelem lázní v Jáchymově a víc než desetiletí působí jako prezident Svazu léčebných lázní. V rozhovoru pro MF DNES hovoří o tom, které profese v Luhačovicích scházejí a proč k nim jezdí mladší klienti.

„V českém měřítku jsou Luhačovice jedinečné a patří mezi zařízení, ke kterým konkurence vzhlíží,“ říká Eduard Bláha, ředitel společnosti Lázně Luhačovice. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Poslední sezony považují za skvělé, více klientů už Lázně Luhačovice téměř nepojmou. Jenže aby se udržely v dobrých číslech, potřebují personál.

„To nás teď limituje ze všeho nejvíc, i když jinde je situace ještě daleko horší,“ říká ředitel Eduard Bláha, který nedávno převzal prestižní ocenění Osobnost cestovního ruchu.

Je to opravdu tak špatné?
Lázně jsou na tom obecně hůř než republikový průměr, protože spojují dva problematické obory. Všichni vědí, že ve zdravotnictví scházejí lékaři a sestry, v Luhačovicích jsme loni měli dočasně kritický stav fyzioterapeutů. A velký průšvih je také v ubytovacích službách a gastronomii. Kuchař a číšník jsou nejvyhledávanější profese. Doufali jsme, že nám jako velkému zaměstnavateli, který platí pracovníky se vším všudy, pomůže EET a přivede nám lidi z malých provozoven, kde se vyplácelo na ruku, ale tento efekt to nemělo.

Přesto říkáte, že v Luhačovicích je situace lepší než jinde.
V Jáchymově už dnes máme polovinu lékařů ze zemí bývalého Sovětského svazu. V Luhačovicích je jediná lékařka z ciziny. Pracovníky na nekvalifikované pozice, jako třeba mytí nádobí, tam hledáme přes agentury a obvykle z Ukrajiny. Tady ještě ne. Rozdíl je v tom, že v této části Moravy se lidé více drží rodné hroudy, kdežto Jáchymov jsou bývalé Sudety. Lidé se tam naplavili, odplavili a teď se region vylidňuje mnohem rychleji než Zlínský kraj.

Eduard Bláha

Narodil se v roce 1970, vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 2002 je generálním ředitelem a předsedou představenstva společnosti Léčebné lázně Jáchymov, posledních sedm let stojí i v čele Lázní Luhačovice. Od roku 2007 je prezidentem Svazu léčebných lázní ČR. Letos převzal ocenění Osobnost cestovního ruchu – Holiday World Award za rok 2017.

Má to nějaké řešení?
Pořád zkoušíme, ale nedá se říct, že bychom měli takové, které funguje. Stát vytvořil projekt Ukrajina, aby do země přivedl pracovníky, ale ten cílí hlavně na mozky, zatímco firmy potřebují ruce. Scházejí pomocné síly, kuchaři. Problém je, že se neplní středoškolské gastronomické obory a i ti absolventi, kteří jsou, často odcházejí mimo obor. Našim restauracím nekonkurují jiné restaurace, ale obchody a montážní firmy.

Loni se v lázních vystřídalo víc než 32 tisíc hostů a zájem převyšoval kapacity. Je to maximum?
Víc lidí už se nevejde. Sezonu jsme prodloužili na celý rok, jenže součástí léčení u nás je přecházení mezi procedurami, a to lidi v lednu a v prosinci tolik neláká. Přesto je leden obsazený zhruba na 40 procent a v prosinci asi z třetiny. V létě se pak dostáváme na 90 procent, což je absolutní strop. Stoprocentní obsazenost máme jen u dětské léčebny, kde se klienti střídají v turnusech. Jinde je ale mezi jejich příjezdy a odjezdy vždy několik dnů.

Jak si Luhačovice stojí v porovnání s jinými lázněmi?
V českém měřítku jsou jedinečné a patří mezi zařízení, ke kterým konkurence vzhlíží. Zaměřujeme se na tuzemský trh a jsme rádi, že jsou to z velké části česko-slovenské lázně, kde si hosté rozumí, mohou mít stejné zážitky, společenský život. Luhačovice si uchovaly atmosféru, která se ve většině lázní ztratila, když je socialistické zdravotnictví předělalo na rehabilitační ústavy. Určitě ji nenajdete v Darkově nebo Klimkovicích. V Teplicích zase lázeňské centrum obklopuje průmyslové město. Karlovy Vary mají spoustu kolonád a noblesní architekturu, ale je tam hodně lázeňských společností, které si konkurují a své hosty si drží u sebe, takže se prakticky nepotkávají. Hodně dělají i prameny. V Jáchymově nejsou, ve vodě koupeme a klienti nemají důvod někam chodit. Tam nepotkáte typického lázeňského šviháka, zato v Luhačovicích ano. Navíc složení naší klientely dává naději, že přečkáme různé výkyvy a změny.

Proč myslíte?
Jezdí k nám výrazně mladší lidé. Je to zaměřením lázní. Problémy pohybového aparátu jsou civilizační problém a postihují stále mladší ročníky. A dýchací onemocnění si často nesou už od dětství. V osmnácti letech opustí naši dětskou léčebnu, vrhnou se do života, a protože nedbají o zdraví, ve třiceti je to dožene a vrátí se tam, kam byli zvyklí jezdit. Ale i ti, kteří se léčí za vlastní peníze, jsou stále mladší.

V letošní sezoně plánujete velkou rekonstrukci kolonády a haly Vincentka, před čtyřmi lety jste opravovali park. Jak klienti na taková omezení reagují?
Klienti lázní, nebo veřejnost? To je rozdíl. Klientů se omezení prakticky nedotknou, protože park není alfou a omegou naší práce. Většina klientů je od něj poměrně daleko. Park je podstatnější pro jiné návštěvníky, turisty, a ti na nás během rekonstrukce parku poměrně ostře útočili. Často to znělo, že si nás pletou ani ne s městským, ale ještě s národním výborem. Pro koho je park nejdůležitější, se ukázalo i loni, když jsme opravovali centrální rozvody tepla a komunikace, znovu se dláždily chodníky a při tom se hodně prášilo. Na návštěvnost lázní to vliv nemělo. Horší to bylo pro klienty našich konkurentů.

Právě to je teď v Luhačovicích velké téma. Řešíte totiž dohodu s městem o provozu a údržbě parku, zapojit ale chcete i konkurenci. Jak přesně?
To ještě nevím. Už doktor Veselý (budovatel luhačovických lázní – pozn. red.) měl stejný problém a skončilo to daní, kterou museli platit všichni podnikatelé spojení s cestovním ruchem. Když v roce 1902 vznikla první akciová společnost, plynuly jí příjmy z obdoby dnešního lázeňského poplatku. Existovala lázeňská komise, v níž byly zastoupené lázně, město i další podnikatelé, a rozhodovala o využití těch peněz. Brzy ale zjistili, že tento příjem nestačí, a nakonec prosadili změnu zákona. Podle něj všichni přispívali tři procenta z výnosu. A my se teď budeme snažit o něco podobného, i když je možné, že to taky budeme muset protlačit až do podoby zákona.

Máte takový problém i v Jáchymově?
Začali jsme to řešit ve stejné době jako v Luhačovicích, ale tam jsme se dohodli snáz. Rozdíl je v tom, že Luhačovice jsou zajímavé městečko se spoustou dalších služeb, které nám konkurují v ubytování a stravování. V Jáchymově nic takového není, neměli jsme tam problém v rovině morální, tedy to, že se na nás někdo přiživuje. Teď chceme konkurentům v Luhačovicích nabídnout partnerství, aby se začali podílet na nákladech spojených s parkem. Pokud se budou chovat slušně, přiznají, že z něj profitují.