V expozici, která bude veřejnosti přístupná v příštím roce, bude několik tisíc identifikačních cedulek zaměstnanců továrny Metallwerke Holleischen, která v Holýšově působila od roku 1939 do roku 1945.
Podle Josefa Haise, vedoucího Domu dějin Holýšovska, mohou identifikační štítky vnést světlo i do historie některých rodin. „Seznamy, které vzniknou, budou přístupné lidem, kteří se zajímají o historii. Pomoci mohou například těm, kteří vědí, že jejich příbuzní v minulosti pracovali v místní muniční továrně. Přinese to poznání o tom, jací lidé tu pracovali, odkud byli, jak dlouho tady pracovali,“ říká Josef Hais, který si není vědom podobného nálezu v České republice.
Pracovali v muniční továrně |
Už nyní se mu ozývají první lidé, kteří by za pomoci štítků rádi zjistili informace o svých příbuzných.
V Holýšově, městě s pěti tisíci obyvateli, bylo během druhé světové války šest pracovních a zajateckých táborů. V muniční továrně bylo zaměstnaných na šest tisíc lidí, jednalo se o totálně nasazené z protektorátu, válečné zajatce z Ruska, Francie, Itálie a dalších zemí.
Působily zde i německé ženy, které si tu plnily říšskou pracovní službu. Ženy z holýšovského koncentračního tábora, pobočky tábora ve Flossenbürgu, ve zdejší muniční továrně rovněž pracovaly, podléhaly ale jiné evidenci, a jejich údaje tak pravděpodobně na štítcích nebudou.
Identifikační štítky obsahují evidenční číslo pracovníka a organizace, která jej do Holýšova vyslala. „To byl zpravidla AA, Arbeitsamt neboli pracovní úřad v konkrétním městě. Část štítků nese i zkratku RAD, Reichsarbeitsamt, tedy Říšskou pracovní službu,“ jmenuje Hais s tím, že na kovových cedulkách je uvedeno také jméno a datum narození pracovníka, nechybí ani provoz, ve kterém byl zařazen.
V případě značky WI. se jedná o závod Werk I. v obci, v případě zkratky WII. o závod mimo obec. „Následuje samotné pracovní zařazení, například Hilfsarbeiter, pomocný dělník,“ konstatuje Josef Hais. Uvedená je také národnost zaměstnance, místo jeho pobytu a datum evidence v továrně.
Kovové štítky o rozměrech 11 krát 5,5 centimetru nalezl v roce 2015 Josef Hais spolu s Janem Valešem a Rudolfem Švecem na půdě jednoho z holýšovských domů. Nacházely se v několika bednách.
„Byly značně znečištěné, zprohýbané a zoxidované,“ uvádí Hais. K jejich důkladnému očištění a zakonzervování došlo až v letošním roce, a to především díky spolupráci s meclovským střediskem Diecézní charity v Plzni.
V nejbližších týdnech by se měly identifikační štítky začít třídit. Až práce skončí, měly by být kovové cedulky k vidění v Domě historie Holýšovska, kde už je pro ně připravená speciální skříňka. „Díky těmto seznamům bude možné potvrdit nebo vyvrátit některé dosud sporné informace,“ věří Josef Hais.
