Důl Richard žádný nacistický poklad neukrývá, říká amatérský historik

  8:02
Závaly hluboko v útrobách bývalé nacistické podzemní továrny v dole Richard u Litoměřic jsou dodnes neprozkoumané. Roky se o nich tradovalo, že je při ústupu na konci 2. světové války způsobili Němci, aby za nimi ukryli ukořistěné poklady. Amatérský historik Tomáš Rotbauer tyto legendy vyvrací.

Strážník a amatérský historik Tomáš Rotbauer. | foto:  Dan Materna, MAFRA

„Podle různých spekulací mají závaly ukrývat devět tun nacistického zlata nebo obrazy z drážďanské galerie. Tyto domněnky ale naprosto neodpovídají potvrzeným historickým faktům,“ říká Rotbauer, který prozkoumal řadu dokumentů a se svými spolupracovníky provedl i měření georadarem, aby objevil dosud nenalezenou štolu E.

Fotogalerie

Závaly tedy neukrývají poklady, ani je neudělali nacisté?
Nejenže neudělali, ale neexistuje ani logický důvod, proč by je měli dělat. V Richardu se nevyráběly žádné utajované komponenty, ale jen klikové hřídele do tanků. Zvěsti o raketách V1 a V2 jsou naprostým nesmyslem. Navíc si představte situaci, jak se na Litoměřice valí sovětská armáda a několik desítek esesmanů běhá po třiceti kilometrech podzemní továrny, aby odpálilo každou štolu zvlášť. To je přece naprosto absurdní. Logické by bylo odpálit hlavní vchody, to se však nestalo.

A kdy a jak tedy závaly v Richardu vznikly?
Našli jsme důkazy, že závaly byly vytvořeny v 60. letech, po ukončení těžby vápence čížkovickou cementárnou. V dole Richard těžila od konce 40. let až do října 1963, kdy činnost kvůli ekonomické nerentabilitě zastavila. Od té doby probíhala likvidace lomu, která byla dokončena v dubnu 1965 československou armádou, jež důl převzala. Vrty zůstaly v Richardu právě po ní.

Kde jste získávali informace?
S kolegou Petrem Lískou jsme v Památníku Terezín prostudovali materiály zejména desátníka Pohořelého. Našli jsme protokol, kdy Čížkovické cementárny a vápenice jednaly s báňským úřadem, jak má být lom zabezpečen, co se týče odstřelů a zasypání šachet. Objevili jsme také výpovědi tří lidí, kteří na čížkovické těžbě v letech 1949 až 1963 pracovali, a ti zcela jasně existenci starších závalů popřeli.

Vaše bádání přineslo ještě jeden objev. Vchody do Richardu jsou označené A, B, C, D, F, G. Zdá se, že vypadlo písmeno E...
Bylo by hodně divné, kdyby písmeno E chybělo. Štola E není zakreslena na žádných mapách, které jsou v Česku k dispozici. Objevili jsme ji až na mapě v německém Bundesarchivu a existují i deníky o její ražbě. Na základě toho jsme provedli mapování pomocí georadaru a výsledky ukázaly chodbu, která odpovídá předpokládanému směru štoly E.

Co vás nyní čeká?
Dalším měřením georadarem musíme zjistit, kam až chodba vede. Jestli se napojuje na nějaké stávající štoly nebo vede k povrchu. Jestli vede k povrchu, požádáme pozemkový fond o povolení k průzkumnému vrtu.

Informace zveřejňujete sedmdesát let po válce, do této doby nikdo nic nezjistil?
V době totality byla nacistická továrna velké tabu a ani po revoluci nebyly všechny archivy zpřístupněny. Nedostatek objektivních informací jen uměle živil jakési tajemno. My jsme vlastně nic neobjevili, pouze jsme informace našli a zveřejnili.