„Je to velmi prestižní věc, v Česku je jen pár chovatelů, kteří získali podobné ocenění. Od roku 1987, kdy se chovu králíků věnuji, už mám podobný úspěch počtvrté. Samozřejmě jsem za to rád,“ přiznává s úsměvem chovatel Martin Záhrubský.
Jeho králíci od roku 2005 získali jen na tuzemské scéně šestkrát titul mistra ČR a pětkrát titul šampiona ČR.
Do devět stovek kilometrů vzdáleného města v Dánském království vyslal pan Záhrubský šestnáct výstavních kousků. A jak sám přiznává, nečekal, že by se zrovna pozdější evropský šampion umístil tak vysoko.
„Maximální počet bodů je sto, ti nejlepší většinou dostávají 94 až 97 bodů. Můj šampion získal 97 bodů, přitom jsem předem vůbec nečekal, že by zrovna on mohl uspět,“ líčí chovatel.
Na výstavách se podobně jako u psů a koček hodnotí řada kritérií. Chovatel musí mí zvířata v dokonalé kondici.
„Hodnotí se plemeno, zbarvení i váha. Boduje se srst, její barva, lesk a pružnost. Zvíře se na výstavu musí připravit, ostříhat drápy, vyčistit uši. Hodnotí se dokonce i délka uší, jakmile má jedno kratší, hned jsou tam bodové srážky,“ vypráví Záhrubský.
Králík se dokonce musí naučit i výstavní postoj, při něm vypadá, jako by panáčkoval. „Důležité je, aby zůstal v klidu a nebyl splašený,“ popisuje.
Své králíky vyslal do daleké severské země kamionem z Prahy. „O to se stará Český svaz chovatelů. Z Česka jich tam bylo vystaveno přibližně pět stovek. My za nimi pak přijedeme soukromě, takže králíci jedou zvlášť. I s dopravou byli v Dánsku týden a musím přiznat, že to pro ně bylo hodně náročné. Po týdnu přijeli úplně zmordovaní,“ přibližuje chovatel.
Martin Záhrubský chová 125 ušáků
Doma má prý zhruba 125 králíků, kterým věnuje příkladnou péči. Aby měli hladkou a kvalitní srst, dostávají speciální výživu.
„Používám speciální granule. Jsou až trojnásobně dražší než obyčejné, ale jsou v nich doplňková krmiva důležitá pro srst. Jedny granule se dávají kojícím samicím, jiné zase odstaveným mláďatům,“ vypráví chovatel.
„Když se pak králíci od 6. až 8. měsíce připravují na soutěž, tak už jim dávám granule, které jsou vhodné právě na srst. Kromě nich dostávají ještě slámu, ta obsahuje hodně vlákniny. Občas dostanou i jablka nebo mrkev,“ přidává Záhrubský recept, jak vychovat budoucího šampiona.
Ročně se svými „miláčky“ objede až osm výstav.
„Ty prestižní evropské jsou ale jen jednou za tři roky. V Dánsku bylo celkem jedenácti tisíc králíků z celé Evropy, je to opravdu chovatelský svátek. Potěší vás, když porazíte německé chovatele, kteří patří mezi absolutní špičku,“ neskrývá radost muž, jenž se věnuje hlavně chovu plemene stříbřitého žlutého.
Evropský šampion se pekáče bát nemusí
Jména prý svým ušákům nedává, všichni mají ale tetování. „Takže je od sebe rozeznám a v žádném případě se na výstavě nedají zaměnit. Každý má své pořadové číslo a rodokmen. Je to časově dost náročné a ani to není levná záležitost. Jeden kus vyjde na padesát až sto eur,“ prozrazuje.
Ke svým králíkům má citový vztah, ale ani to neznamená, že by některý z nich nemohl skončit na smetaně.
„Většinu starších kusů prodávám chovatelům, kteří se na mě obracejí, abych jim pomohl. Chci, aby se moji králíci dostali do světa. Nejsem takový, abych je zabil jen kvůli tomu, že bych se bál konkurence. Občas si ale dám králíka i k obědu,“ přiznává.
Jeho evropský šampion se však talíře bát nemusí.
