Záchrannou stanici v Jaroměři kraj podržel, ale jen pro letošní rok

  12:46
Nulu na kontě a dluhy má záchranná stanice Jaro Jaroměř, která za 20 let pomohla tisícům poraněných zvířat, zakládá naučné stezky a pořádá přednášky i výstavy. Až do pondělí nebylo jasné, zda ji ochránci přírody udrží při životě. Krajští zastupitelé nakonec Jaru hodili záchranný kruh v podobě dotace 350 tisíc korun.

Ochranáři před několika dny spustili petici, která žádá o důstojnější příspěvek kraje a dosud ji podepsalo přes 6 200 lidí. Hejtmanství totiž v letošním roce Jaru Jaroměř snížilo roční příspěvek jen na 150 tisíc z původních 300 tisíc a záchranná stanice se nechala slyšet, že za této situace by s největší pravděpodobností od 1. ledna 2019 musela ukončit provoz.

„Stojíme před rozhodnutím, zda má ještě vůbec cenu v činnosti za těchto těžkých podmínek pokračovat. Poslední šancí, jak kraj můžeme přesvědčit, je ukázat jim, že za námi stojí spousta lidí, kteří si naší práce váží a vidí rizika, která se dostaví, pokud se činnost stanice opravdu ukončí,“ objasnilo Jaro vznik petice.

Příspěvek 350 tisíc přežití zajistil. „Na účtu máme skutečně nulu, takže nyní aspoň budeme mít z čeho vracet dluhy, které jsme si na provoz stanice udělali. Příští rok sice zatím není vyřešený, ale doufejme, že bude vůle na systémovou změnu,“ řekl předseda spolku David Číp, jehož překvapila ohromná vlna podpory.

Starosta Náchoda a poslanec Jan Birke (ČSSD) sice Čípovi na pondělním zastupitelstvu vytkl, že není vhodné dávat ultimáta týkající se hrozby uzavření, ale nakonec také on hlasoval pro. 

Náměstek hejtmana pro životní prostředí Karel Klíma (KDU-ČSL) připomněl, že kraj není zřizovatelem, a tudíž nemá ani povinnost Jaru posílat jakékoli příspěvky, rovněž on však nakonec byl pro dotaci a zmínil i návrh na víceleté financování záchranné stanice. 

„Než stanici provozovat špatně, tak raději vůbec,“ přednesl Číp před zastupiteli a konstatoval, že jiné české záchranné stanice mají nesrovnatelně vyšší podporu a jen od svých krajů mohou ročně počítat s částkou mezi jedním až třemi miliony korun.

„Každý rok se potýkáme s velkými problémy jak sladit stupňující se náklady s víceméně stejně vysokými příjmy z dotací a sponzorských darů. Proto opakovaně žádáme krajský úřad o navýšení příspěvku,“ ¨řekl.

Výzvu Jara morálně podpořila řada starostů, vědeckých pracovníků, ochranářských svazů a spolků, veterinářů i botaniků. Stanice přijímá stále víc zraněných zvířat, tento rok jich bude přes 700, podle Čípa vyřídí přes tři tisíce telefonátů ročně a pracuje nonstop. 

„Všechny služby stanice poskytuje z nemalé části dobrovolně, protože příjmy z dotací a sponzorských darů nestačí ani na minimální mzdy. Bohužel kvůli špatnému finančnímu ohodnocení kvalitní pracovníci odcházejí,“ upozornil Číp, který v případě krajského nesouhlasu s příspěvkem zmínil i katastrofický scénář: „Ve stanici máme trvale kolem 150 zvířat, která bychom nejspíš museli utratit.“

Jaroměřská záchranná stanice už například do volné přírody vypustila mořského orla, který předčasně vylétl z hnízda v Polici nad Metují. Mezi letošní pacienty patřili i čápi, poštolky, rorýsi, veverky i volavka, které se údajně staniční rybníček moc opouštět nechtěl. 

Mezi projekty Jara patří umístění divokých koní ve dvou krajských lokalitách, ještěrčí ráj v Brodě nad Labem, dětský tábor Olešenka nebo výzva Zachraňme Vachtu, tedy mokřadní louku v Orlických horách.