Na konci května se diskutovalo v souvislosti s novým nařízením hlavně o povinnosti registrace či zkouškách pro majitele.

Nová bezpilotní legislativa bude rozdělena do kategorií podle provozu bezpilotních systémů. Jde o kategorie otevřenou, specifickou a certifikovanou. Otevřená bude pro současné hobby piloty. Ještě se to ale bude štěpit na třídy podle váhových kategorií a technických vlastností strojů. Třeba dron do 250 gramů nebude muset být registrován. Tříd bude pět. Čím větší stroj, tím budou požadavky úřadů vyšší pro uživatele včetně přezkušování. A to on-line zkouška ze 40 otázek. Ty se budou skládat ze znalosti bezpilotního prostředku, ale i legislativy. Je to milník k tomu, aby byl provoz zase o chlup bezpečnější. U některých kategorií bude nutné i přezkoušení u Úřadu pro civilní letectví (ÚCL). Bavíme se ale stále o otevřené kategorii. Je to univerzální legislativa pro jednotlivé členské státy Evropské unie. Každý stát ale bude mít možnost regulovat bezpilotní provoz pomocí lokální legislativy. Lhůta pro nabití účinnosti je 1. července 2021.

Jak to bude s registrací?

To zatím není úplně přesně specifikované. Zatím jsme v překlenovacím období, kdy pracují jednotlivé státy na vytvoření on-line systému skrze databázi, kde bude probíhat přezkušování a kde se budou registrovat piloti. Pak získají ID štítek, který si nalepí na svůj bezpilotní prostředek. U vyšších tříd budou muset být drony vybaveny také takzvanými aktivními systémy pro dálkovou identifikaci, aby byly viditelné na mapě kvůli případné identifikaci.

Kolika procent dronů se bude přezkoušení týkat?

Úřad pro civilní letectví by nezvládal kapacitu všech nakupujících, takže to bude řešené přes on-line prostředí. Podle mě se to dotkne 95 procent všech bezpilotních systémů, které považujeme za poloprofesionální či profesionální techniku. Primární aspekt je bezpečnost. Když si člověk představí, že ročně se prodává pět milionů dronů, tak apel na bezpečnost považuji za správný, aby se vymezily určité mantinely. Samotní výrobci se budou také snažit přizpůsobit, aby se vešli do určitých váhových kategorií, a tedy do daných tříd.

Kdo pak bude spadat do kategorií specifická a certifikovaná?

Specifická bude podléhat procesu testování ze strany ÚCL a bude souviset s profesionálním provozem. Věřím, že to také bude on-line. Jak přesně, ještě není dané. Úřad bude průběžně vydávat jednotlivé postupy a procesy, jakým způsobem budou muset lidé postupovat. U certifikované kategorie je vize, že jednoho dne budou bezpilotní systémy převážet osoby, nebezpečné látky jako výbušniny, případně budou moct létat nad takzvaným shromážděním osob. To v ostatních kategoriích není možné. Neumím si ale zatím představit, že s mírou zabezpečení už existujících bezpilotních prostředků by některému dal ÚCL certifikaci. Když kvadrokoptéře vysadí motor, je neřiditelná. Mechanismů a technologií, které se musí vyvinout, bude ještě hodně.

Vítáte nastíněné změny?

I když je to na první pohled překážka v tom, že musíme udělat právní rozbor celé legislativy, podle kterého si vytvoříme manuál pro leteckou školu, změny vítám. Je to zase krok dopředu z pohledu bezpečnosti a to je alfa a omega celého provozu. A také krok k tomu, abychom se zase přiblížili situaci, že tady budou jednou létat drony s lidmi, budou mít vymezené vzdušné prostory. Cílem všech legislativ je vytvořit soubor pravidel, podle kterých se bude provoz řídit.

V jakých oblastech už jsou drony užitečné?

Když to vezmu zeširoka, tak civilní odnož dronů vzešla od potřeb filmařů dostat do vzduchu kameru a ponížit tím náklady na vrtulník. V momentě, kdy to filmaři dotáhli do podoby, kdy už drony utáhnou prakticky cokoli, se toho chytili lidé v dalších oblastech. Filmařina nyní zaujímá už jen asi deset procent služeb s drony. Devadesát procent činí zemědělství, infrastruktura, security či transport. A největší potenciál je v oblastech zemědělství a infrastruktury.

K čemu využívají zemědělci bezpilotní stroje?

Drony jsou pořád nosiči nějakého senzoru. Když se bojuje například s kůrovcem, používá se běžná optická kamera. Když se hledají stromy napadené kůrovcem, jsou to velké plochy a používá se dron typu křídlo, který vydrží ve vzduchu déle. Snímá fotky, z nichž se v počítači vytvoří taková mapa, na níž jsou stromy napadené kůrovcem pomocí určitých znaků identifikovatelné. Díky dalším softwarům bude možné vyčíslit procentuální poškození lesa zcela automaticky. Zemědělci létají se senzorem, který se jmenuje multispektrální kamera. Ta umí prosvítit různé plodiny, a když z takových snímků složíte mapu, opět se vykrystalizují místa, kde může být nějaký problém. My na to ale jen upozorníme a zemědělec si musí vyhodnotit, z jakých příčin problém vznikl a co s tím případně udělá.

Mluví se také o doručování zásilek či jídla? To by musely drony létat i přes domy a lidi...

Stroje, které by měly přepravovat zásilky a doručovat jídlo, by musely spadat do té certifikované kategorie. A podle posledních informací je certifikovaných systémů na celém světě teprve asi pět. Legislativa to sice bude umožňovat, ale budou tam obrovské bariéry ohledně zabezpečení, aby se nic nestalo. Mohlo by se to testovat v prostoru, který je vymezený ÚCL, nebo na speciální povolení.

Testujete něco takového?

Měli jsme řešit projekt, kdy se měl převážet zdravotnický materiál po areálu nemocnice. Aby to fungovalo, bylo to legislativně náročné. Pokud bychom v projektu měli pokračovat, bylo by lepší počkat na přerod legislativy. Pak můžeme vymyslet, jak by měl transport probíhat bezpečně.

Připravovali jste záběry z nedávné demonstrace na Letné. Co všechno jste k tomu potřebovali?

Přišli za námi kolegové z Televize Seznam, kteří chtěli pomoci se záběry do live streamu. Bylo na to málo času, ale ÚCL reagoval flexibilně a povolení nám udělil. Stejně tak asi patnácti jiným subjektům. V pátek před nedělní akcí ale všem povolení generálně zrušil. Museli jsme přichystat plán B. Přijeli jsme s padesátimetrovým jeřábem, ale pořád ještě jsme opět žádali ÚCL o povolení. To jsme nakonec dostali. Bylo tam ale jasně napsané, že můžeme létat nad definovaným pozemkem, což byl stadion Sparty, ale musíme vyčkat na povolení velitele akce. Ten mohl kdykoli let přerušit. I policie byla dobře připravená. Disponovali technologií pro monitoring i pro případnou eliminaci bezpilotních prostředků. Měli DJI Aeroscope, který s přesností na metry ukáže přesnou pozici dronu i jeho ovladače. A byli úspěšní, protože některé lidi s drony létajícími načerno chytili. My jsme tam byli jediní legálně s povolením.

Mohli byste záběry využít i pro sečtení účastníků?

Běžně se používá software u termokamer, kdy se na zobrazovacím zařízení ukazuje počet lidí a kde jsou. My jsme používali optické kamery s vyšším rozlišením právě i proto, kdyby bylo potřeba udělat průzkum, kolik tam bylo lidí. Měli jsme potřebné vybavení.

 Autor: Pavel Urban, deník METRO