Pozor na kužel i spojku. Lidé se učili řídit autobus

  16:26
Nedostatek řidičů přiměl Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou k netradiční náborové akci. Na parkovišti u arény si každý mohl vyzkoušet, jaké to je usednout za volant autobusu.

„Tak a teď jste ho přejel. Kdyby to bylo dítě školou povinné, čekalo by vás šest let natvrdo.“ Na sluncem rozžhaveném parkovišti kolo autobusu nesrazilo k zemi školáka, ale naštěstí pouze výstražný kužel. Chybu, která by v ostrém provozu mohla být fatální, ve středu odpoledne vyrobil Jaroslav Jáč. Liberečan, který autobus až doteď nikdy neřídil.

Ale ani ho neukradl a nejde o žádnou pirátskou jízdu. U Home Credit arény právě pod dohledem instruktora zkouší, jak moc rozdílné je šoférovat autobus oproti osobnímu automobilu. Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou vábí nové řidiče. Má jich totiž nedostatek.

Hlavní je najíždění do zatáček

„Spojku do záběru dávejte těsně před rozjetím, než se to začne hýbat, jinak vám to skočí jak kůň a cestující vám popadají na zem,“ upozorňuje Jáče instruktor.

Fotogalerie

Oskar Zappe, dopravní ředitel libereckého dopravního podniku, dodává, že zájemci o práci řidiče MHD se musí naučit především najíždět do zatáček, vědět, jak se chová zadní a přední část vozu v pravotočivé a levotočivé zatáčce.

„Je to přeci jen vozidlo větších rozměrů. Navíc přepravujete dospělé, děti, seniory, osoby se sníženou pohyblivostí. O tom všem musíte přemýšlet, ne jen nad pravidly silničního provozu, jak se s tím fyzicky jede, ale sledovat provoz vně i uvnitř vozidla. Řidič by měl mít oči i za autobusem,“ popisuje Zappe.

Nervozita z pokynů

Oči zatím ne za autobusem, ale spíše lehce vykulené, má i Jáč. Zatím z větších vozů řídil jen nákladní auto. „Autobus mě vždycky lákal, chtěl jsme si vyzkoušet, jaké to je rozhýbat ty jeho rozměry. Překvapilo mě, že se to dobře rozjíždělo, na to, že je to trochu starší stroj. Trochu jsem byl nervózní z pokynů pana instruktora, ale je to zajímavá zkušenost,“ prozrazuje Liberečan.

S dopravním podnikem si však ruku zatím nepodal. „Uvidíme, do budoucna se tato zkušenost může hodit,“ doplňuje Jáč.

Pár lidí si už však s dopravcem pláclo. „Z prvního běhu na začátku srpna máme pět lidí, kteří se přihlásili do kurzu. Zájem je překvapivě velký. Původně měl být jen jeden termín, ale přidali jsme další. Mám však pocit, že kdybychom dělali nábor každý druhý den, tak bychom to zaplnili. Je to i tím, že jsme stabilní společnost, nabízíme dobré jméno a jistotu. Byli jsme a budeme, i když třeba přijde ekonomická krize,“ vysvětluje Marcela Minaříková, vedoucí zaměstnaneckého oddělení libereckého dopravního podniku.

Za volant usedají brigídníci

Aktuálně dopravci schází mezi dvaceti až pětadvaceti řidičů autobusů a přibližně deset na tramvaje.

„Řešíme to brigádníky anebo jezdí i pracovníci z kanceláří, kteří často mají řidičák i na autobus. Navíc mnoho našich řidičů má oprávnění jak na autobus, tak na tramvaj. Na druhou stranu práci v kanceláři za ně nikdo neudělá a musí si to doplnit. Není to dlouhodobé řešení. Navíc máme i několik řidičů, kteří se blíží seniorskému věku a připravujeme se na to, abychom je měli kým nahradit,“ říká dopravní ředitel.

Autor: