Verdikt není pravomocný. Státní zástupce, který Stanislava Břuchanského obžaloval z úmyslného poškození cizí věci a požadoval pro něj podmínku a zákaz řízení kolem dvou let, si okamžitě podal stížnost. Případem se bude zabývat plzeňský krajský soud.

Incident, který skončil dopravní nehodou, se odehrál 23. prosince 2015 po poledni na dálnici D5. Podle spisu přejel řidič kamionu zhruba čtvrt kilometru před zúžením vozovky do rychlého pruhu. Řidič osobního auta, který jel za ním, musel prudce šlápnout na brzdy.

Kousek od zkřížení cesty kamionem na 127. kilometru dálnice D5 u Nové Hospody na Tachovsku ve směru na Plzeň začínal na vozovce třetí pruh. Po něm předjel Stanislav Břuchanský kamion a zařadil se těsně před něj. Brzdil. Následoval náraz kamionu do zadní části osobního vozidla.

Stanislav Břuchanský, který je profesionálním šoférem autobusů, se u soudu hájil tím, že v žádném případě nechtěl řidiče kamionu vybrzdit. Měl ale na nohou boty, ve kterých předtím myl autobus a na více než šest set kilometrů dlouhou cestu domů se už nepřezul. Tak se podle něj stalo, že měl boty s podrážkou o něco širší, a v autě v kritickém okamžiku omylem šlápl na brzdu.

„Předtím jsem dvanáct dnů jezdil jen s autobusem. Tam pedály máte dál od sebe, je tam hodně věcí jinak. To, co se stalo na dálnici, byla souhra blbých náhod. Ještěže se nikomu nic nestalo. Spěchal jsem, chtěl jsem dětem přečíst pohádku,“ uvedl Břuchanský.

Připustil, že když mu kamion vjel do pruhu, nadával. O chvíli později začal kamion předjíždět. Když se dostal před kamion, auto podle něj přestalo zrychlovat. „Nevěděl jsem, co se děje. Jak jsem byl zvyklý z autobusu, hledal jsem v páčce stěrače, jestli nemám zapnutý retardér,“ uvedl obžalovaný.

Nehodu budou řešit úředníci jako přestupek

Soudní znalec Jaroslav Pavlík, který zkoumal autentické záběry nehody ze tří kamer, se domnívá, že při spočítaném intenzivním brždění osobního auta mohlo skutečně jít o úmyslné vybrždění kamionu.

„Nemohu ale vyloučit ani verzi, že řidič osobního vozu šlápl na špatný pedál. Stačí při delší jízdě jen změnit úhel sezení, a může se to stát. Podle mě oba řidiči udělali chybu, oba se podle mě na nehodě podepsali,“ uvedl znalec.

Soudkyně Michaela Řezníčková vysvětlila, proč by případ místo soudu měli řešit úředníci zabývající se přestupky. „Kdyby bylo na místě uznat vinu řidiče, musela by být jeho obhajoba vyvrácená. I z toho, co řekl znalec, platí, že pravděpodobnější může být verze obžaloby. Ale musela by to být verze bez pochybností. A to v tomto případě není,“ uvedla soudkyně.