Dolní Dvořiště. Obec u hranic je jihočeským Vegas pro Rakušany

  10:02
Pro Rakušany je to Niemandsland – země nikoho. To proto, že tam na samém jihu Čech je mezi zelenými kopci těžké poznat, kde přesně se táhne státní hranice. Ale je to také obec hazardu, kudy se však většina z desítek tisíc Čechů s přicházejícím létem pouze prožene cestou k moři.

Málokterého napadne, že přilehlá obec patří k těm bohatším. Tedy co se rozpočtu týká. Dolní Dvořiště se totiž stalo jakýmsi Las Vegas. Zejména pro Rakušany.

Českému Vegas prý totiž dokáže konkurovat jen šedesát kilometrů vzdálený Linec, s 200 tisíci obyvateli třetí největší město našich jižních sousedů.

Právě Rakušané v několika kasinech lemujících hlavní silnici Dolního Dvořiště utrácejí v pokeru a ruletě své peníze. Pro obec o třinácti stovkách obyvatel to znamená přísun desítek milionů korun ročně. Objem peněz se přitom odvíjí od počtu herních zařízení či obratu kasin.

Peníze z herního byznysu jsou pak znát hlavně na obecním majetku. „Postavili jsme dva domy, ve kterých je osmnáct bytů, hasičskou zbrojnici, letos kupujeme hasičům novou cisternu a auto. Opravili jsme školu, školku, chodníky, silnice, vodovody, kanalizaci a postavili hřiště,“ vyjmenovává starostka Helena Panská ve své kanceláři.

Z hazardu 60 milionů do rozpočtu

V roce 2007 měla obec zhruba dvacetimilionový rozpočet. Tehdy se z herních automatů do kasy vysypalo 3,5 milionu korun. Zatímco loni částka z hazardu přesáhla 60 milionů. Hlavně díky tomu je Dvořiště bohatší než obce s obdobným počtem obyvatel.

Jinak se hraniční městečko stále vzpamatovává z drsných 90. let, kdy tu kvetla prostituce a nonstopy. Hernu naproti obchodu s potravinami provozovatel zavřel teprve před čtvrt rokem.

O nevěstince už jejich bývalí zákazníci ztratili zájem. Připomínají je jen ošuntělé nápisy na domech, které působí vybydleně, fasády jsou zašlé a okna vymlácená. Jaký kontrast třeba se vzhlednou budovou obecního úřadu.

Je sobotní večer – spolu s pátkem týdenní vrchol zdejšího herního byznysu. U vchodu jednoho ze tří kasin na okraji obce stojí auta, mezi nimiž drtivě převažují ta s rakouskými registračními značkami. Češi sem jezdí minimálně.

Přirozeně tak prostor ovládá němčina. A jak jinak - eura. Při první návštěvě čeká zákazníka krátká registrace a pak už může jít hrát. I přesto, že je v kasinu těsně před půlnocí plno, působí jeho provoz poměrně klidně. Lidé popocházejí kolem stolů, vysedávají se skleničkou u baru a samozřejmě hrají.

Místní kasina neřeší

V obležení jsou hlavně stoly na poker a ruletu. U nich se sejde osamocený hráč, skupinka vesele se bavících kamarádů i zamilovaný pár. Občas se objeví i rodina. To vše za zvuků cinkajících sklenic, kuliček skákajících v ruletě a příležitostných hovorů rakouských návštěvníků. Všechno sleduje ochranka i kamery, kterých je po celém objektu nespočet.

„Nezaměřujeme se jen na herní, ale celkově zábavní průmysl. Poskytujeme tu kromě klasického vybavení kasina i zábavné večery s vystoupeními, živou hudbou a pořádáme parties, aby se mladí měli kam jít bavit. Ale zase sem nemůže přijít kdokoli, v jakémkoli oděvu a dělat si tu, co chce,“ popisuje nastavená pravidla manažer jednoho z kasin Marek Sedláček.

Kasino, které řídí, stojí čtrnáct let. „Nebylo tu skoro nic. Lidé při výstavbě nevěděli, co od toho mají očekávat. Postupem času přišli na to, že je to dobré pro rozvoj obce. Dnes mladí lidé nemají tendenci z Dvořiště utíkat do měst, protože občanskou vybavenost tam mají,“ líčí.

Podle starostky místní lidé kasina příliš neřeší. Ostatně kvůli zkušenostem z nedávné historie jsou již značně otrlí.

Navíc všechna kasina jsou od nevelké návsi vzdálená bezmála kilometr. Stačí si s místními chvíli povídat, a člověk má dokonce až pocit, jako by k nim vůbec nepatřila, nebo stála desítky kilometrů odtud. Vnímají však peníze, které sem díky nim každý rok proudí.

Místní mají svoz odpadu zdarma

„Je znát, že se to tady hodně změnilo. Obec je teď jedna z nejbohatších. Zkrátka to přináší peníze a to je podle mě dobře,“ říká na návsi u působivého gotického kostela svatého Jiljí Jiří Šindelář.

Shoduje se s ním postarší obyvatelka Dvořiště. „Z kasin jdou peníze do obecní kasy, to se ví. Díky nim se to tu může vylepšovat. Negativní dopady to v žádném případě nemá,“ prozrazuje a ukazuje přitom na fotbalové hřiště, které také vzniklo díky financím proudícím ze zábavního průmyslu.

„Jde to i na popelnice, které nemusíme platit. Pozitivní je to i pro ty, kteří tam pracují. Bydlíme tu rok a nikdo kasina neřeší. Jen nám někdy v noci blikající budovy svítí do oken,“ dodává osmnáctiletá Michaela Dominová. A její přítel přikyvuje.

Herní průmysl obci přinesl i nižší nezaměstnanost. Například právě v kasinu, v jehož čele stojí Marek Sedláček, pracuje 150 lidí. Zhruba sedmdesát procent z nich přitom podle něj pochází právě z Dvořiště. Ti zbylí přišli z míst, kde je problém sehnat práci, nebo ze zahraničí. Například z Itálie nebo Slovenska. Cizinci jsou užiteční hlavně díky své dobré jazykové vybavenosti.

Na pořádek dohlíží agentura

Doby, kdy Dolním Dvořištěm otřásala mimořádně vysoká kriminalita, jsou zřejmě už pryč. Ostatně i peníze z kasin dnes pomáhají obci platit bezpečnostní agenturu.

Jedním z hlavních důvodů, proč ji radnice kdysi najala, byla nechvalně známá prostituce u silnice E55. A právě na dodržování vyhlášky o zákazu prostituce zaměstnanci agentury dohlíží. Nyní uplynulo zhruba pět let od doby, kdy se podařilo z Dolního Dvořiště problém v podstatě odstranit.

„Provoz služby vyjde na 160 tisíc korun měsíčně. Jsou tu dva zaměstnanci deset hodin denně od pondělí do neděle. Doprovázejí děti ze školy na autobus. Pamatuji období, kdy rodiče měli strach pouštět děti ze školy a do školy, protože tu byly náznaky pedofilie. Měli strach, aby dětem někdo neublížil. Ale nic takového se nikdy nestalo,“ ubezpečuje Panská.

Podle mluvčí českokrumlovských policistů Lenky Pokorné se na kriminalitě vznikající kasina nepodepisují. Vedle toho policisté z nedaleké Kaplice dlouhodobě spolupracují s rakouskými kolegy a tvoří smíšené hlídky.

Ale nyní je jejich fungování omezené, protože část rakouských policistů byla kvůli migrační krizi přesunuta na hranici s Německem. Společně alespoň provádějí namátkové bezpečnostní akce.

S opilými řidiči se občas u hranic potýkají především policisté z Rakouska. „Také prodej drog je v pohraničí problém. S českou policií dobře spolupracujeme a pravidelně se scházíme,“ potvrzuje Franz Schmalzer z okresního policejního velitelství v nedalekém Freistadtu. Zároveň i on dodává, že kriminalita spojená s kasiny je velmi nízká.

Večer u rulety plyne svým klidným tempem. A s novým dnem se kasino postupně vylidňuje. Zákazníci míří na jih a za sebou nenechávají nic víc než své peníze.

Stejným směrem se již za pár týdnů vydají tisíce Čechů. Tak jako každý rok. „Bohatou“ obec či snad „zemi nikoho“ jim připomenou reklamní cedule, billboardy a neony kasin lemující E55.

Autoři: