Podle nejčerstvějších údajů hlavního organizátora dnešní akce Den bez dluhů, mezinárodní společnosti Kruk, žije v severních Čechách 12,13 procenta všech českých dlužníků. Hůř je na tom už jen Moravskoslezský kraj s více než 15 procenty osob, které nezvládají splácet své dluhy.

V porovnání s celou republikou na druhé straně zdejší lidé dluží v průměru nejnižší částku v celkové výši 26 331 korun na osobu. V Praze, která je na tom v tomto ohledu nejhůř, je to přesně o 5 400 korun více.

Do statistik jsou nicméně započítány pouze dluhy po splatnosti, které jejich majitelé už nějakou dobu bankovním domům či úvěrovým společnostem nesplácejí, a které se týkají jen spotřebitelských úvěrů, nikoli hypoték určených na pořízení bydlení.

Během osmého ročníku Dne bez dluhů doporučí odborníci na pobočkách úřadů práce v Ústí nad Labem, Děčíně, Teplicích, Mostě a Chomutově všem, kteří přijdou, jak si s nepříjemnou situací poradit. V kraji se do programu zapojí nejvíc poboček úřadu v republice.

„Na kontaktních místech budou připraveni odborníci, kteří zhodnotí finanční situaci dlužníků s ohledem na jejich příjmy a závazky, které musejí splácet,“ říká Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti Kruk.

Základem je realistický pohled na vlastní finanční možnosti

„Výsledkem je konkrétní plán, jak krok za krokem postupovat, kde omezit náklady, jak sehnat další zdroj příjmů nebo jak rozložit závazky na delší časové období. Základem je ale vždy komunikace s věřitelem a realistický pohled na vlastní finanční možnosti,“ dodává Palendalová.

Ačkoli dlužné částky zvolna klesají, když například před čtyřmi lety se jejich výše po splatnosti pohybovala v kraji na částce 32 900 korun, čísla jsou podle ní stále alarmující.

Osmdesát procent všech dlužníků řeší podle statistik nesplácení jen jednoho úvěru, šestnáct procent dvou úvěrů a zbylá část jich má víc. Nejčastějším dlužníkem přitom je člověk ve věku 35 až 44 let, těch je kolem 23 procent.

Dlužníky se navíc velmi často stávají lidé, kteří ztratí práci, jsou dlouhodobě nemocní nebo jsou to matky samoživitelky. Vysoké číslo se však týká i lidí v důchodovém věku od 65 let, těch je kolem devíti procent.

Lidé nestíhají půjčku, kdy je postihnou neočekávané skutečnosti

„Často se setkáváme s tím, že se senior zaručí nebo si přímo vezme úvěr za své děti a ty pak půjčky nesplácejí. To bývá nejčastější příčina, proč se právě senioři dostávají do problémů. Tím, že jsou většinou zodpovědní, snaží se ale dluhy splácet a řešit,“ popisuje za společnost Kruk Lucie Peřinová, že senioři se většinou dostávají do problémů kvůli své nevědomosti či naivitě.

Rizikovou skupinou jsou ale i lidé ve věku nad 55 let, kterou nejvíce ohrožuje ztráta zaměstnání a nástup nemocí.

„Lidé často nestíhají splácet půjčku v momentě, kdy je postihnou neočekávané skutečnosti, které jim vstoupí do života. I proto by měl opravdu každý myslet na zadní kolečka a mít našetřenou částku zhruba ve výši tří měsíčních platů, která by mu pomohla pokrýt výdaje při výpadku běžných příjmů,“ připomíná Peřinová.

Nejmenší riziko nesplácení dluhů se týká kategorie mladých lidí od 18 do 24 let.

Poradit s finančními problémy mohou i občanské poradny

„Úřad práce ČR klade velký důraz na prohloubení finanční gramotnosti klientů. Ta je i součástí řady projektů určených konkrétním skupinám uchazečů o zaměstnání, zejména těm, kteří jsou dlouhodobě bez práce,“ komentuje zapojení do podobných projektů generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková.

„V jejich rámci se naučí, jak optimálně hospodařit s penězi bez toho, aby případné dluhy řešili nevýhodnými půjčkami. Je to cesta, jak zamezit tomu, aby se nakonec ocitli v dluhové pasti, popřípadě aby z ní dokázali vystoupit,“ doplňuje Sadílková.

Problémy s dluhy mohou klienti úřadů práce řešit s pomocí jejich pracovníků i kdykoli jindy v průběhu roku.

Poradit s finančními problémy nejen u nezaměstnaných pak zase dokážou i občanské poradny, které fungují v každém větším městě po celém kraji.