Za pozemek se zámkem o rozloze přes pět tisíc metrů čtverečních a dalších více než tisíc metrů čtverečních zahrady obec zaplatí 300 tisíc korun.
„Zastupitelstvo odsouhlasilo kupní smlouvu, takže po zapsání na katastr bude změna vlastnictví dokončena,“ potvrdil starosta Ladislav Koláček.
Jednání s majitelem, zlínskou firmou Elitex strojírna, probíhala delší dobu, situaci ovšem komplikovalo mimo jiné to, že v zámku formálně mělo být několik památek, které z něj ovšem už dříve zmizely. Obec proto s nákupem váhala, aby pak později případně nemusela řešit zodpovědnost za tento problém.
„Šlo zhruba o čtyři památky, které v zámku měly být, ale nebyly. Národní památkový ústav nám nakonec vydal potvrzení, že se tam nenachází, a tudíž nejsou součástí majetku, který obec kupuje,“ nastínil Koláček.
To nejtěžší ovšem obec se zhruba třicetimilionovým rozpočtem teprve čeká – vymyslet, co vlastně se silně zchátralým velkým zámkem udělá.
„Co bude dál, zatím nevím. Po Novém roce ustavíme širokou pracovní skupinu, předpokládám takových osm či deset lidí, aby byly zastoupeny různé názory. Ta by mohla zhruba za půl roku přijít s návrhy řešení, která připadají v úvahu,“ shrnul starosta.
„Základní možnosti jsou zbourat a třeba na tom místě postavit domov pro seniory či dům s pečovatelskou službou, dále zbourat, ale zachovat kapli a samozřejmě i opak, tedy opravit. Ovšem nechci předjímat, nemusí se to omezovat jen na tyto. Nebude to jednoduché, součástí návrhů by každopádně mělo být i podložení jejich financování, hlavně v případě oprav,“ dodal.
O záchranu usiluje i milovník historie, který už opravil tvrz
K opravě zámku, který formálně není památkou od roku 2014, kdy byl na návrh vlastníka vyškrtnut ze seznamu kulturních památek, vyzývá i petice, kterou podpořila na internetu půldruhá stovka lidí a další podpisy sbírají organizátoři na petiční archy.
Kromě toho chce o záchranu nadále usilovat také Jaromír Schoffer, milovník historie, jenž stojí například za obnovou zdevastované tvrze v Nemili na Šumpersku. Ten loni na podzim uvedl, že se s vlastníkem zámku už dohodl na prodeji za symbolickou korunu, před finalizací prodeje ale firma od dohody odstoupila a místo toho začala opětovně jednat s obcí.
„Počkám, zda obec bude chtít se mnou nějak spolupracovat, protože ta nabídka padla, když to vypadalo, že zámek koupím já. Třeba by mi ho mohla i přeprodat, protože já pořád stojím o to, opravit ho, a obec sama na to těžko bude mít peníze,“ řekl už dříve Schoffer.
Pro svůj plán má podle svých slov podporu Aristokrat Clubu, Františka Benedikta Šternberka či občanských sdružení věnujících se záchraně památek.
Zámek byl ve válkách lazaretem, za komunistů skladem obuvi
Starosta případnou spolupráci nevylučuje. „Nebráním se tomu, jeho názor bychom měli vyslechnout. O zámek se zajímal a zná jeho stav. Prodej jemu nicméně asi v současné době nepřipadá v úvahu, část zastupitelstva je proti takovému kroku. Ale nemůžu vyloučit, že nakonec třeba pracovní skupina nedoporučí jako nejlepší variantu právě toto,“ nastínil Koláček.
Původně barokní zámek nechal v letech 1708 až 1709 vystavět na místě někdejší tvrze velmistr řádu německých rytířů Franz Ludwig z Beirheimu. Za napoleonských válek sloužil jako lazaret, ve 30. letech 19. století se dočkal klasicistní přestavby a přibyla zde kaple sv. Alžběty.
Za první světové války sloužil opět jako lazaret, na začátku té druhé byl zabaven nacisty a vznikl zde zajatecký tábor. Za komunismu se pak zámek stal majetkem státu a do poloviny 80. let tu byly sklady obuvi velkoobchodu Svit Gottwaldov.
V roce 1986 památka částečně vyhořela, po provizorním zastřešení začala chátrat a nic na tom nezměnil ani porevoluční přechod do soukromých rukou. Stav zámku se postupně zhoršoval a vše vyvrcholilo loni v dubnu zřícením několika desítek metrů dlouhé části jedné ze zdí.
10. dubna 2017 |
