„Nákup schválilo celé zastupitelstvo a nyní už je hotový i návrh smlouvy, protože bylo nutné vyřešit některé právní náležitosti. Na prvním povolebním ustavujícím zastupitelstvu na konci října bych chtěl smlouvu předložit ke schválení, abychom to konečně uzavřeli,“ nastínil dosavadní starosta Dlouhé Loučky Ladislav Koláček, který bude zřejmě ve funkci pokračovat i nadále.
Ani po obměně necelé třetiny zastupitelstva starosta neočekává, že by se rozhodnutí o nákupu změnilo. Za pozemek se zámkem o rozloze přes 5 000 metrů čtverečních a dalších 1 200 metrů čtverečních zahrady má obec zaplatit 300 tisíc korun.
Tedy méně než desetinu toho, co vlastník, zlínská firma Elitex strojírna, žádal před rokem, kdy obci nabídl prodej pozemku po demolici zámku za zhruba 3,3 milionu.
Zastupitelé to nakonec odmítli, jednak kvůli vysoké ceně, jednak také proto, že by svým rozhodnutím přímo podpořili zbourání zámku. To ale minimálně zčásti stále není vyloučeno.
Zchátralý zámek |
„Osobně jsem skeptik, podle mého názoru se dá zachránit už jen kaple a levé křídlo a místo zbylé části by byl po zbourání rozšířen park. Devastace pořád pokračuje, propadly se téměř všechny střechy. Do budoucna to bude pro obec i tak nemalý závazek. Ale jak přesně budeme situaci řešit a jaké by mohl mít zámek či aspoň jeho část případné využití, tím se budeme teprve zabývat,“ shrnul Koláček.
Po odkupu zámku plánuje podle něj vedení obce probrat další postup i s místními lidmi, zváží například anketu či dokonce referendum.
„Padl třeba nápad na domov důchodců, ale je to obrovský objekt a samotná obec by na celkové opravy ani následný provoz neměla. Lidé by samozřejmě rádi viděli obnovu zámku, jenže kde na to vzít, když už to ani není památka. Bude hodně náročné tohle vyřešit,“ přemítá starosta.
Za zachování zámku bojuje petice i zachránce tvrze v Nemili
K opravě zámku, který formálně není památkou od roku 2014, kdy byl na návrh vlastníka vyškrtnut ze seznamu kulturních památek, vyzývá i petice, kterou podpořila na internetu více než stovka lidí a další podpisy sbírají organizátoři na petiční archy.
Kromě toho chce o záchranu nadále usilovat také Jaromír Schoffer, milovník historie, jenž stojí například za obnovou zdevastované tvrze v Nemili na Šumpersku.
„Firma nakonec od smlouvy se mnou odstoupila, což beru jako podraz z jejich strany, a teď se tedy dohodla s obcí. Až to bude hotové, tak počkám, zda obec bude chtít se mnou nějak spolupracovat, protože ta nabídka padla, když to vypadalo, že zámek koupím já,“ shrnul Schoffer.
„Třeba by mi ho mohla i přeprodat, protože já pořád stojím o to, opravit ho, a obec sama na to těžko bude mít peníze,“ dodal.
Už dříve řekl, že pro svůj plán má podporu Aristokrat-Clubu, Františka Benedikta Šternberka či občanských sdružení věnujících se záchraně památek.
Zámek byl ve válkách lazaretem, za komunistů skladem obuvi
Původně barokní zámek nechal v letech 1708 až 1709 vystavět na místě někdejší tvrze velmistr řádu německých rytířů Franz Ludwig z Beirheimu. Za napoleonských válek sloužil jako lazaret, ve 30. letech 19. století se dočkal klasicistní přestavby a přibyla zde kaple sv. Alžběty.
Za první světové války sloužil opět jako lazaret, na začátku té druhé byl zabaven nacisty a vznikl zde zajatecký tábor. Za komunismu se zámek stal majetkem státu a do poloviny 80. let tu byly sklady obuvi velkoobchodu Svit Gottwaldov. V roce 1986 částečně vyhořel.
Po provizorním zastřešení začal chátrat a nic na tom nezměnil ani porevoluční přechod do soukromých rukou. Stav zámku se postupně zhoršoval. Vše vyvrcholilo loni v dubnu zřícením desítek metrů dlouhé části jedné ze zdí.
10. dubna 2017 |
