„Situace s divokými prasaty se stále víc vyhrocuje. Již tři roky rozrývají areál v Zeleném Údolí. V letošním roce se již odvážili až k lidským obydlím. Nejen my, ale i naše děti se pohybují kolem domu ve večerních hodinách a obáváme se o jejich zdraví,“ napsala Petra Brejchová na webu Jablonce. 

Podle ní prasata chodí nejen v noci, ale i večer až k domu. A zdevastovala trávníky.

„Mohla bych se zeptat, zda toto budete nějak řešit? Nebo čekáte, až se stane nějaké neštěstí?“ žádá Brejchová po městě řešení.

„V okolí ulice Bousova a Puškinova se pohybují ve večerních a v brzkých ranních hodinách divoká prasata. Vůbec se nebojí lidí a okolního hluku, třeba z projíždějících aut. Přibližují se čím dál více k bytovým domům, respektive ke kontejnerům,“ přidává i Kateřina Š. 

Zvěř je přemnožená a ztrácí plachost

Stejné obavy mají obyvatelé Žižkova Vrchu. Do tamního lesoparku chodí maminky s kočárky, školní družiny nebo pejskaři. Ti se bojí v místech, kde se prasata pohybují, pouštět na volno psy.

„Je pravda, že se divočáci v okrajových částech města objevují. A lidé na to teď na našich webových stránkách poukazují možná trochu víc než v předchozích letech. Zvěř je dílem přemnožená a dílem ztrácí plachost,“ reagovala mluvčí jablonecké radnice Markéta Hozová. Podle ní je ale obtížné s tímto stavem něco dělat.

„Těžko se může veřejný prostor oplotit kvůli divočákům. Zároveň se tam zvěř nemůže střílet, bylo by to nebezpečné. A chemické prostředky nejsou vhodné kvůli pohybu dalších zvířat, jako jsou psi, kočky,“ dodala mluvčí Hozová.

Problém může nastat, když má bachyně selata

Divočáci hledají na loukách housenky nebo drobné hlodavce, bukvice nebo kaštany. Potravu mohou nalézt i v okolí kontejnerů. 

Odborníci tvrdí, že divočáci obyvatele nijak neohrožují, protože jsou plaší. Jiné to ale může být v případě, kdy má bachyně mladé.

„Prasata chodí především v noci, setkání s člověkem se vyhýbají. Faktem je, že by měl být člověk při setkání ostražitý a měl by předvídat, co se může stát. Když někdo uvidí tlupu černé zvěře, není dobré se k ní přibližovat nebo se snažit ji honit nebo na ni pouštět psa. Nebezpečné by to mohlo být hlavně tehdy, když by měla bachyně selata. Bachyně by je mohla bránit,“ upozornil Libor Preissler, referent státní správy myslivosti na jabloneckém magistrátu. 

Připouští, že stavy černé zvěře se nedaří snižovat. Navíc v okolí domů nemohou myslivci lovit. „Bylo by samozřejmě lepší, aby byl lov na Jablonecku intenzivnější. Odlov se nezvyšuje,“ zmínil Preissler.

Zatímco divoká prasata mohou svojí aktivitou lesu prospět, vysoké stavy srnčí zvěře poškozují stromky. Decimují především ty mladé. 

„Nepřiměřené počty zvěře způsobují neúnosné škody na lese. Ovlivňuje to přímo jeho stabilitu. Stromy plodí, zmlazují, ale neodrůstají, zvěř je dál nepustí,“ řekl před časem Jan Duda, odborný lesní hospodář v Kryštofově Údolí. 

„Sčítané stavy (zvěře) mnohokrát převyšují stavy normované,“ stojí v publikaci Lesy a myslivost, kterou loni vydal Liberecký kraj. 

Zajíci chodí hodovat do průmyslové zóny

Srny se objevují i na těžko uvěřitelných místech. Nedávno se dvě pásly na travnatém pásu poblíž dálničního nájezdu v liberecké Jungmannově ulici. Místo je přitom ze všech stran obklopené silnicemi a velmi frekventované. 

„Nedávno jsem viděl několik zajíců nebo divokých králíků, jak se honcovali na trávě v průmyslové zóně Sever mezi asfaltovými plochami. Byl to velmi zvláštní pohled. Nikdy bych je tam nehledal. Možná je to tím, že jsme zvířatům přeťali jejich přirozené trasy a místa, kde žila, jsme zastavěli halami,“ domnívá se Josef Trojan, který bydlí na kraji Liberce. 

Zvěř z lesa podle lesního hospodáře Dudy nevědomky vyhánějí i běžci, cyklisté, jezdci na motorkách nebo pejskaři. „Bývá tam někdy paradoxně méně klidu než u lidských sídel. U nich také zvěř hledá potravu,“ řekl Jan Duda.