Na sídlišti běhají divočáci, školáky doprovázejí pracovníci ostrahy

  17:44
Bukovany na Sokolovsku ještě nedávno doslova okupovala divoká prasata. Po odstřelu několika kusů se sice situace znatelně uklidnila, ale opatrnost je stále potřeba. Nedávno se totiž zase divočáci procházeli v sídlišti, místní děti proto dostaly zvláštní doprovod.

Dva pracovníci bezpečnostní agentury Aton Security Antonín Klimt a Bohumil Bistiak, kteří v Bukovanech suplují obecní policii, mají kvůli divočákům oči na stopkách. „Echo jsme dostali přímo od místních,“ vzpomíná na začátek problémů Klimt.

Uprostřed sídliště bylo těžké přehlédnout tři až čtyři skupiny divočáků, vesměs bachyň se selaty, čítající dohromady na osm desítek zvířat. V době, kdy děti chodily z kroužků, to byla nebezpečná situace.

Fotogalerie

Pracovníci ostrahy proto pro jistotu doprovázeli děti do jejich domovů. I nyní, zvláště když se v blízkých lesících objeví nezaměnitelná silueta divočáka, raději hlídají před školou, aby zaručili dětem bezpečnou cestu.

„My se prasat nebojíme,“ statečně prohlašuje žákyně místní školy v okamžiku, kdy se k ní a jejím kamarádům připojují dva muži ve stejnokroji. 

O odvaze, přesněji řečeno o možná zbytečném risku, mluví i sami pracovníci ostrahy.

Když byla situace nejhorší, byly to právě děti, které se snažily svými telefony pořídit co možná nejdetailnější záběry divokých prasat. „Snažily se jim co nejvíce přiblížit, některé stály snad metr od nich. Byl to zbytečný a hlavně nebezpečný risk,“ tvrdí Antonín Klimt.

Ani obyvatelé Bukovan nejsou úplně klidní. „Nic příjemného to není. Ať už pro staré nebo pro mladé,“ hodnotí situaci jeden z místních. O strachu ale mluvit nechce.

Popelnice značkované sprejem

Prostředky, kterými mohou pracovníci ostrahy zabránit případným nepříjemnostem s divočáky, jsou omezené. Pouze pepřový sprej a v případě nouze nejvyšší obušek.

Jenomže právě pepřový sprej se ukázal jako zbraň nejúčinnější. Ne, že by jím prasatům stříkali přímo do očí, ale stačilo s ním označit popelnice, které si divočáci vyhlédli jako svá krmítka.

I dnes, kdy ta největší krize pominula, ostraha čas od času „označkuje“ nádoby na domovní odpad právě slzotvorným plynem.

Situace v Bukovanech se pomalu vrací do běžných kolejí. „Ale v pohotovosti jsme stále,“ ujišťuje místostarosta Vojtěch Hanzlík.

Jedním ze zásadních problémů obce je, že se najdou lidé, kteří divočáky krmí. „Už jsme předali klukům z ochranky instrukce, jak postupovat, když někoho nachytají. Je to porušování obecních vyhlášek,“ říká místostarosta. V obci jako takové je nyní podle něj klid. „Jen doufám, že to není klid před bouří,“ dodává.