Přepadovka z hygieny na táboře. Kontrolují se stany, lednice i latríny

  15:18
Jak vypadá neohlášená kontrola hygieniků na dětském táboře? Ukázat si nechají vše, od kuchyně přes sprchy až po zdravotní dokumentaci dětí. Severočeští hygienici se při kontrolách zaměřují hlavně na stanové tábory. MF DNES se s nimi na jednu z kontrol vypravila.

Kontrolou prošla i kuchyň, kde se v pomoci střídají také děti. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

„Pořadatel tábora musí splnit mnoho podmínek, aby dětský tábor vůbec mohl otevřít,“ říká Alena Vokurková z děčínského pracoviště Krajské hygienické stanice. Ta o prázdninách vyráží na kontroly několikrát do týdne.

Na Děčínsku je aktuálně hlášeno šestatřicet táborů, nejvíce z celého Ústeckého kraje. „Přednostně kontrolujeme stanové tábory, samozřejmě ale kontroly provádíme i v chatových nebo zděných budovách,“ doplňuje.

Už před prázdninami musí pořadatel nahlásit konání „zotavovací akce pro děti“ neboli dětského letního tábora na příslušnou hygienickou stanici. Tuto povinnost má však jen ten, kdo pořádá tábor pro více než třicet dětí, menší počet se nahlašovat nemusí. To ale neznamená, že menší tábor pozornosti kontrolorů unikne.

Všechny nahlášené akce jsou pak zadány do celostátního registru spravovaného ministerstvem zdravotnictví. Do něj mají přístup všechny složky integrovaného záchranného systému, aby se v případě potřeby nemuselo nic dohledávat.

„Každý týden navštívím několik táborů. Na kontroly nejezdíme hned po začátku tábora a těsně před jeho skončením,“ vysvětluje Alena Vokurková s tím, že dává pořadatelům čas na zaběhnutí. „Ale samozřejmě můžeme provozovatele překvapit kdykoliv,“ upozorňuje hygienička.

A jsme tu. Před táborem 7. pionýrské skupiny Děčín ve Verneřicích zastavují dva vozy. Jeden je redakční, ve druhém sedí paní Vokurková.

Fotogalerie

Vedoucí tábora pro šedesát lidí, který se na stejném místě konává už od roku 1991, jsou překvapeni, ale ne zděšeni. Ochotně ukazují kontrole to, co si přeje.

A sleduje se všechno, ať už jde o ubytování, stravování, pitný režim, zdravotní dokumentaci dospělých i dětí, hygienické zázemí, ale i plán aktivit nebo jídelní lístek.

Vyhláškou je stanovená i doba spánku. Děti mladší deseti let by měly spát nejméně devět hodin denně, těm starším by mělo stačit osm hodin.

„Když máme delší večerní program, necháme děti ráno přispat,“ říká Josef Takáč, hlavní vedoucí stanového tábora. Kontrolu z hygieny tady mají letos už podruhé.

Stany jsou v pořádku, obstojí i kuchyně?

Ubytování ve stanech má svá specifika, každý stan musí mít dřevěnou podlahu, aby měly děti věci v suchu, postele musí mít pevnou podložku pod matracemi. Na táboře ve Verneřicích je zatím vše v pořádku.

Kontrola se přesouvá do kuchyně. Každý, kdo pracuje v táborové kuchyni, musí mít zdravotní průkaz. Pokud ho nemá, nebo ho není schopen doložit, je to závada. Tady ale mají doklady v pořádku všichni.

„Kontroluji uložení potravin, jestli v lednici mají teploměr, čistotu nádobí, koukám se na dobu trvanlivosti, samozřejmě kontroluji i dodací listy potravin. Na nich by mělo být napsáno datum spotřeby a při jaké teplotě se musí skladovat,“ říká Alena Vokurková.

„Na většině táborů nekupují maso do zásoby, dodavatelé jim rádi přivezou nejen čerstvé maso, ale často i pečivo. Vizitkou personálu kuchyně je i čistota jejich pracovního oblečení,“ doplňuje Vokurková.

Pomoc dětí s přípravou jídla či úklidem je ve Verneřicích samozřejmostí. Oloupat vajíčka, oškrábat brambory, nakrájet cibuli nebo zamést terasu má na starosti vždy jeden oddíl.

Dětem se tu líbí, jeden kluk chtěl i doma jídlo do ešusu

„Po skončení tábora máme zpětnou vazbu od rodičů, jejich děti se chtějí do vaření zapojit i doma. Jeden kluk chtěl i doma jídlo do ešusu,“ směje se vedoucí tábora s tím, že některé děti se ke škrábání brambor dostanou na táboře poprvé v životě.

Podle Josefa Takáče tu není problém uvařit i pro ty, kteří dodržují bezlepkovou dietu, zajistit vegetariánskou stravu, samozřejmostí je dohled na alergiky nebo diabetiky. Na řadu přichází hygienické zázemí, tedy latríny a sprchy.

Po zkušenostech z minulých let tady latríny nezasypávají vápnem, ale směsí hlíny a písku, což je z hygienického hlediska v pořádku. I sprchy s teplou vodou kontrolou prošly. Každý druhý den tu údržbář roztopí tři kotle na teplou vodu a všichni musí povinně do sprchy.

Pračka i sušička tu jsou dost využívané

Mít na stanovém táboře pračku a sušičku není úplně obvyklé, tady je obojí. „Jezdí sem děti od šesti let a někdy se stane hygienický karambol. Pračka i sušička jsou dost využívané,“ pochvaluje si vybavení vedoucí tábora.

Pro chod každého tábora je důležitá ošetřovna s vyškoleným personálem. Její součástí musí být lůžko pro nemocného, vyčleněný prostor pro dítě s možnou infekcí, zamčená lékárna s potřebnými léky a zdravotní deník.

Podle předpisů nesmí být léky, které děti užívají a přivezou si je z domova, ve stejné lékárničce jako ostatní. Každé dítě má svoji zdravotní složku, kam se zaznamenává jakékoliv poranění, odřenina, říznutí, nevolnost nebo vyndání klíštěte.

„Ani tady jsem nenašla žádné závady, vše je přehledně vedené. I osvědčení o způsobilosti práce s dětmi měli všichni dospělí v pořádku,“ uzavírá kontrolu ošetřovny Alena Vokurková.

V Ústeckém kraji se letos na táborech vystřídá 7 393 dětí

Na kontrolovaném táboře se dětem líbí. „Už jsem tady poněkolikáté, poprvé jsem přijel asi v šesti letech a přijedu zase. Chci sem jezdit i jako vedoucí,“ říká dvanáctiletý Alois Macháček.

„To já si na tábor beru dovolenou, stejně jako většina ostatních vedoucích. Děláme to bez nároku na honorář. Největší satisfakcí pro mě je, když děti na konci tábora brečí, že už končí,“ dodává Josef Takáč.

Kontrola z hygieny v „jeho“ táboře dopadla na výbornou. „V letošním roce jsou zatím tábory, které jsem kontrolovala, bez závad, snad to vydrží i dál,“ uzavírá svůj kontrolní den Vokurková.

V celém Ústeckém kraji nahlásili provozovatelé celkem 55 táborů, ve kterých se vystřídá 7 393 dětí ve 127 turnusech. Nejvíce – 36 – jich je v okrese Děčín, následuje okres Litoměřice se sedmi tábory, okres Louny s pěti a Most a Ústí se dvěma. Na Teplicku není žádný.

Větší problémy zaznamenali hygienici v první půli července jen na táboře v Žerotíně na Lounsku. Tři desítky dětí postihly zažívací potíže a skončily v nemocnici. Za problémy táborníků mohla podle následné kontroly bakterie bacillus cereus, což svědčilo o nevhodném zacházení s jídlem.