VIDEO: Stařičký pohyblivý betlém byl v troskách. Odborníci ho obnovili

  18:20
V Dětenicích na Jičínsku ukážou po dvaceti letech oprav pohyblivý betlém řezbáře Vincence Novotného. Ten se pokládal za všeuměla a do svého díla se pustil roku 1895. Rodina však o betlém časem přišla a nazpět ho získala značně poničený. V sobotu 1. prosince se však znovu rozezní.

Vincenc Novotný přezdívaný Čeněk se narodil v roce 1845 a byl mužem mnoha řemesel a dovedností. Podle deníku, který rodina objevila, se vyučil malířem pokojů a později fotografem.

„K tomu pro radost truhlařím, řezbařím, vážu knihy a maluji obrazy. Všechny tyto zkušenosti se v době mé dospělosti spojily a přivedly mě na myšlenku vytvořit velký pohyblivý betlém,“ stojí ve vzpomínkách.

Čeněk betlém začal tvořit v roce 1895. „Sice po malých kouscích, tak jak se dostavila inspirace, když zbylo trochu času nebo jsem získal nějaký nový materiál,“ zapsal si do deníku.

Betlém skládal v ateliéru v Dětenicích, který se zachoval dodnes. Nabízel ideální podmínky pro rozrůstající se dílo.

„Pracoval jsem na něm dlouhých patnáct let. Ve výsledku dosahuje šíře téměř čtyř metrů a výše jednoho metru. Vše jsem navíc rozpohyboval a opatřil hudebním mechanismem. Kdo z dětí chtěl, mohl si zatočit klikou,“ popisuje Čeněk, jehož syn František zahynul v první světové válce.

Vedení ateliéru a s ním i betlém převzal nejmladší Josef se synovcem Františkem, kterého Čeněk ještě než v roce 1928 zemřel, stihl zaučit. Jeho slova jsou však dodnes platná: „Když se betlém rozehraje, řeknu vám, je to nádhera.“

Fotogalerie

Po druhé světové válce betlém převezli do nedaleké libáňské modlitebny Církve československé husitské. „Zmizel z očí rodiny. Bez našeho vědomí jej čekal smutný osud. Když jsme ho opět našli, byly z něj jen trosky. Některé kousky jsme dokonce sbírali vyhozené na uhlí. Nyní betlém uvádíme do života,“ říká nyní pravnuk Čeňka Jan Volák.

Do rodiny Volákových se betlém vrátil v roce 1998, upozornil na něj rodák z Libáně. „Už ani nevím, jak se ten pán jmenoval. Byl postarší, takže si z dětství pamatoval, že betlém patří do naší rodiny,“ vzpomíná Volák.

Přivezli trosky. Zkusili opravu sami, pak povolali odborníky

Rodina neváhala a snažila se pradědovo dílo zrestaurovat. „Když jsme ho dovezli zpět do Dětenic, byly to pouhé trosky. Po Čeňkovi jsme našli jedinou černobílou fotografii betléma. Podle ní jsme ho chtěli dát dohromady vlastníma rukama,“ vypráví.

Jenže opravit betlém svépomocí v rodinném kruhu nebylo jednoduché. „Tento pokus byl velice tristní. Pořád jsme si ale říkali, že když to dokázal Čeněk, zvládneme to taky. Jenže tento plán jsme si rychle rozmysleli. Přeci jen tehdejší zručnost a trpělivost byly větší,“ přiznává Volák, proč hledali pomoc u odborníků.

Betlém se představí po dvaceti letech oprav

Betlém se zájemcům ukáže v sobotu 1. prosince v 15 hodin v muzeu Foerstrova rodu v Dětenicích. Pro veřejnost pak bude obnovená expozice otevřena každou sobotu od 14 do 18 hodin až do 5. ledna.

„Byla neuvěřitelná náhoda, že jsme narazili na správné lidi, kteří s námi spolupracovali od začátku až do konce,“ chválí si Čeňkův pravnuk.

Například varhanář Vojtěch Jonáš se postaral o dřevěnou konstrukci a „střeva“, tedy o techniku stroje. Pak se Volákovi spojili s ateliérem v Litomyšli, kde je fakulta restaurování pardubické univerzity.

Studenti na betlému pracovali od roku 2012 až do letoška. „Sami jsme se o restaurování snažili šest let. Jenže to byly spíše dva kroky dopředu a jeden dozadu. Pak přišla dlouhá prodleva, protože jsme se v tom nevyznali,“ popisuje snahu o záchranu Volák.

Jeho rodina však na betlému pracuje i nadále. „Máme pracovní soboty. Jinak jsme to radši nechali na odbornících. Stupeň poškození především papírové části byl opravdu enormní a navíc na dřevěné konstrukci a varhanách byly technické věci, to bychom vážně nezvládli. Když jsem viděl, jak na tom studenti precizně pracují, byl jsem nadšený,“ říká.

Betlém je citová záležitost. Dá se na něj přispět

Devadesát procent papírových i dřevěných částí je podle Voláka původních. „Některé se rozpadly natolik, že je nešlo slepit ani jakkoliv opravit. Sháněli jsme původní předlohy, podle kterých by mohli vyrobit věrohodnou kopii. Někde ještě stále máme hluchá místa, na nichž něco chybí,“ uvedl Volák.

Betlém nyní zdobí přes sedmdesát postaviček, ale některé se stále postrádají. „Až v sobotu 1. prosince expozici oficiálně otevřeme, třeba nám někdo řekne, že nějakou postavičku má,“ doufá Volák.

Ten betlém financuje z veřejné sbírky. „Celkový rozpočet byl 475 tisíc, což zahrnuje obnovu a vytvoření expozice, na účtu už máme 315 tisíc. Chtěli bychom, aby k nám byla veřejnost stále vstřícná, protože ještě nejsme u cíle. Nyní veškerý čas věnujeme tomu, abychom expozici otevřeli. Betlém je pro naši rodinu citová záležitost,“ uzavřel Volák.