Dvojice mužů prochází opuštěnou ulicí na zlínských Pasekách. Zastaví se u kanálu. Zatímco jeden si chystá nádobu s návnadami, druhý pomocí krumpáče a kladiva otevírá kovový poklop od kanalizace. Jde to ztuha, kanál je zarezlý.
Po chvíli se konečně podaří kryt otevřít. Balíček s návnadami letí dovnitř, muž jej ještě pohledem zkontroluje, poklop cinkne a dvojice pokračuje ulicí dál.
V minulých týdnech takto skupinky deratizátorů ve Zlíně umístí tisíce návnad.
„Smysl je jasný – vyhubit co nejvíce potkanů a snížit jejich populaci natolik, aby neobtěžovali obyvatele města,“ vysvětluje František Skřivánek, jednatel zlínské firmy Deratex, který pracuje v oboru už třicet let.
V jihlavském podzemí musí mít průvodce
Na první pohled neobvyklé povolání je podle něj spíše rutinou.
„Tady ve Zlíně opravdu jen položíme návnady a po týdnu je zkontrolujeme. Do kanálů prakticky nelezeme, zdejší síť k tomu stejně není uzpůsobená,“ říká.
Trochu víc vzrušení si zlínští deratizátoři užijí v Jihlavě, kde čistí město od hlodavců souběžně se Zlínem.
„Tam se pohybujeme v části rozsáhlého a spletitého podzemí. Musíme mít i průvodce, protože není těžké se tam ztratit,“ popisuje Skřivánek.
Na hubení potkanů využívají odborníci plastové sáčky s granulemi. Obsahují účinnou látku bromadin, která potkany zabíjí. Jakmile ji sežerou, do týdne pojdou. Jejich těla pak buď zetlí v kanalizaci, nebo se dostanou do čističky, kde je pracovníci zlikvidují.
„Dříve jsme si návnady míchali sami, dnes už je dodávají specializovaní výrobci. Osvědčily se nám právě tyto granule, které jsou pro potkany lákavé klidně i po několika měsících,“ ukazuje Skřivánek.
Samice může mít ročně až 800 mladých
Zlín patří z hlediska zamořenosti potkany mezi bezproblémová města. Je to dáno právě plošnými deratizacemi, které se provádějí dvakrát ročně. Nejvíce se potkanům daří ve staré zástavbě na Zálešné nebo na sídlištích jako Jižní Svahy, kde lidé produkují hodně odpadu.
„Nedá se přesně spočítat, kolik jich tu žije. Jisté je, že mají ohromné reprodukční schopnosti, jedna samice může mít ročně až 800 mladých,“ dodává Skřivánek.
Pokud by se deratizace nedělala, k přemnožení by mohlo dojít velmi rychle.
„To by bylo nebezpečné. Nejenže jsou tito hlodavci přenašeči mnoha nemocí, ale jsou schopni znehodnotit uskladněné potraviny,“ upozorňuje odborník, jehož firma likviduje i další škůdce. Lidé si je volají k likvidaci myší nebo hmyzu. V řadě budov mají stále problém se šváby, rusy či štěnicemi.
